Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 10, 1 - 12. 17 - 20) nám podává Ježíšovy instrukce pro ty, které povolal za učedníky.
Ačkoli Ježíš Kristus ohlašoval Boží království zástupům, evangelia uvádějí okruh lidí, kteří k němu měli bližší vztah. Zvolení učedníků patří v evangeliích mezi Ježíšovy první úkony (Mk 1, 16 - 20; Mt 4, 18 - 22; Jan 1, 35 - 51).
Různé podoby povolání
Evangelijní texty nám hovoří o více "kategoriích" Ježíšových učedníků. Prvními jsou apoštolové, kteří jistým způsobem reprezentují eschatologický Izrael, uprostřed kterého však nestojí Mojžíšův zákon, ale Ježíš Kristus. Evangelista Lukáš dále hovoří o širším okruhu 72 učedníků. Tentýž evangelista poznamenává, že do skupiny učedníků patří také ženy (srov. Lk 8, 1 - 3). V Janově evangeliu se hovoří o "mnoha učednících" (srov Jan 6, 60). Příchod Božího království není abstraktní teorií, ale v osobě Ježíše z Nazareta Bůh dramaticky vstoupil do lidských dějin. Bůh si přál konkrétní komunitu. Uprostřed historického Izraele chce ukázat nové společenství učedníků a učednic jeho Syna.
Ohlašovatel Krista
Pán Ježíš posílal učedníky "po dvou". Má to několik významů. Prvním je vytvoření společenství, které umožňuje vzájemné sdílení a oporu učedníků mezi sebou. Podle starozákonní knihy Deuteronomium 19, 15 je počet minimálně dvou svědků potřebný pro záruku jejich věrohodnosti. Jejich vyslání není samoúčelné. Mají se podílet na Ježíšově ohlašovateském poslání. Kristus je posílá "před sebou" a na místa, "kam se sám chystal jít." Učedník nikdy není oznamovatelem sebe sama, ale vždy Toho, který ho poslal, Ježíše Krista. Zatímco v židovském náboženství si žák vybíral učitele, aby se naučil Mojžíšův zákon, v případě křesťanství ne žák si vybírá učitele, ale Učitel si vybírá své následovníky.
Ježíš si nevybral učedníky, aby se spolu s ním učili Mojžíšův zákon, ale aby hlásali Jeho evangelium.
Neztratit cíl
Pán Ježíš dává svým učedníkům přísná pravidla. Na cestu si nemají brát ani měšec, ani obuv, ani mošnu a nikoho nemají zdravit. Více než doslovnost vnímejme tyto zákazy jako napomenutí.
Ježíšova učedníka nesmí nikdo a nic svést, zastavit, či odradit od určeného cíle, kterým je hlásání Božího království: "
Přiblížilo se k vám Boží království." (10, 9) Toto poselství je tak klíčové, že zůstává závazkem i pro situaci nepřijetí: "
Když přijdete do některého města a nepřijali by vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: ,Vytřásáme na vás i prach, co se nám ve vašem městě přilepil na nohy. Ale vězte, že se přiblížilo Boží království!'"(Lk 10, 10 - 11) Ve stejném duchu
ať ani nám pozemské věci nepřekryjí náš pohled a zaměření na Boží království.
Bdělost
Slovo "satan" v překladu znamená "protivník"; "ten, kdo vystupuje proti Bohu". Ve Zjevení svatého Jana, které je poslední knihou Písma svatého, se píše o svržení satana na zem: "
A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět, byl svržen; svržen byl na zem a s ním byli svrženi jeho andělé." (Zj 12, 9) Satan ví, že na nebe již nedosáhne, a stejně ví, že času má málo, proto celý hněv zaměřil na vyvolený Boží lid. Zápas s ďáblem ještě čeká Ježíšovy pozemské bratry a sestry. Ďábel nikdy nebude konat pokání a jeho výdrž v pokoušení je silná.
Nikdy nepolevme v bdělosti a v odporu vůči Zlému. Platilo to pro křesťany v 1. století a platí to i pro nás, křesťany v 21. století. Když však svou důvěru vložíme v Boha, zachráníme se, protože Boží Syn nám dal moc šlapat po tomto nepříteli naší spásy a nic nám neuškodí.
Radost Ježíšových učedníků
Důvodem radosti Ježíšových učedníků nemá být schopnost konat zázraky, ale jejich účast na Božím životě: "
Radujte se, že jsou vaše jména zapsána v nebi." (Lk 10, 20) Herci mají chodníky se svými jmény. Další svá jména zapsali do staveb, památníků. Na hřbitovech jsou zapsány jména na pomnících. Ve Zjevení svatého Jana se píše: "
Kdo zvítězí, bude oděn bílým rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, ale vyznám jeho jméno před svým Otcem a před jeho anděly." (Zj 3, 5)
Stojíme ještě o to, aby naše jména byla zapsána v nebi v knize života?
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 6. 7. 2019 naleznete
zde