Kath.net dokumentuje homilii rektora bavorského mariánského poutního místa Marienfried George Aloise Oblingera na slavení "Velkého modlitebního dne":
... jistě máte všichni mobil....
Milí bratři a sestry ve víře,
jistě máte všichni mobil. Naše komunikace se v posledních letech obrovsky změnila, protože mobilem jsme zastihnutelní vždy a na každém místě. To předpokládá samozřejmě, aby byl mobil zapnutý. Jsou období, kdy bychom měli mobil vypnout, jako například nyní při mši svaté. Neboť jinak si musím já zapnout mobil, abych byl vůbec pro jiné dosažitelný.
V našem vztahu s Bohem je to docela podobné. Abych Boha vůbec dosáhl, musím být nastaven na příjem, musím se na Boha zaměřit.
Mimořádně působivým způsobem nám to ukazuje pohled na Marii. Většina umělců zobrazuje scénu zvěstování tak, že anděl ji zastihne při modlitbě. Maria se opravdu velmi hodně modlila a svědomitě pěstovala modlitební tradici svého náboženství. Jak moc dokázala Boží slovo uchovávat v srdci, nám ukazuje Magnificat, který obsahuje četné citáty ze starozákonních modliteb.
Pouze ten, kdo pěstuje pravidelnou modlitbu, dokáže poslouchat slovo Boha jemu adresované. Víra je v první řadě naslouchání. Tam, kde člověk k tomu druhému pouze řeční, tam selhává mezilidská komunikace a tam selhává i vztah s Bohem.
Před dvěma měsíci byly v německých městech sochy a obrazy Panny Marie se zalepenými ústy. Byla to akce skupiny žen "Maria 2.0", které obviňují představitele Církve, že ženy umlčují. Dnes katolický svaz žen vyzval k akci "Maria, nemlč", která požaduje větší slovo žen v Církvi - včetně přístupu ke svěcení žen. Ale zde se Maria (i Marie Magdaléna) používají ke špatnému účelu.
Potřebné je, abychom se nejprve zahleděli na to,
jaký obraz Marie nám ukazuje Evangelium. Maria je tam v první řadě naslouchající, ba velká naslouchající v Novém zákoně.
Maria však také promluvila. Ona nemá velké řeči a nepoužívá mnoho slov. Ona řekne pouze několik vět - ale ty jsou rozhodující. Nejprve klade Marie otázku: "
Jak se to stane, když já muže nepoznávám?" Když mi na mobil zavolají, mohu hovor zrušit, mohu ho přijmout a odpovědět jednoslabičně, ale
mohu i vstoupit do pravého dialogu. Takto smíme a měli bychom naše otázky a pochybnosti přednášet Bohu. Někdy nás jako Maria odkáže na to, že myslíme pouze v pozemských kategoriích a že
on dokáže věci, se kterými vůbec nepočítáme. Kdo se ptá, nezůstává na povrchu, ale zkoumá důvod věcí.
Myslím, že to je problém naší tzv. informační společnosti, že
se rádi spokojíme s povrchními informacemi. Když se v souvislosti s encyklikou "
Amoris Laetitia" diskutovalo o připuštění znovu sezdaných rozvedených k přijímání, vydaly noviny "Schwäbische Zeitung" článek s dvěma obrázky. Na jednom byl kardinál Gerhard L. Müller a pod tím slova: "Tvrďas: Müller". Na druhém byl kardinál Kasper a pod obrázkem: "Pokrokový: Kasper". Zde mi stačí přečíst si tyto čtyři slova a vím o co jde, ba dokonce i jaký si mám utvořit názor. My se musíme ponořit hlouběji a skutečně se tématikou zabývat.
Právě i ten, kdo má problémy s Boží vůlí, se má stále znovu ptát a usilovat o pravé pochopení věcí.
Ale Maria neklade pouze otázku, ona
dělá i výpověď a sice takovou, která je natolik důležitá, že ji Církev opakuje třikrát denně v modlitbě Anděl Páně: "
Hle služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova." V hebrejštině, která nezná slova "ano" a "ne",
je to výraz souhlasu s pevnou vůlí. Pro nás dnes slovo "služebnice" nezní velmi přitažlivě. Ale v době, kdy ještě byly služky, bylo velkou ctí být služkou u vysokého panstva. Také pro nás jako věřící je to čest, že smíme sloužit Bohu!
Tak je Maria jako sloužící protipólem k Luciferovi, ďáblu, který odmítl sloužit. Tam, kde člověk pozná Boží vůli a přesto řekne "ne", tam vidíme dílo ďábla. Možná neřekneme přímo "ne", ale častěji řekneme "ano, ale" nebo "ano, později".
To vše je omezené "ano" a ne to "ano" Marie, které vyjadřuje, že se chce zcela nechat vést Bohem ve vědomí toho, že on chce pro nás to nejlepší. Zde člověk nechce prosadit svou vůli. Pro něj je spíše Boží vůle rozhodující pro jeho život.
Dnes je mnoho lidí, kteří vůbec neposlouchají Boha, nebo jej sotva poslouchají, jim jde hlavně o prosazení vlastní vůle.
Kdo uctívá Marii, měl by si přivlastnit její postoj - a to je naslouchání, dotazování se a ochotný souhlas s poznanou Boží vůlí. Amen.
Marienfried, 22.7.2019 (kath.net) 025 355
Převzato z
https://modlitba.sk/,
soubor článků
Život Cirkvi vo svete 30/2019 z 27. 7. 2019 naleznete
ZDE.
