Zamyšlení nad evangeliem 18. neděle v mezidobí- cyklus C
Někdo ze zástupu požádal Ježíše: „Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“ Odpověděl mu: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ Potom jim řekl: „Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.“ Pověděl jim toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: „Co mám dělat? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám, řekl si, strhnu své stodoly, vystavím větší a tam uložím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!“ Bůh však mu řekl: „Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?“ Tak to dopadne s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem.“ (Lk 12,13-21)
Chamtivost je zlá, a když vede k majetkovým sporům, ústí obyčejně v nenávist. Strašně se projevuje chamtivost ve sporech o dědictví, když se sourozenci navzájem proklínají proklínají i zemřelé rodiče pro domnělou nespravedlnost.
Pán Ježíš byl vždy spíše pro chudobu než pro bohatství, proto se mu lakota, nezřízená touha po penězích přímo hnusila. Nedivme se, že rázně odmítl žadatele, který jej prosil, aby zasáhl v sporu s bratrem o dědictví. Nejen, že odmítl, využil situace, aby promluvil k posluchačům proti namyšleným boháčům. Mnohý boháč se domnívá, že mu majetek přináší bezpečí, jistotu, štěstí a blažený život. Jako onen statkář, který sklidil nadúrodu a nyní spokojeně přemýšlí, jak naloží s nečekaným bohatstvím. „Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši…“ Neuvědomuješ si, že smrt někdy přichází jako zloděj v noci a infarkt čeká na tebe za rohem… Zemřeš a co s majetkem?
Mnoho věcí miluje člověk zde na zemi: stavení, zahradu, auto, nábytek, chatu, peníze. Málo lidí však přemýšlí o tom, že je to všechno jen přechodné. Krásně to řekl jeden filozof: „Pokud miluješ křišťál, nezapomeň, že je to jenom sklo!“ Vypadla ti již z rukou kříšťálová váza?
Dějiny znají císaře Juliána Apostatu – Odpadlíka. Narodil se již v době svobody církve, proto byl pokřtěn. Julián toužil po bývalé slávě Říma, po moci, po bohatství. Učili ho, že Kristus spíše mluví o pokoře, o lásce k bližnímu, o chudobě. Proto od víry odpadl, Krista – zval ho Galilejcem – nenáviděl a jako císař dokonce křesťany pronásledoval. Jednou viděl v Cařihradě při práci stolaře Filemona, horlivého a neohroženého křesťana. Filemone, zvolal posměšně, co dělá tvůj Galilejec? Filemon bez bázně odpověděl: chystá ti rakev! Netrvalo dlouho a Julián byl v boji těžce zraněn. Jeho poslední slova byla: zvítězil jsi, Galilejský!
Kolik vládců, státníků, bankéřů, kupců, průmyslníků vidělo smysl života v shromažďování bohatství. Všichni zemřeli, majetek nechali dědicům a co se stalo s jejich duší?
Hitler stavěl tisíciletou říši. Vytrvala a on s ní pouhých 12 let. Kde je jeho duše?
Před lety promoval syn a nastoupil místo lékaře v jisté nemocnici. Rodiče z radostí, že mají syna panem doktorem, mu koupili motocykl, na auto neměli. Jednou jel mladý lékař n koupaliště. Nevšiml si olejové skvrny a asfaltu, uklouzl a zabil se. Jeho snoubenka vyskočila z okna, spáchala sebevraždu. „Ještě téže noci…“
Rozjímejme o těchto slovech ne snad proto, abychom ztratili radost ze života, z majetku, ze všeho, co prožíváme, ale proto, abychom se nestali otroky majetku a neviděli jediný smysl života zde na zemi. Mysleme i na věčnost, mysleme, že i nás může potkat „ještě téže noci…“
Současná doba přinesla nové slovo: „sponzor“. Sponzoři podporuji sport, kulturu, politické strany, málo je však sponzorů, kteří podporují Charitu, církev, dobročinné ústavy. Ti by měli pamatovat na slova, závěr dnešního evangelia: „Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady, a není bohatý před Bohem.“ Jejich sponzorství bývá zaměřeno na vlastní reklamu, na osobní prospěch, světskou chválu. Nepochopí tito boháči, že zde na zemi jsou bohatí, ale na věčnosti budou chudí a ubozí?
Ostatně to není varování jen pro boháče, to varování patří každému z nás!
