Evropa (zejména její západní část) zapomíná na Boha, opouští jeho zákony, odstraňuje ho ze společnosti a do své legislativy dává protibiblické paragrafy. Včera hořel symbol křesťanství na Západě. Když se podíváme na Francii, kdysi bylo "první dcerou Církve".
Nezačal však ten požár v lidských srdcích již v roce 1789, během Francouzské revoluce?
Jejím cílem byl nový stát, který měl být postaven na rozumu, odstranění Boha ze společnosti, vykořenění náboženství. Revoluční vláda se speciálně zaměřila na odstranění jakékoli stopy po Církvi. Dalšími stupínky do pekla požáru byla likvidace klášterů a konfiskace majetku Církve.
Občanský zákoník z roku 1872 nařídil, že před sňatkem v kostele se musí udát obřad na radnici. Za porušení tohoto pravidla se mohli kněží trestat i vězením. Omezovalo se vyzvánění. V roce 1901 byly zakázány řehole s výjimkou těch, které se staraly o nemocné a v roce 1904 stát zakázal řeholníkům vyučovat na jakýchkoli školách.
Postupně se křesťanské hodoty vytlačovaly ze zákonů a společnosti. Počet katolíků, kteří chodí v neděli na mši sv. ve Francii byl již v roce 1952 jen 27% (což je cca jako na Slovensku dnes) a postupně klesl na současných 5%, což činí 1,8% z celé francouzské populace.
Krajinu zasáhla sexuální revoluce. V roce 1975 byly legalizovány potraty na požádání do 10. týdne. Od roku 1982 navíc většinu výdajů spojených s potratem platí státní zdravotnický systém. V roce 1988 Francie jako první legalizovalo tzv. ,, tabletku po ", která dokáže spolehlivě zabít nenadorené dítě v těle matky až do 7. týdne. Až cca 19% potratů zde bylo provedených pomocí této pilulky. Postupně se potratový zákon liberalizuje, limit potratu na požádání se zvedl na 12. týdnů, zrušila se týdenní doba na rozmyšlenou, která umožňuje instantní vykonání potratu a efektivně zabraňuje, aby se k ženě dostala pomoc od pro-life organizací. Míra potratů je vysoká, až 14 potratů na 1000 žen, ve srovnání s 4,7 potraty na 1000 žen na Slovensku.
Dechristianizace francouzské společnosti se udála i na dvou dalších významných frontách. Prvním je manželství a rodina. Při nich byl tento vývoj podobný jako v dalších západních zemích. Po registrovaných partnerstvích přišel rychlý spád a v roce 2013 byly legalizovány sňatky homosexuálů, i s možností adopcí.
Druhou frontou je rostoucí nenávist vůči křesťanům a islamizace. Na zprávy o tom, že ve Francii vás mohou zatknout za nošení trička s vyobrazením tradiční rodiny, nebo za nošení kříže na veřejnosti či ve školách jsme si už zvykli. I na zprávy o tom, že úřady odřízly kříž ze sochy sv. Jana Pavla II. Novinkou jsou však zprávy o útocích na křesťany a křesťanské symboly, které rostou už léta. Stále častěji se setkáváme se zprávami o odsekávání hlav soch svatých, ničení křížů, vloupání do kostelů či útocích na kněze. Jen za roky 2017 a 2018 bylo zaznamenáno více než 1000 takovýchto činů.
Požár pařížské katedrály v sobě při hlubším zamyšlení nese zajímavou symboliku. Bez povšimnutí domácích, zejména jako atrakce pro turisty, žila tato stavba, nehybně uprostřed ruchu světa, který zapomněl na Boha. Navenek pevná, ale zevnitř prázdná. Až přišel požár a my jsme na vlastní oči sledovali, jak se před námi hroutí západní civilizace hédonismu a požitkářství, uctívání člověka a rozumu nejen metaforicky, ale doslovně. Trnuli jsme při zprávách, že se ji možná nepodaří zachránit, a že se možná celá zhroutí pro poškození ohněm a pády konstrukce. Nakonec se ji podařilo zachránit, i když škody, které na ní zůstanou, jsou obrovské a už nikdy nebude jako dřív. (Většina informací od:
Slavomír Gregorik, děkuji)
To je vedle prvotního šoku symbolem, že Bůh to s člověkem stále nevzdal, stále má šanci, může se vnitřně obnovit, může se vzpamatovat: čeká na nás, až když zjistíme, že společnost bez něj vede do destrukce (zde symbolizovaná pádem střechy), že ho potřebujeme a zavoláme ho do svých životů. Můžeme to udělat teď / dnes. Zítra už může být pozdě. Evropa musí objevit své kořeny, které jsou křesťanské, jinak jí hrozí zánik.
Sdílejte, prosím.
Štefan Patrik Kováč
www.martinus.sk
Převzato z
Facebook - Stefan Patrik Kovac,
článek z 15. 4. 2019 naleznete
zde.
