Maria je nejlíbeznějším květem, jaký vůbec kdy v duchovním světě vykvetl. Jen díky síle Boží milosti vypučely z této vyprahlé a opuštěné země květy svatosti a slávy. A Maria je jejich Královnou.
Je královnou duchovních květů. Velmi příhodně se nazývá Růží, protože
růže se pokládá za nejkrásnější ze všech květin.
Ba ještě více, je nazývána mystickou neboli skrytou růží (mystický totiž znamená skrytý, tajemný).
Jak to, že ona je před námi skrytá více, než ostatní světci?
Co se myslí tímto zvláštním přívlastkem, který dáváme jedině Marii?
Zodpovězení otázky nás přivádí ke třetímu z důvodů, proč věřit v opětovné spojení jejího svatého těla a duše a v její nanebevzetí brzy po smrti, místo aby setrvávala v hrobě až do všeobecného zmrtvýchvstání, až do soudného dne.
Je tomu takto: Pokud nebylo její tělo vzato do nebe, kde je? Jak nám může být skryto?
Jak to, že jsme neslyšeli nic o jejím hrobě, že snad je tu nebo tam?
Proč nejsou k němu konány pouti?
Proč nemáme relikvie, abychom je mohli uctívat jako pozůstatky jiných svatých?
Zda to není přirozený pud, který nás nutí ctít místa, kde jsou naši mrtví pohřbeni?
Čestně pochováváme těla našich velkých mužů. Svatý Petr mluví o náhrobku Davidově jako známém za jeho časů, ačkoli David už tehdy zemřel před mnoha sty lety.
Když tělo Páně bylo sňato z kříže, bylo vloženo do hrobu poctivého člověka. Takové cti se také dostalo svatému Janu Křtiteli, o jehož hrobu, obecně tehdy známém, mluví svatý Marek.
Křesťané od nejdávnějších dob chodili ze všech zemí do Jeruzaléma, aby uviděli svatá místa. A když minulo pronásledování, ještě větší pozornost věnovali tělům světců – například tělu svatého Štěpána, Marka, Barnabáše, Petra, Pavla a ostatních apoštolů a mučedníků.
Jejich těla byla převezena do velkých měst a části z nich byly posílány na ta či ona místa. Proto již od prvních časů až po naše dny byla vynikající a charakteristickou známkou Církve největší láska a úcta k tělům svatých.
Nuže, jestliže byl někdo více než ostatní hoden nejpozoruhodnější péče, byla to naše Paní.
Proč tedy neslyšíme nic o těle Blahoslavené Panny a obzvlášť jejích pozůstatcích? Proč je pro nás skrytou růží? Bylo by pochopitelné, že ti, kteří byli tak uctiví a starostliví při tělech světců a mučedníků, že by nedbali o tu, která je Královnou svatých a Královnou mučedníků, tu, která byla Matkou našeho Pána?
To je nemožné.
Proč je tedy růží tajemnou? Jednoduše proto, že její svaté tělo je v nebi, ne na zemi.
Královno květů, v dnešní májový den,
nesu Ti růži vonnou jak sen.
S ní celou bytost ti dávám
a život svůj do rukou Tvých skládám.
❊❊❊
Která z matek víc milovat může,
než miluje krásná Mystická Růže!
Panno, Růže – tys nejkrásnější květ,
plášťem svým přikryj celý náš svět.
Jsi Tajemná, jsi ta jemná – nejmilejší,
Naše Paní, Růže nejvonnější.
Z knihy John Henry Newman:
Maria v litaniích, přeložil Jan Dokulil. Edice Akord v Brně, 1936, jazykově upraveno a doplněno verši.
