V pátek bylo na táboře opět nad čím přemýšlet, z čeho se radovat a za co Pánu Bohu děkovat.
V pátek jsme měli mši svatou už ráno s farníky, takže lepší ranní program ani nemohl být. Děti s chutí zpívaly a pozorně naslouchaly. Při kázání nám otec Marek zase líčil další události ze života Dona Bosca, světce, kterého si na táboře mnozí oblíbili.
Dopoledne si pak vedoucí nachystali stanoviště a děti se vydaly "do světa" jako misionáři Dona Bosca. Každý dnes bojoval sám za sebe a měl i možnost své výkony zlepšovat. Někteří toho využili a vybičovali se k obdivuhodným výkonům. Bylo pěkné sledovat, jak se děti snaží a jak si s vedoucími stále více rozumí. Úkoly byly různé. Táborníci mohli ukázat svoji trefu, paměť, vytrvalost, přesnost, šikovnost, obratnost, sílu, pohotovost, atd. Každý vedoucí před obědem vyhodnotil svoje stanoviště, vyhlásil slavnostně výsledky a odměnil vždy nejlepšího za 1. a 2. kategorii. Vítězové dostali misionářské křížky, ze kterých měli velkou radost.
Odpoledne bylo horko a tak jsme se pustili do vodních hrátek, které měly ve čtvrtek velký úspěch. Po schlazení vyrazil každý tým na výpravu, kde je čekal závěrečný kvíz o Donu Boscovi. Trasa vedla na houpací most krásnou krajinou Podyjí kolem řeky Dyje. Jedno družstvo dokonce potkalo ještěrku zelenou, která je chráněná.
Večer jsme se podívali na závěrečnou část filmu o Donu Boscovi v našem letním kině, zahráli jsme si ještě poslední vybíjenou a před spaním jsme se společně pomodlili v kostele před svatostánkem a děkovali, vždyť je za co.
