Příběh sv. Pia z Pietrelciny a mimořádné události, které se odehrály během jeho života i po jeho smrti jsou dobře známé věřícím po celém světě, kteří ho uctívají roky. Oddanost sv. Páteru Piovi se zvýšila ještě více od 16. června 2002, když ho papež Jan Pavel II. pozvedl k úctě na oltář.
Před mnoha lety, když měl světec pouze 35 let, o něm řekl jiný papež - papež Benedikt XV .:
"Páter Pio je skutečně velká duše, jeden z těch mimořádných lidí, které Bůh občas posílá na zem, aby obrátil lidi."
Kniha Páter Pio: Neznámé zázraky světce se stigmaty (La Fontana di Siloe) španělského novináře José Maria Zavala nejen sleduje život světce, ale uvádí i předtím nezveřejněná svědectví o konverzích, zázracích a milostech, které se nedávno udály lidem všech věkových skupin na přímluvu kapucínského mnicha, který kdysi prorokoval: "
Budu mít více ctitelů jako mrtvý, než jako živý."
Více než čtyřicet let po jeho smrti je přítomnost Otce Pia plodnější než kdykoliv předtím, a to jak z hlediska spirituality jeho oddaných, kteří ho znali přímo nebo nepřímo, tak u mnoha lidí, kteří se s ním v rozhodujících okamžicích svého života setkali přes jeho zásah z nebe prostřednictvím mimořádných darů. Uvádíme některé z mnoha zázraků na přímluvu Otce Pia z nedávné doby.
Šest potratů, anorexie, závislost na drogách a alkoholu, zpověď a seznámení se s páterem Piem
"Můj příběh není příběhem velkého zázraku, ale mnoha malých zázraků, které Páter Pio udělal v mém srdci. Byla jsem vychovaná v aroganci a byla jsem si vždy jistá, že dostanu všechno, co budu chtít. Všechno jsem měla a to i za cenu pošlapání lidské důstojnosti. Můj sexuální život byl zcela neuspořádaný. Potrat jsem měla šestkrát. Pokaždé mé srdce odmítlo Boha, tento obrovský dar. Nakonec jsem se cítila velmi nespokojená. Začala jsem se nenávidět a postupně jsem se ponořila do temné propasti drog a alkoholu. Ztratila jsem při tom všem tolik hmotnosti, že můj terapeut mi diagnostikoval formu anorexie. V následujících letech jsem se po rozchodu s americkým manažerem, o dvacet let starším než jsem byla já, vrátila do Dallasu, do domu svých rodičů, abych se pokusila dát si život do pořádku. Když jsem přišla, vypadala jsem jako mrtvola. Jakoby to byla boží prozřetelnost, moje matka měla známého filipínského kněze. Jelikož jsem neměla co dělat, jednoho dne jsem přijala pozvání na mši svatou. Mši slavil otec Santos Mendoza. Krátce nato mi nabídl, že si vyslechne mou zpověď. Zaváhala jsem u dveří malého bytu, protože to bylo patnáct let od mého posledního zpovídání. Ale nakonec jsem vešla. Na konci mého vyznání mi otec Mendoza s úsměvem řekl, že
jsem "velká ryba", která právě padla do Božích rukou. Když otec Santos zemřel, dozvěděla jsem se, že byl exorcista, a že během zpovědi měl dar číst v duši kajícníka: já sama jsem toho svědkem. Díky němu jsem objevila Pátra Pia. Vložil do mého srdce velkou úctu k páteru Piovi i k sv. Ignácovi z Loyoly, kteří mi svou přímluvou pomohli znovu žít a poznat velkou lásku mého života - mého manžela Jesúse, který je otcem naší dcery Annemarie. Kdykoliv přemýšlím o své dceři, děkuji Pánu, že mi odpustil, přijal mne a zasel do mého klína tolik krásy, protože já sama jsem ho tolikrát sobecky proměnila na hrobku.
Zdravé oči
Pro radiologa jako jsem já, jsou oči hlavním nástrojem práce. Po nesčetných léčeních a zákrocích v roce 2000 mi byla diagnostikována oční hypertenze. V dubnu 2010 se situace zhoršila: tlak v levém oku se zvýšil i přes důslednou lékařskou péči na 22 mmHG. Riziko operace na jediném "zdravém" oku bylo tedy extrémně vysoké.
Jednoho dne jsem na oběd pozval velmi dobrého přítele. Věděl jsem, že se za mě modlí od chvíle, kdy jsem dostal zprávu o mém vážném stavu očí. Když jsme si dali kávu, podal mi kartičku sv. Pátra Pia s modlitbou novény a malou relikvií z jeho šatů. O Piovi jsem nikdy neslyšel.
"Vezmi si to, modli se s vírou a on se o tebe postará," ujistil mě můj přítel. Bál jsem se o svou budoucnost a v tu noc jsem se začal modlit novénu. Během několika dní jsem v telefonu našel zprávu od přítele: "
přikládej si relikvii na nemocné oko." Opět jsem poslechl. O několik dní později lékaři nevěřili mému náhlému uzdravení: tlak očí se snížil na 10! Chirurgie byla nyní zcela zbytečná. Ve snaze přesvědčit se, mě odborníci nechali absolvovat sérii testů, které jen potvrdily zázračné uzdravení. Musím zdůraznit, že ani ve Španělsku, ani ve Spojených státech, kde jsem v zoufalství hledal řešení, nemohli lékaři snížit můj oční tlak.
Když jsem řekl svému příteli, co se stalo, řekl mi, že on, jeho manželka a jejich dvě děti se každý večer modlili novénu k Páteru Piovi za mé uzdravení.
Malý Pio
"S manželkou Andreou jsme se léčili na neplodnost čtyři roky. Nakonec se v roce 2004 narodila naše dcera María Delfina Lujan. O tři roky později, po doufání v příchod druhého miminka, Andrea potratila. Byla to hrozná rána. Jeli jsme do Salty v Tres Cerritos, kde se shromáždilo více než 60 000 lidí, aby se modlili růženec na počest Matky Eucharistického srdce Ježíšova. Viděl jsem svou sestru Marii, která pracovala jako hospodyně v centru, jak vyndala obrázek sv. Pátra Pia z kapsy a dala ho Andrei, aby se k němu modlila. Na cestě domů nám Delfina, která měla v té době pouze tři a půl roku, v autě řekla, že
vedle stromu, pod kterým seděla Andrea, viděla mnicha. Nedávali jsme tomu příliš velký význam, mysleli jsme si, že to byla typická fantazie malého děvčete jejího věku. Později, když jsem o této příhodě řekl své sestře Marii, vysvětlila nám, že
mnoho lidí vidělo Pátra Pia vedle téhož stromu. Naše modlitby k světci z Pietrelciny byly rychle vyslyšeny. Následující měsíc jsme dostali radostnou zprávu, že Andrea je znovu těhotná. Její pravděpodobný datum porodu byl 23. září. V ten samý den zemřel Páter Pio. Rozhodli jsme se, že kdyby to byl kluk, pojmenovali bychom ho Pio; a pokud to bude malá holčička, tak Pia. Pio Santiago se narodil 1. srpna, a proto jsme se rozhodli ho pokřtít 23. září v kostele sv. Pia nedaleko La Plata. Později jsme poslali kopii rodného listu do San Giovanni Rotondo jako projev díků.
Relikvie Pátra Pia
Otec John Paul Zeller je hrdým majitelem relikvie prvního stupně Otce Pia a byl svědkem několika uzdravení po modlitbě na přímluvu Pátra Pia s relikvií v ruce. Otec Zeller vzpomíná, že ačkoli zpočátku neměl žádnou zvláštní oddanost k Páteru Piovi, rozvinula se u něj po cestě do San Giovanni Rotondo.
Po tom, co se kněz dozvěděl více o životě Otce Pia, řekl, že byl dojatý a sbíral odvahu požádat o relikvii světce, jednoho z představených v San Giovanni. Představitel souhlasil a
dal otci Zeller ne jen jeden, ale dva kusy krvavých obvazů, které byly ovinuté kolem ran stigmat Pátra Pia.
Otec Zeller řekl, že poté, co dostal relikvie, dal jednu komunitě založené Matkou Angelikou a dostal povolení nechat si druhou pro sebe. Ve své funkci ředitele poutního oddělení v ústředí EWTN v Birminghamu "
Mám příležitost se modlit s mnoha lidmi."
"
Modlil jsem se s lidmi a byly případy, kdy se vyskytly, řekl bych, uzdravení," řekl kněz a vysvětlil, že lidé k němu přicházejí i několik měsíců, dokonce rok poté, co se s nimi modlil a svědčí o uzdravení.
Jedna taková zkušenost se stala teprve před několika měsíci během služby ve svatyni Nejsvětější svátosti v Hanceville na svátek Panny Marie z Fatimy. Vzpomínám si, jak jsem se spolu se svými dvěma dalšími spolubratry modlil nad lidmi se dvěma krví nasáknutými obvazy a rukavicemi Otce Pia, které patřily Matce Angelice.
Když jsme se modlili, přišla k němu žena trpící ischiasem a on se nad ní modlil a poznamenal, že žena k němu přišla později a řekla, že poté, co se vrátila domů, řekla manželovi "
Jsem uzdravená."
<>br>
Ischias je velmi vážným onemocněním zad, které samy o sobě nezmizí a je velmi bolestivé, říká kněz a poznamenává, že u této ženě zcela zmizel, když se nad ní modlil s relikviemi.
V jiném případě otec Zeller vzpomíná, jak krátce po tom, co dostal relikvii, hovořil s přáteli a zjistil, že jejich 12-letá dcera trpí infekcí uší, kterou nemohli lékaři vyléčit a vždy se vracela. Zeptal se dívky, jestli se nad ní může modlit se svou relikvií a když řekla ano, pouze jsem se zeptal, které ucho to je. Otec Zeller řekl, že
jakmile přiložil relikvii k uchu dívky a začal se modlit, "klesla na zem. Z mých rukou úplně vyklouzla. Měl jsem ji zachytit, ale nevěděl jsem, co se děje, byl jsem trochu vystrašený z toho, že se jí něco stalo, ale ona úplně vyklouzla z mých rukou a padla na zem," řekl a poznamenal, že zatímco on byl znepokojen situací, matka dívky byla klidná a řekla: "
to bude odpočinek v Duchu Svatém." Ušní infekce u dívky úplně odešla, říká kněz a poznamenává, že od té chvíle, co vím, neměla ušní infekci.
Pokud jde o uzdravení, otec Zeller zdůraznil, že "
to nejsem já, to je na přímluvu sv. Pátra Pia."
Ačkoli zpočátku neměl oddanost k Páteru Piovi, kněz říká, že to cítí tak, že si ho vybral světec a ne naopak. "
Jeden z mých profesorů v semináři říkal, že si nevybíráme svaté, svatí si vybírají nás. Dnes to už chápu."
Páter Pio se vždy přimlouvá za každého, kdo trpí. Obnovuje fyzické nebo duševní zdraví. Ten, kdo přijal milost na přímluvu Pátra Pia, je vždy a radikálně transformován.
Já sám mohu zaručit, že jsem se dosud nesetkal s jediným případem, ve kterém by "dar" udělený Bohem na přímluvu sv. Pátra Pia nebyl doprovázen radikální změnou života... mnohem bližším a radostnějším vztahem s Kristem.
Zdroj: Aleteia.org, Catholicherald.com
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek z 22. 9. 2019 naleznete
zde.
