V mnoha zemích Evropy začínají starosti s velkým poklesem porodnosti. Jedni doufají, že je možné to napravit lepším finančním zajištěním rodin, jiní chtějí kolapsu péče o staré občany zabránit přistěhovalectvím...
Ti druzí zapomínají, že přistěhovalci se záhy přizpůsobí v postoji k dětem hostitelské zemi, ti první by si měli uvědomit, že samotné finance tento trend nemohou změnit. Je zapotřebí, aby celá společnost našla příznivější postoj k dětem a především příznivější prostředí pro matky.
Dokud bude veřejné mínění mluvit jen o matkách činných v povolání mimo rodinu, dokud budou diskriminovány ženy, které chtějí zůstat doma u svých dětí, bude přání po větším počtu dětí pouhým zbožným přáním. Co si myslí levicoví politici a feministky o matkách, vyjádřila např. předsedkyně Socialistického svazu žen v Rakousku, která se vyjádřila o matkách jako o ženách, které „kdesi kdysi vrhly mláďata“. Kterou dívku mohou taková slova inspirovat k tomu, aby se stala matkou?
Ale i katolíci, kteří chtějí být na výši doby, žádají dnes pro ženy spíše více příležitostí pro rovnost v povolání. Jeden katolický referent citoval souhlasně jednu švédskou feministku, že ženy nebudou mít dotud rovné postavení, dokud ponesou hlavní odpovědnost za péči o děti.
Jistě, i ženy musí mít právo svobodného rozhodování a muži musí v domácnosti pomáhat a zabývat se také dětmi. Ale existují určité role, které se vážou k pohlaví. Matkou se může podle přirozenosti stát pouze žena a z toho také vyplývá, že má zcela přirozenou přednost při péči a výchově dětí. Kdo chce tuto skutečnost ideologicky překřičet, může lidstvu jedině uškodit.
V mnoha oblastech bylo odhaleno, jak škodlivé je postupovat proti přírodě. A nastoupily hlasitě různé „přirozené“ a „bio“ trendy. Přitom se zachovává úplná slepota vůči skutečnosti, že žena má od přírody jiné povolání než muž. Již příliš dlouho hospodářství verbuje pracovní síly z řad žen, příliš dlouho ohrožuje socialismus nedotknutelnost rodiny a feministky přespříliš hlásají zcela jednostrannou seberealizaci žen.
Je to smutné, že mnoho křesťanů nemá dostatek odvahy stavět roli ženy, spolupracovnice na stvoření, do správného světla, protože jsou buďto sami slepí, anebo se domnívají, že musejí jít s duchem doby.
Zdá se mi, že Den matek se dnes udržuje spíše proto, že hospodářství a obchody na tom mohou vydělat. Chtějí-li mít evropské národy budoucnost, musejí nejdříve zaujmout k matkám příznivější, skutečně křesťanský postoj.
Vyšlo v časopise Světlo19. ČÍSLO / XI. ROČNÍK
¨
