"Najednou jsem slyšel hlas:,
Neboj se člověka, který může zabít pouze tvé tělo, boj se před tím, který tě může zabít a tvou duši hodit do věčného pekla'."
Byl to krásný, zajímavý a veselý čas s třemi Indy, které centrum "Immanuel Vision" pozvalo do Vídně, aby vydávali svědectví o svém obrácení se na křesťanství. Navštívili jsme památky i Klášter Heiligenkreuz. Společná víra, základ našich rozhovorů při společných jídlech, u kávy a po cestě z nás rychle udělali přátele! Jak hezké je mít přátele i v Indii!
Mladý Ind Mário vyprávěl na Fare Altlerchenfeld příběh svého života.
"Pokoj s tebou," - tak by se měli křesťané zdravit, jak uvádí Mário Joseph své vyprávění. A učí to přítomné aramejsky: Šlomo lek culkun! Sympatický Ind mluví naléhavě, ale i s humorem, což uvolňuje jeho drastický příběh. Vzal totiž na sebe mnoho utrpení, aby se stal křesťanem.
Pomodlí se Otčenáš aramejsky a začne své vyprávění:
"Pocházím z turecké muslimské rodiny, jsem třetí ze šesti dětí. Narodil a vyrůstal jsem v Indii, v Keralu. Když byla matka se mnou těhotná, onemocněla infekční chorobou. Lékaři řekli, že dítě nepřežije, že má jít na potrat, jinak by zemřela. A léky pro ni by mě zabili. Matka však v noci uteče z nemocnice a chce raději umřít, než mě zabít. Doma se zamkne a modlí se: "
Nech mi moje dítě. Pokud mu dáš život, zasvětím ho tobě." To, že to vyslechne Trojjediný Bůh však netuší!
"Už 23 let nemohu vidět svou matku, protože by mi rodina sťala hlavu. Modlete se, abych ji ještě jednou uviděl."
Když měl osm let poslali ho do muslimské arabské školy: "Studoval jsem 10 let a stal jsem se imámem. Kázal jsem, že Ježíš není Bůh, neboť pouze Alláh je bůh. Nejsou jiní bohové."
Jednou se ho jistý muž zeptal: "Když říkáš, že Ježíš není Bůh, tak nám řekni, kdo tedy je Ježíš?" Ale to jsem nevěděl. Hledal jsem v Koránu odpověď. Tam se Ježíš zmiňuje 25 krát, a Mohamed pouze třikrát!
"Ježíš je Boží slovo a Boží Duch, dokázal stvořit ze země život, uzdravovat nemocné a křísit mrtvé. Zemřel a vystoupil do nebe." Ba píše se tam dokonce i to, že On žije i dnes! Mladý muž je užaslý a uvažuje: Jak je to s Božím slovem? Předtím než promluvím, kde je to slovo, které budu říkat? Mohou to ze mě vyjmout, ode mne odloučit? Ne, nelze to ode mě izolovat. Mé slovo a já jsme jedno. A Mário vyvozuje: "Tedy Ježíš, který je Boží slovo, je jedno s Bohem. Tedy Ježíš je vlastně Bůh!"
"Byl jsem zmatený a šel jsem ke svému učiteli: "Jak stvořil Bůh vesmír?" Odpověď zněla: "Skrze své slovo - tak jako v Bibli". A Mário se ptá: "Je to slovo Stvořitel nebo stvoření?" Pokud je to slovo stvoření, tak to by znamenalo - celé stvoření je dílem něčeho stvořeného!
"Můj učitel byl také zmatený.
A já jsem si pomyslel:,Kdyby nyní řekl, že to slovo je Stvořitel, musel by se obrátit na křesťanství. Vždyť v Koránu stojí, že Ježíš je Boží slovo!"
Učitel mu neodpovídá, ale zbije ho a vyhodí ven! Rodičům řekne, že jejich syn se vyvíjí na křesťana. Když přijde domů, i otec ho zmlátí a nedostane jíst. I matka ho pošle pryč, stejně "přátelé". Tak začíná pracovat v hotelu, aby si vydělal na jídlo.
"Jednou jsem si v zoufalství položil Korán na srdce a ptal jsem se Alláha: Zachránil jsi mi život. Proč teď trpím? Proč mě už nikdo nechce? Co mám dělat?
O proroku Mohamedovi se nepíše, že je Boží slovo, ani že uzdravoval nemocné a křísil mrtvé. Kromě toho zemřel a už nežije. Kdo je tedy větší? Mohamed, ten mrtvý, nebo Ježíš ten vzkříšený? Komu mám důvěřovat? Mohamedovi nebo Ježíši?"
Po modlitbě otevře Mário Korán a čte: "Když pochybuješ o Koránu, zeptej se těch, kteří spisy (Tóru a Evangelium) četli před tebou, nebo si je přečti sám." "A tak jsem začal číst Bibli."
Jednou jel Mário autobusem a vedle něj seděla katolická řádová sestra. "Kladl jsem jí otázky a ona mi dala adresu, kde mi prý všechno zodpoví. Bylo to, Divine Retreat Centers'- exerciční centrum největší na světě." Tak tam šel. Tehdy měl bradu a turban - vypadal jako syn Obamy bin Ládina. O křesťanství neměl tušení. Nejprve nereagoval na pokyny, ale když kněz přečetl z Jan 1, 12: "
Ale těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi těm, co věří v jeho jméno ..." musel si kleknout a se zvednutýma rukama říci:
,Ježíši, potřebuji tě. I já se chci stát dítětem všemohoucího Boha.'
"To byla moje první křesťanská modlitba.
My muslimové totiž věříme to, co je v Koránu: ,Vy jste všichni moji otroci a já váš mistr. A když mě nebudete následovat, potrestám vás.' Zde není žádné lásky mezi mistrem a otroky. Ale já jsem nechtěl být otrokem."
Tak se Mário rozhodl - s Alláhem je konec. Obrátil se na Ježíše, Boha, který je jeho Otcem.
"Můj první krok byl nazvat Boha Otcem. Byl jsem jako v extázi, velmi šťastný! Představit si, že Stvořitel vesmíru je mým Otcem a miluje mě, naplňuje mě pocitem štěstí, který nelze popsat, jen přožít."
Jednou mu dal přítel noviny, kde byl jeho obraz. "Tvůj otec tě udal a hledá tě." A najednou někdo zaklepe a otec stojí před ním. Udeří ho vší silou do obličeje - má zlomený nos, prudce sletí na zem a leží na podlaze v bezvědomí. Vzbudí se doma. Nemá šaty, je spoután. Do očí, nosu a úst mu nasypali chilli! Kůži má zraněnou a i v ranách chilli. Tělo mu hoří. Těžko to pochopit! Tři dny nedostává jíst ani pít! Rty mu popraskají a zkouší pít kapky krve z rozpukaných rtů. Přijde bratr a močí mu do úst: "Vypij to a umři, už nejsi muslim." Po 10 dnech bez jídla a pití je v deliriu, většinou v bezvědomí. Rodiče si myslí, že je mrtvý. Otec mu zkouší puls, sejme mu pouta. Mário otevře oči a vidí otce s velkým nožem:
"Když teď řekneš, že Ježíš je Bůh, na místě tě zabiju. Pokud však řekneš, že Alláh je bůh, nechám tě žít."
"Věděl jsem, že otec to opravdu udělá.
18 krát stojí v koránu, že každý, kdo zavrhne Korán, zaslouží si smrt. Chtěl jsem žít a tak jsem se rozhodl říci:,Alláh je bůh', abych přežil a pak zmizel.
Ale najednou jsem slyšel hlas:, Neboj se člověka, který může zabít pouze tvé tělo, boj se před tím, který tě může zabít a tvou duši hodit do věčného pekla'."
Na to se Mário rozhodl raději zemřít a říci: "Ježíš je Bůh". Když otevřel ústa, zahlédl intenzivní světelný paprsek, který vyšel od nože a pronikl mu rovnou do mozku a tam explodoval. Působil jako mocný příval energie, jako úder blesku.
"Odstrčil jsem otcovu ruku a zakřičel: ,Ježíš!' Otec strachem s nožem v ruce spadl na zem a zranil se nožem do hrudi!" Rodina ho převezla do nemocnice. Přitom zapomněli zamknout a Mário ujel nabitý touto neuvěřitelnou energií. Taxikář, co ho znal, ho odvezl do exercičního centra, opatřil mu jídlo a nechtěl peníze.
"V ten den jsem zakusil a pochopil, že Ježíš žije i dnes."
Ale v centru ho nemohou přijmout, sestřička říká: "Pokud tu zůstaneš, muslimové všechno zničí." Tak se vydá na železniční stanici. Má velký hlad, tři dny v odpadcích hledá jídlo, dokud ho policie nevyžene. Vrátí se k centru, chytí se plotu a pláče. Jde kolem hind a dá mu 100 rupií a adresu pastora. Ten ho srdečně přijme, když mu všechno vysvětlí. Není divu, že má pak rád protestanty. ... Nyní žije u pastora, který ho pošle do biblické školy v Goa. Má se stát jeho asistentem a pastorem. ...
Přítel mu však pořadí odjet do Evropy nebo USA, protože jeho život je ohrožen. Potřebuje tedy pas a křesťanské jméno, protože do té doby se jmenoval Suleiman. Z lásky k Matce Boží přijme jméno Mário. A protože si velmi ctí i sv. Josefa - nazve se Joseph. Ale policie se ptá na jeho adresu a ptá se na něj u rodiny.
Otec se rozhořčí, že nemá syna jménem Mário Joseph. "My jsme muslimská rodina!" Když mu ukáží fotografii syna, obviní ho, že je špion pro Pákistán, neboť ví, že za to je trest smrti! Policie uvěří otci a Maria zatkne. Předtím, než má jít před soudce, navštíví ho však muž, který poslouchal jeho svědectví v exercičním centru. A ten mu chce vyřídit pas u ministra!
"Jako hind budeš na cestě do nebe v obrovské koloně!"
Ministr hind si ho předvolá a ptá se ho, proč vlastně chce přijít do nebe pouze s křesťanskou vírou, vždyť to může i jako hind. "Nechci se stát svatým muslimem," odpoví Mário. "Tak dostaneš trest smrti," řekne ministr. "Nebuď blázen, použij rozum. Můžeš se dělat muslimem a uvnitř zůstat křesťanem. Řekni rodičům, že jsi dobrý muslim. Když se budou modlit k Alláhovi, ty se budeš v srdci modlit k Ježíši."
Mário odmítá a říká:
"Můžeme od jednoho bodu k jinému letět, jet vlakem nebo autem. Já bych chtěl letět. Ty jako hind budeš ještě dlouho trčet v kolonách." "Jak to?", ptá se ministr užaslý. A Mário na to:
"Jako hind budeš v obrovské koloně. Vždyť věříš, že musíš v druhém životě trpět, když v tomto životě děláš chyby, protože se znovu narodíš, stále znovu. Tvá cesta je tedy velmi dlouhá, pokud vůbec přijdeš do nebe - jeden namáhavý život za druhým.
U křesťanů nejsou žádné kolony. Ježíš, Boží Syn, vzal na sebe na kříži všechny hříchy, smyl je, tedy kolony odstranil"
To se zdálo ministrovi jaksi pochopitelné a postaral se, aby žalobu stáhli a Mário dostal svůj pas! S pasem se vrátil do centra - okna byla rozbitá, nikde studenta. Představený reaguje zděšeně: "Jen ty sem nechoď! Po tom, co tě policie odvedla, tvrdilo se, že je tu výcvik teroristů." Na to lidé všechno zničili.
"Byl jsem zničený! Kam se podít?" Vyhledá tedy muže, který mu vyřídil pas. A Mário s vděčností vypráví:
"Ten muž se jmenuje Edvin a je to nejúžasnější muž, jakého znám. Má pouze jednu ložnici pro celou rodinu. Ale trval na tom, abych tam spal a jeho rodina se přestěhovala na chodbu!"
A znovu zasáhl do Mariova život Bůh. Jednoho dne měl ve snu vidění: Viděl kněze, kterého znal. Když se sen opakuje, vyhledá jeho adresu. S arabskou Biblí pod paží odcestuje do Bombaje, aby se s ním setkal. Kněz je tam ředitelem exercičního centra a řekne mu, že den předtím měl i jeho pracovník sen: Muž s arabskou Biblí přijde ke knězi! Boží vedení je očividné a Mário Joseph zůstává celý rok v centru. Tam ho konečně 14. března 1998 pokřtí a přijmou do Katolické církve. "Aleluja! Bůh mě zavedl zpět do Katolické církve," raduje se Mário.
Nový pokřtěný se nyní chce stát knězem, vstoupí do řehole a absolvuje studium filozofie. Na studium teologie má jít do Říma. Velká radost! Jistý kněz přichází dříve extra z Říma, aby si se studentem promluvil. Najednou mu kněz položí dva prsty pod krk a řekne: "polkněte!" Přitom nahmatá jasně uzlík. "Nemusí to být rakovina, ale každá rakovina vytváří uzlík," říká kněz. Před cestou do Říma je to třeba vyoperovat. Tři dny po operaci je jasné - Mário má rakovinu. Informuje kongregaci v Římě a ta ho odmítne.
Na tomto místě vyprávění je Mário očividně dojatý. Odmítnutí ho tvrdě zasáhne a na druhé straně musí překonat další operace a ozařování. Na ušetření výdajů předčasně opustí nemocnici a jde zpět do centra. Na krku má velký obvaz a potřebuje drenáž.
Jde si pro vodu a potká dívku, která se ho ptá, proč už nechodí na přednášky. Když odvine obvaz, dívka je vystrašená a on jí vypráví, co překonal. "Nemáš nikoho, kdo by ti nosil vodu?", ptá se ho. "Ne, jsem sám," zní odpověď. A tak se dívka začne o něj starat a nosí mu jídla. Při dalších slovech se Mário úplně rozzáří: "Stala se mou ženou, matkou mých dětí." Rozléhá se radostný potlesk posluchačů!
Nejprve Mária bolelo, že se nestal knězem, ale nyní
má více svobody pro kázání, cesty, misionářskou práci, než by možná měl jako kněz. Mluví deseti jazyky, což mu pomáhá v mnoha zemích světa vydávat svědectví a hlásat evangelium! Z rakoviny se mimochodem zcela uzdravil.
Zda se zlobí na svého otce, ptají se posluchači. "Otec zřejmě jednal podobně jako Abraham," říká Mário. "I ten si myslel, že musí obětovat svého syna." Z tohoto hlediska dokáže otci odpustit. "Můj otec miluje boha více než mě, to mě těší. Já jsem přece také ochoten za Boha zemřít!" A my žasneme nad jeho odpovědí!
Na závěr vyprávění se Mário obrátí na přítomné matky:
"Měly byste nutně odmalička dětem klást na srdce Trojjediného Boha. On je náš Otec, náš Zachránce a Pomocník v každé nouzi a potížích. Když toto děláš pro své děti a vnuky, když jim vyprávíš o Bohu, když děti a mládež od malička slyší Boží slovo, dotýkají se ho a ukládají si ho do srdce, tak jak bychom to měli dělat my všichni, tak budeme mít mnoho světců v následujících generacích. To si Bůh přeje. A proto jsem přišel."
Katecheze Maria Josepha, jeho důležité přednášky a jeho svědectví lze nalézt na Youtube a na www. apologetika.
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek naleznete jako
přílohu v souboru zpráv
Život Cirkvi vo svete 28/2019 z 12. 7. 2019 -
zde.
