Marie Marta Chambonová, laická sestra v klášteře Navštívení Panny Marie v Chambéry ve Francii byla francouzská mystička 19. století. Sám Kristus ji pověřil, aby šířila pobožnost k Jeho sv. ranám a aby tuto pobožnost obětovala za záchranu duší.
Božský Spasitel se nespokojil s tím, že sestře Martě Chambonové svěřil pobožnost ke Svým ranám a vyložil jí, jaké pohnutky ho k tomu vedly, jaké požehnání z této pobožnosti plyne a podmínky pro konání této pobožnosti, ale dal jí také mnoho dojemných zaslíbení, která se často opakují, takže není snadné omezit je pouze na několik.
1. Pobožnost k svatým ranám nemůže zklamat:
„Má dcero, nemusíš se bát, že bys v pobožnosti k Mým ranám zašla daleko, neboť zde se nikdo nezklame, i kdyby se věci o které jde, zdály nemožné. Vyplním vše, za co se pro svaté rány prosí. Pobožnost ke svatým ranám musí být rozšířena. Dosáhnete všeho pro zásluhy mé Krve, vždyť má nekonečnou cenu. S Mými ranami a s mým Srdcem můžete dosáhnout všeho.“
2. Ježíšovy rány posvěcují duše a zaručují pokrok v duchovním životě:
„Z Mých ran lze získat plody svatosti. Jak zlato zkrásní, když se taví, tak se duše tvá i spolusester zdokonalí, pokud bude spočívat v mých ranách. Tam se můžete každou chvíli očistit. Moje rány zahojí vaše rány, zahladí všechny vaše chyby. Ti, kteří uctívají Moje rány, nabydou pravého poznání Ježíše Krista. Rozjímání o Mých ranách bude více a více rozněcovat i vaši lásku.“
3. Svaté rány dávají cenu všemu:
„Má dcero, ponoř své skutky do mých Ran a nabydou na ceně. Všechny vaše činy, i ty nejnepatrnější, pokud jsou ponořeny do mé Krve, nabývají nekonečné ceny a moje Srdce se z nich těší. Pokud obětujete moje Rány za obrácení hříšníků, získáte od Boha, i když se neobrátí, stejné zásluhy, jako kdyby se byli obrátili.“
4. Svaté rány jsou balzámem útěchy a udělují sílu v utrpení:
„Když máte jakékoliv potíže a utrpení, rychle je skryjte do Mých svatých ran a ponesete je snáze. Nemocným často říkejte střelnou modlitbu: Můj Ježíši, odpuštění a milosrdenství pro zásluhy Tvých svatých ran! Tento povzdech potěší jejich tělo a duši.“
5. Svaté rány mají podivnou moc obracet hříšníky:
Jednou se při vzpomínce na hříchy světa zmocnila sestry Marty taková úzkost, že vykřikla:
„Můj Ježíši, ujmi se svých dětí a nehleď na jejich zločiny!“
Ježíš jí na to odpověděl tím, že ji naučil střelnou modlitbu:
„Můj Ježíši, odpuštění a milosrdenství pro zásluhy Tvých svatých ran.“
A připojil:
„Mnozí zakusí její účinnost. Mým vroucím přáním je, aby ji kněží ukládali kajícníkům ve svaté zpovědi. Pokud hříšník pronese modlitbu:
Věčný Otče, obětuji ti rány našeho Pána Ježíše Krista, aby se uzdravily rány našich duší, tehdy se obrátí.“
6. Svaté rány zachraňují svět a zajišťují dobrou smrt:
„Mé svaté rány vás jistě zachrání, ony zachrání svět. Pro duši, která umírá v mých ranách, není smrti. Moje rány jí dají život.“
7. Skrze svaté rány zmůžeme u Boha vše:
„Sama ze sebe nejsi nic, pokud se však tvá duše spojí s Mými ranami, stává se mocnou. Může zároveň získat několik věcí, totiž dobývat si zásluhy a vyprošovat pomoc ve všech potřebách. A není zapotřebí, aby je podrobně vypočítávala.“
Spasitel jí pak položil ruku na hlavu:
„Teď jsem ti udělil svou moc. Těm, kteří jako ty nic nemají, dám rád největší milosti. Tvá moc spočívá v Mých ranách, ony tě činí silnou, s nimi můžeš dosáhnout všeho, protože ti s nimi byla udělena veškerá moc. V jistém smyslu můžeš i víc než já - totiž odzbrojit mou spravedlnost. Neboť i když všechno dobré pochází ode mne, přece jen toužím, abych byl vzýván v prosbách a úpěnlivě žádán.“
8. Svaté rány jsou zvláštní ochranou řeholních společenství:
Když se v říjnu 1873 politická situace ve Francii den od dne zhoršovala, konaly chamberské salesiánky novénu k Ježíšovým svatým ranám. Božský Spasitel důvěrnici svého Srdce ihned projevil, jakou má z toho radost a uklidnil ji slovy:
„Mám vaši řeholní družinu velmi rád, nikdy se jí nic špatného nepřihodí. Ať tvá představena nedbá denních zpráv, ty bývají často klamavé, pouze mé slovo je pravdivé. Říkám vám, nemusíte se ničeho bát. Kdybyste se už nemodlily, měli byste ovšem příčinu k bázni. Milosrdný růženec je protiváhou mé spravedlnosti, zadržuje mou pomstu.“
Když božský Spasitel znovu potvrzoval darování svých svatých ran řeholní družině, říkal:
„Tento poklad je váš, jsou v něm milosti, které musíte vzít a předat jiným. Dokážete to, jak budete Moje rány obětovat, aby skrze ně byly uzdraveny rány všech duší. Všichni, kterým svými modlitbami vyprosíte milost šťastné smrti, vám za to jednou budou vděční. Až se na posledním soudu objeví lidstvo před mou soudnou stolicí, všem ukážu své nevěsty, které skrze Mé svaté rány zachránily svět. Den, ve kterém tyto velké věci spatříte, zcela jistě přijde.“
Mezi přísliby Pána si zvláštní pozornost zasluhují zmínky, které se týkají církve a svatých duší v očistci.
Nihil obstat A. Can. Eltschkner, cenzor
IMPRIMATUR Pragae, die 7. duben 1927 + Ant. Podlaha, Episcopus Paphiensis, Vicarius generalis
Převzato z
www.doverujem-a-verim.blogspot.com, článek
"Pánove prisľúbenia udelené sr. Marte Chambonovej“ z 21. 1. 2019 naleznete
zde.