Od úterý 23.7. do neděle 28.7. 2019 proběhl na faře v Jeníkově soluňácký týden. Přinášíme krátké ohlednutí za tím, co všechno jsme na tomto týdnu prožili a zažili.
Soluňácký pobyt v Jeníkově začal v podvečer v úterý 23.7., kdy na faru začala přijíždět auta z Moravy, ale také přicházeli někteří, kteří přijeli třeba vlakem nebo i ti, kteří to do Jeníkova nemají zase tak daleko a přišli pěšky.
Celý pobyt byl zahájen mší svatou v kostele sv. Petra a Pavla v Jeníkově. Po ní pak následovala modlitba večerních chval a také modlitba u obrazu Panny Marie Jeníkovské. Po nasycení duše pak kluci přišli na faru, kde se posilnili také na těle. Pak následovalo krátké slovo otce Marka a pak modlitba kompletáře a potom už hurá do spacáku spát.
Od středy až do soboty pak byla každé ráno rozcvička, po které následovaly ranní chvály v kostele a pak půlhodinka rozjímání. Na farní zahradě pak soluňáci měli pod pergolou vždy připraven i pokrm pro tělo- snídaně, oběd, večeře. Během dopoledne pak soluňáci pomáhali na faře jak se dalo. Letošní rok byl především o práci se dřevem, ale nejen to. Také se naplnil jeden kontejner odpadem, který jsme měli na farním dvoře. Kluci i přes velké horko pracovali jak o život. Řezalo se dřevo motorovou pilou, někteří pak štípaly menší kusy na štípačce, jiní zase skládali nebo vozili dřevo do kotelny na faru a jiní nám sekali třísky, abychom si v zimě mohli na faře snadněji zatopit.
Josefovi a jeho všem spolupracovníkům se podařilo konečně také vytvořit krásný přístřešek na dřevo, za což všem patří velký dík. Podařilo se také uklidit odpad po zbouraném komínu a to jak na půdě tak i na zahradě. Také se podařilo spoustu dalších drobností - opravit na faře skříň, spravit kliku, opravit splachovadlo na WC, vykopat díru pro sušák na prádlo a v sobotu také postavit ještě jeden přístřešek před pergolu na zahradě, kde měl v neděli proběhnout slavnostní oběd pro asi 60 lidí.
Jak už to při pobytu soluňáku v Jeníkově bývá, nechyběl ani letos společný výlet do "neznáma". Tentokrák soluňáci vyjeli za panem Marcelem Hrubým, který na severu Čech opravuje kostely. Společně navštívili několik kostelů a také v jednom z nich přiložili ruku k dílu.
Během odpoledne měli soluňáci také každý den příležitost zajít na adoraci do kostela v Jeníkově. V podvečer pak byla také vždy sloužena mše svatá v některé z vesnic, jež patří do farnosti Jeníkov. Hned ve středu jsme tak mohli společně slavit poutní mši svatou v kapli sv. Anny v Jeníkově. Ve čtvrtek byla mše svatá v Hudcově, na místě, kde dříve stávala kaple sv. Antonína. V pátek byla mše svatá v Zabrušanech a po ní bylo Boží Tělo. A v sobotní podvečer se soluňáci sešli ke mši svaté v kapli sv. Jana Nepomuckého ve
Štěrbině.
Soluňácký týden pak vyvrcholil nedělí, kdy byla v kostele sv. Petra a Pavla v Jeníkově sloužena nedělní bohoslužba, při které bylo uděleno několik křtů, jeden farník přistoupil k prvnímu svatému přijímání a čtyři lidé byli přijati do katechumenátu. Vše pak bylo zakončeno společným obědem na farní zahradě.
Velké DÍKY především Pánu Bohu, za to, že jsme společně mohli na faře být, za to, že nám žehnal při každé práci, kterou jsme dělali. Díky také za to, že nám dopřál krásné počasí.
A velké DÍKY patří také všem soluňákům, za jejich pomoc při práci na faře, za jejich odvahu zvládat velké horko, které nás celý týden provázelo a za odvahu vydat svědectví o své víře před lidmi, kteří v tomto severočeském kraji žijí. Kéž jim to vše odplatí sám Pán svým požehnáním.
A už nyní, pokud Pán dá, se na vás těšíme zase za rok.
