Evangelijní úryvek Páté postní neděle (Jan 8, 1 - 11) nabízí Ježíšův postoj k ženě obviněné z cizoložství.
Nedělní úryvek má tři části.
V první části je představena právní kazuistika - žena přistižená při cizoložství. V druhé části je Kristus, který nejdříve nereaguje a potom odpovídá na neutuchající otázky. Konečně třetí část tvoří dialog Krista se ženou. Ježíšova slova ženě jsou klíčovým poselstvím celého příběhu, ale musíme je přečíst dokonce.
V každém komentáři k Janovu evangeliu se dočteme, že v starověkých rukopisech se tento úryvek nacházel na různých místech. Někdy to bylo až v samotném závěru Janova evangelia, nebo dokonce v Lukášově evangeliu za 21,38. Úryvek představuje vzácnou perlu Ježíšova radostného poselství o Boží záchraně člověka.
Dikce zákona
Mojžíšův zákon v starozákonní knize Deuteronomium nařizoval: "
Muže nebo ženu, co spáchali tu ohavnou věc, vyvedeš k branám svého města a ukamenuješ je na smrt. Ten, kdo má zemřít, zahyne na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. Nikoho ať neusmrcují, když proti němu svědčí pouze jeden svědek. Svědci ať první položí na něj ruce, aby ho zabili, pak ostatní z lidu, a tak odstraníš zlo ze svého středu." (Dt 17, 5 - 7)
Zákon tedy určoval jak postupovat. Nebylo třeba přivést ženu, když chtěli znát Kristův názor. Stačilo se zeptat. Navíc proč nepřivedli i muže? Vždyť i jeho se dotýkal Mojžíšův předpis. V evangelním vyprávění není obžalovanou žena, ale Ježíš Kristus. Prozrazují to slova farizeů a zákoníků určené Ježíšovi: "
Co říkáš ty?" (Jan 8, 6) Evangelista Jan k tomu dodává: "
Ale to říkali, aby ho pokoušeli a mohli ho obžalovat." (Jan 8, 6) Už svatý Augustin vyjádřil ve své době obavu, že pro lidi malé víry, nebo pro nepřátele víry bude Hospodinovo přijetí hříšnice nepřijatelné, neboť se tím bude podporovat beztrestnost lidí, zvláště žen.
V každé době, i v té dnešní, nechybí snahy přivlastnit si Krista. Jednání Božího Syna interpretujeme tak, aby to omluvilo naši situaci. Jedni, kteří stále chtějí zvedat kameny a druzí, kteří hřích chtějí představit jako ctnost. Navzájem se obviňujeme, že ti "druzí" nepochopili evangelium. Jen jaksi málo usilujeme co nejdůsledněji následovat život a slova Ježíše Krista.
V každém z nás je občas farizeus a zákoník, který chce druhého odsoudit. Bohužel, stává se nám to možná až příliš často. Chci však poukázat na něco jiného, co je z mého pohledu důležitější. Každý jsme hříšníkem. Pán Ježíš přihlížejícím říká: "
Kdo z vás je bez hříchu?" A všichni se rozejdou, neboť každého se týká hřích. Hříšníci neřekne: "
Nic se nestalo," ale napomíná ji: "
Jdi a už nehřeš!"
V dnešní době se stalo módním říkat: "
Mám své chyby, nejsem dokonalý". Při těchto slovech někteří řeknou, že jde o upřímného člověka, který má své chyby, ale férově je přizná a nehraje si na "svatého". Zapomíná se však na to, že každého (!) se dotýká výzva činit pokání, zanechat hřích, obrátit se ke Kristu. Vyznání svých hříchů je třeba dělat, avšak ne na prvním místě před médii, ale ve zpovědnici.
Psaní do písku
Už od starověkých komentářů Ježíšovo psaní do písku vyvolávalo zvědavost. Někteří navrhovali, že Boží Syn psal jména a hříchy okolostojících. Další viděli symboliku psaní do písku v tom, že Bůh odpouští a nepřipomíná nám naše hříchy, jako když vítr odvane něco, co zapíšeme do písku. Jiní říkají, že Ježíš tím vyjádřil nezájem o celou kauzu, neboť žalobcům nešlo o podstatu, ale o jeho obvinění, které zakrývali předstíraným zájmem o Boží věci.
Bůh nám neodpouští proto, že jsme konali pokání. Boží odpuštění předchází jednání člověka. Právě proto, že Bůh nás miluje a že nám Bůh odpouští, můžeme k němu díky pokání přijít. Italský autor duchovní literatury Silvano Fausto (1940 - 2015) říká, že Bůh je vždy obrácený k člověku, abychom se my mohli obrátit k němu.
Trvalý rok milosrdenství
Papež František na závěr mimořádného Roku milosrdenství (trval od 8. prosince 2015 do 20. listopadu 2016) napsal apoštolský list, kterému dal pozoruhodný název "
Misericordia et misera" v doslovném překladu "
Milosrdenství a bídná". Papež použil slova z komentáře svatého Augustina právě k tomuto úryvku Janova evangelia. Augustin říká: "
Zůstali pouze dva, bídná (žena) a milosrdenství." - "relikvie sunt duo, misera et misericordia."
Papež František dále pokračuje: "
Ježíš se setkal s jistou ženou. Ona, cizoložnice a podle Zákona odsouzená k trestu ukamenováním; on, který svým hlásáním a úplným sebeobětováním, které ho přivedlo až na kříž, znovu přivedl Mojžíšův zákon k jeho pravému původnímu smyslu. V jeho centru není zákon a právní spravedlnost, ale Boží láska, která dokáže číst v srdci každého člověka a porozumět jeho nejskrytější touze; láska, která má přednost před vším." (1. bod)
Bůh je milosrdný a jen díky jeho milosrdenství můžeme s našimi mizeriemi přijít k němu. Udělejme z našeho života trvalý rok Pánova milosrdenství, jak to On dělá k nám.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 5. 4. 2019 naleznete
zde
