![](storage/n201012091825_Obrázek11.jpg)
Zamyšlení nad evangeliem 25. neděle v mezidobí- cyklus C
Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: „Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.“ Správce si řekl: „Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat neumím, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě lidé přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.“ Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: „Kolik jsi mému pánovi dlužen?“ Odpověděl: „Sto věder oleje.“ Řekl mu: „Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.“ Pak se zeptal druhého: „Kolik ty jsi dlužen?“ Odpověděl: „Sto korců pšenice.“ Řekl mu: „Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.“ Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Děti tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než děti světla. A já vám říkám: Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných. Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrni v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ (Lk 16,1-13)
![](storage/201304191746_1.jpg)
ŽIJME JAKO DĚTI SVĚTLA
Tahle kriminální historka v dnešním evangeliu o defroudantovi, a všemi mastmi mazaném darebákovi, ta nás vždy vyvede z míry, pobouří. Vždyť nám Pán Ježíš toho podvodníka dává za příklad!
Ten správce, dnes bychom řekli ekonom, jedná velmi neekonomicky. Dává na úvěr nekrytý úvěr - celé úrody z pánova statků. A když mu hrozí revize a vyhazov za tu lehkomyslnost, okamžitě reaguje novým podvodem: falšuje doklady, snižuje dlužní úpisy o velké sumy - zřejmě v důvěře, že se o ty odepsané peníze později rozdělí!
To je jednání špatné, kriminální. A hle, Pán Ježíš z něj přece vyvozuje poučení:
Podívejte se, kolik rafinovanosti a chytráctví dovedou vynaložit lidé, aby si nahrabali peníze. Riskují pro to i svou čest a svobodu, riskují kriminál.
Co ve srovnání s tím děláme my, bychom si zajistili víc než dobré stáří - abychom si zajistili dobrou věčnost, abychom si zajistili Boží království?
To je otázka, kterou nám dnes klade Pán Ježíš: Proč vy, děti světla, rozvíjíte tak málo úsilí pro věc Boží, když kdejaký gauner a zloděj dovede vynaložit tolik úsilí na své špinavé kšefty?
![](storage/201304131305_7.jpg)
Děti světla jsme my všichni, co jsme dnes přišli sem do kostela, abychom se tu učili žít podle učení Pána Ježíše. Nám všem platí Ježíšova výzva: Buďte také trochu horliví, když jde o Boží království! Jednejte chytře! Buďte také trochu vynalézaví, když jde o něco dobrého, třeba jen o to, jak někomu udělat radost!
Já nevím, jak vy, ale já když mám vymyslet pro někoho jen dárek k vánocům, k svátku, - jak jsem bezradný, - nic mě nenapadá. Je to tak. Má pravdu Pán Ježíš, v neplechách jsou lidé světa prozíravější a vynalézavější, než my děti světla v konání dobra.
A ještě jiné poučení nám dává Pán z jednání nepoctivého správce. Ten člověk se zabezpečuje do budoucna tím, že odpouští dlužníkům. Důvěřuje přitom tak nestálou věc, jako je lidská vděčnost. Nám vadí to, že správce rozdával z cizího. Ale copak my, když rozdáváme, rozdáváme ze svého? I nám je vše svěřeno, i my jsme jen správci. I pro nás platí, že moudré jednání odpouštět, být milosrdný, a tak si dělat přítele z mamonu, z majetku.
Špatnému správci dal pán lhůtu k nějakému slušnému vyrovnání: “Slož účty ze svého správcovství!” Nevyhodí ho ihned. Špatný správce však té dobroty využije špatně: zneužívá dobroty pána k novým podvodům, k novým švindlům.
Není tohle i naše situace? I my jsme od našeho Pána dostali lhůtu, abychom si svůj život dali do pořádku, než dojde ke konečnému zúčtování, jak jsme využívali bohatství propůjčených darů, vloh, schopností, příležitostí.
Bude i v našem životě, v našem prostředí, v našem domově a národě dál platit, že zlí páchají zlo se zaujetím, s úsilím, zatímco my, děti světla, konáme dobro vlažně a chabě, jak si jen tak levou rukou?
Povězme to teď Pánu, až s ním budeme u jeho stolu, že už nechceme sloužit současně Bohu a mamonu, chvíli zlu a chvíli Bohu, že chceme být cele a radostně děti světla.