Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 16, 19 - 31) nabízí Ježíšovo podobenství o boháči a Lazarovi. Je to varování před netečností a lhostejností v mezilidských vztazích.
Jde o jediné Ježíšovo podobenství, ve kterém některá postava nese konkrétní jméno. Lazar pochází z hebrejského "El-azar" znamená "Bůh pomáhá". Volba tohoto jména není náhodná. Jedinou pomocí, které se muži dostává, je pomoc ze strany Boha. Okolní lidé si ho nevšímají.
Gradace textu
Podobenství má 3 části: 1. Stručný popis situace boháče a Lazara na zemi (Lk 16, 19 - 21); 2. Totální změna jejich situace po smrti (Lk 16, 22 - 24); 3. Rozhovor mezi Abrahámem a boháčem (Lk 16, 25 - 31). Podobenství neříká, jestli byl Lazar zbožný nebo ne.
Boháč není popsán jako špatný člověk. Podstata spočívá v jeho nevšímavosti vůči tomu, kdo je v nouzi.
Podobenství není vloženo do prázdného prostoru, ale zapadá do série Ježíšových napomenutí ohledně nebezpečí bohatství v Lk 16, 9 - 15 a varuje i před chováním farizeů v Lk 16, 14.
Výraz "lehal u brány" doslova znamená "byl ležící" - tzn. nedokázal si pomoci. Psi mohou symbolizovat očekávání smrti (srov. 1 kr 14, 11) nebo vyjádření totální opuštěnosti, kdy jediným společníkem pro člověka není druhý člověk, ale zvíře. Zlomový okamžik začíná protikladem, když Lazara nesou andělé, ale boháč je prostě pohřben. Boháč přijde Lazarovi na jméno příliš pozdě - když je už v pekle.
Mluvčí Krista
V biblických textech je často hlavní poselství vložené do dialogu postav. Pro toto podobenství to platí obzvlášť. Dialog mezi Abrahámem a Lazarem je klíčovým pro porozumění poselství. Abrahámovy odpovědi jsou adresovány čtenářům evangelia.
Na tři prosby boháče po smrti odpovídá Abrahám. On je v podobenství mluvčím samotného Krista.
První prosba a odpověď se dotýká toho, co boháč nebyl schopen udělat během života -
zmírnit utrpení druhého.
Druhá se dotýká
varování Boháčových bratrů. Výraz "Mojžíš a Proroci" je narážka na učení starozákonních knih, nikoli na konkrétní postavy. To proto, že názvem "Mojžíš" se obvykle v židovství označovalo prvních pět knih svatého písma, tzv. Mojžíšovy knihy (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium). Názvem "Proroci" se označovaly nejen spisy proroků, ale i Kniha Jozue, Soudců, Samuelovy a královské.
Třetí prosba a odpověď říkají, že není těžké poznat Boží vůli, nejsou k tomu potřeba zázraky vzkříšení,
stačí číst Boží slovo.
Těžiště podobenství spočívá ve varování těch, kteří stále "mají čas" a odkládají pokání a plnění Boží vůle. Dalším varováním je riziko bohatství, které často odděluje a uzavírá člověka a činí ho nevšímavým vůči druhým.
Otázky k zamyšlení
- Nebezpečím není jen výslovná zloba, ale už i
lhostejnost. Zkus si častěji všímat při modlitbě "Vyznávám všemohoucímu Bohu ..." zhřešení zanedbáváním dobrého.
- Podobenství je narážkou na Mariin Magnifikát, ve kterém je Bůh opěvovaný za to, že "
ponížil povýšené, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou ..." Bůh je všímavý. Jaký jsi ty vůči druhým, zejména lidem v tísni?
- Nyní je správný čas. Neodkládáš plnění toho, co je správné, na "potom"?
- Nepožaduje od Boha jakési znamení pro svůj život, ačkoli z Písma svatého a z učení Církve víš, co máš dělat?
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 27. 9. 2019 naleznete
zde
