Všechno, co stvořil Bůh, nese jeho stopu, ze všeho nejvíc pak člověk, který je korunou tvorstva a obrazem samotného Boha: Boha, který je společenstvím Tří Osob. Proto i člověk odráží tuto skutečnost a je stvořen jako společenství osob, které vyjadřuje bytostné společenství rodiny: muž, žena a jejich společné dítě coby plod jejich vzájemné manželské lásky.
Tuto skutečnost zvýrazňuje i pasáž v dokumentu o manželství Polské biskupské konference z roku 2009.
V popisu stvoření čteme: „
I řekl Bůh: ‚Učiňme člověka k našemu obrazu, k naší podobě.‘ ... Stvořil tedy Bůh člověka ke svému obrazu. Jako muže a ženu jej stvořil." (Gen 1,26-27) Kontemplace dějin spásy nám ukazuje Boha-Ženicha, který si vyvolil lid, uzavřel s ním neodvolatelnou Smlouvu, jeho záležitosti považuje za své vlastní a ačkoliv je zrazován - zůstává věrný. Aby bylo možné být Jeho obrazem, je třeba žít v manželství láskou věrnou, nerozlučitelnou a výlučnou.
V běhu dějin Zjevení náš
Bůh v Trojici jediný odhaluje, že je Společenstvím milujících se Osob. Společenstvím, o kterém - ačkoli je nevystižitelným
mystériem - můžeme říci, že tvoří ustavičnou vzájemnost, kde každá z Božích Osob obdarovává sebou, jakož i každá přijímá jako dar ostatní Osoby. Láska sjednocující
Nejsvětější Trojici je tak opravdová, hluboká a radikální, že působí dokonalou jednotu, v níž každá z Božích Osob zůstává sebou, avšak je jeden Bůh. Proto povolání být v manželském životě živým obrazem Nejsvětější Trojice vybízí ke vzájemnosti a k dokonalému společenství při současném respektování své odlišnosti. Toto povolání můžeme uskutečnit, když milujeme každého dne víc a víc a když usilujeme celým životem o co nejtěsnější sjednocení na úrovni mysli, citů, těla i každodenního života.
Ježíš Kristus, když uvádí výše citovaná slova z knihy Genesis, dodává: „
Proto (tzn. kvůli tomu, za tímto účelem)
opustí člověk svého otce i matku a spojuje se se svou ženou tak těsně, že již nejsou dva, ale jsou jedno tělo." (Mt 19,5; Mk 10,7; Ef 5,31)
Rozhodnutí o „církevním sňatku" tudíž není a ani nemůže být pouze volbou místa obřadů, nýbrž musí být volbou stylu života. Je to totiž odpověď na povolání, které Bůh uložil muži a ženě. Je to rozhodnutí, aby celý svůj manželský život učinili viditelným znamením té neviditelné „Skutečnosti", jakou je Bůh v Trojici jediný.
[Konferencja Episkopatu Polski: Służyć prawdzie o małżeństwie i rodzinie, 19. 6. 2009, 31-33. Do češtiny přeložil Lukáš Drexler.]
Související články:
Lukáš Drexler:
Lidská sexualita "eucharistická" a jako obraz Trojice
Dominik Pecka:
Jako muže a ženu je stvořil
Marian Zawada:
Rodinnost Boha
Převzato z
https://www.theofil.cz/,
článek z 9. 6. 2019 naleznete
zde.
