"
Milí přátelé, chcete Církev znovu postavit na nohy? Tak padněte na kolena! Pokud své hlavy jako sv. Jan nepoložíme na Kristovo srdce, nebudeme mít sílu následovat ho až na kříž!"- Nová kniha kardinála Roberta Saraha.
Vatikán, 21.3.2019 (kath.net/LifeSiteNews/pl) - V nové knize "
Le soir approche et déjà le soir baisse" (Stmívá se a den se schyluje) - citát z příběhu o emauzských učednících z Lukášova evangelia - se kardinál Robert Sarah rozhodl oslovit dezorientované katolíky, kteří jsou zraněni hlubokou krizí, v níž se Církev nachází.
"Nemůžu déle mlčet. Nesmím déle mlčet," napsal kardinál Sarah v úvodu. "
Temná noc Církev zcela zasáhla - je zachycena v tajemství špatných činů a je jimi oslepená."
Ve Francii zveřejnili 20. března úvod knihy na internetu, který poskytuje předchuť opravdu napínavého textu, který se plně zaměřuje na
dnešní problémy: relativismus v nauce, příliš sociální aktivity, nedostatek modliteb, sexuální zneužívání, obvinění zevšeobecněné homosexuality a pokrytectví, jakož i pochybnosti věřících, kteří vidí nepřátele Církve v jejím středu.
Kardinál Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti říká, že nenabízí strategie. Hlásá
věčné odpovědi, bez kterých je všechno úsilí zbytečné - pěstovat hlubokou modlitbu, věrnost pravé nauce Církve (namísto zkracování katolické nauky jak to dělají "mnozí pastýři"), cvičit se v lásce k bližnímu, milovat Petra.
Ale jeho slova nezlehčují utrpení, kterými Církev právě prochází. Kardinál Sarah neváhá slovy papeže Pavla VI. hovořit o "satanově dýmu", který pronikl do Církve a otevřeně označuje "zrádce", kteří se jako Jidáš stali "agenty Zlého" a píše:
"
Pokusili se znečistit čisté duše nejmenších. Ponížili Kristův obraz, který je přítomen v každém dítěti a tím ponížili a zradili i mnohé věrné kněze."
"
Církev prochází tajemstvím bičování rukou těch, kteří by ji měli milovat a chránit," varuje kardinál Sarah.
"
Příčinu sexuálního skandálu lze však nalézt pouze v předešlých porušeních věrnosti: Krize, kterou klérus, Církev a svět překonávají, je radikální duchovní krizí, krizí víry."
Africký kardinál připomněl, že "
tajemství Jidáše" - od papeže Františka převzatý výraz - spočívá ve vzdalování se od Ježíšovy nauky, což je možné proto porovnat s tajemstvím Zlého v naší době.
"
Ježíš Jidáše povolal jako všechny učedníky. Ježíš ho miloval! On ho poslal, aby hlásal dobrou zvěst. Ale postupně Jidášovo srdce zachvátily pochybnosti. Nepozorovaně začal Ježíšovu nauku posuzovat. Řekl si: Tento Ježíš je příliš požadovačný a ne dost účinný. Jidáš chtěl Boží království skrze lidské prostředky a své osobní plány okamžitě přinést na zem. Přestal se s Ježíšem modlit a hledal útočiště v záležitostech světa. Zřejmě si v srdci mumlal: 'Nebudu sloužit, když Ježíš při Poslední večeři myl jeho nohy,"napsal kardinál. "
Dostal přijímání, když jeho plány již byly uzavřeny. Bylo to první svatokrádežné společenství v historii. A on zradil."
Kardinál Sarah uvádí, že
dnes se dělají tytéž chyby a páchá se tatáž zrada:
"Vzdali jsme se modlitby. Všude se vetřelo zlo efektivního aktivismu. Chtěli bychom napodobovat organizaci velkých podniků. Zapomínáme, že pouze modlitba je krví, která dokáže zavlažit srdce Církve. ... Kdo se nemodlí, již zradil. Už je připraven na kompromis se světem. Kráčí v Jidášových stopách."
Kardinál má tvrdá slova pro toto opuštění katolické nauky. Zde vidí příčinu současných skandálů:
"Tolerujeme každé zpochybňování. Katolická nauka je vyzývána a jménem samozvaných intelektuálních postojů se teologové těší z ničení dogmat a odnímání nejhlubšího významu morálce. Relativismus je maskou jako intelektuála maskovaného Jidáše. Jak můžeme být překvapeni, že tolik kněží porušují své závazky?
Snižujeme význam celibátu, žádáme právo na soukromý život, což je opakem poslání kněze. Někteří zacházejí tak daleko, že si nárokují právo na homosexuální aktivity. Jeden skandál následuje za druhým a podílejí se na tom kněží i biskupové."
Kardinál Sarah dále spolubratřím říká, že
všichni budou zatížení obžalobami, ačkoliv ty se týkají pouze menšiny. Ale "
ať se vaše srdce tím neznepokojují" jak dodává a připomíná, že i Kristu se vysmívali slovy "Ukřižuj ho!" Kardinál prosí, aby se lidé nenechali znepokojovat pastýři na vrcholu Církve, kteří jako "
nezodpovědní hodnostáři žijí anemickým vnitřním životem"
.
"Kněží, biskupové a kardinálové bez morálky v žádném případě nepošpiní zářivé svědectví více než 400 000 kněží světa, kteří každý den loajálně, radostně a svatě slouží Pánu. Navzdory násilí útoků, které ji ničí, Církev nezemře. To je příslib Pána a jeho slovo je neomylné."
Kardinál se obrací zvláště na katolíky, kteří mají pochybnosti a mluví o Jidášově "jemném jedu" zrady.
Ďábel "by chtěl, abychom Církev viděli jako lidskou organizaci v krizi", přitom je ona vlastně samotným Kristem, který kráčí časem." Satan žene věřící do rozkolu a schizmatu tím, že je přesvědčuje, že Církev je zradila. Ale Církev nezrazuje. Církev, plná hříšníků, je sama bez hříchu. V ní bude vždy dost světla pro ty, kteří hledají Boha.
Kardinál Sarah varoval věřící před pokušením "brát věci do vlastních rukou" - pokušením, které by vedlo k rozkolu pro kritiku a rozervanost.
"
Neváhejte pranýřovat hřích tak, že začneme s našimi vlastními.
Chvěji se při představě, že Kristovo roucho bez švů by se znovu mohlo roztrhnout. Ježíš trpěl bolestmi, když předvídal rozkoly křesťanů. Neukřižujme ho znovu," vroucně prosí kardinál.
"
Nehledám oblibu či úspěch. Tato kniha je výkřikem mé duše! Je to výkřik lásky pro Boha a pro mé bratry. Dlužím vám, křesťané, jedinou pravdu, která vás spasí. Církev umírá, neboť její pastýři mají strach mluvit jasně a celou pravdu. Máme strach před médii, před veřejným míněním a před našimi vlastními bratry. Ale dobrý pastýř položí i svůj život za své ovce."
Vzhledem na zmatené katolíky, které oslovuje, kardinál Sarah jim a zejména kněžím připomíná modlitbu.
"Kdo se nemodlí, zatracuje se," napsal a citoval sv. Alfonse.
"Nejde o to hromadit modlitby. Je třeba mlčet a klanět se Bohu, padnout na kolena a s bázní a úctou vstupovat do liturgie. Liturgie je Božím dílem a ne divadlem."
"
Milí přátelé, chcete Církev znovu postavit na nohy? Tak padněte na kolena! To je jediná cesta! Pokud děláte něco jiného, nebude to, co děláte, od Boha. (...) Jestliže své hlavy jako sv. Jan neuložíme na Kristovo srdce, nebudeme mít sílu následovat ho až na kříž. A pokud si nenajdeme čas poslouchat tlukot srdce našeho Boha, opustíme ho, zradíme ho, jak to udělali i samotní apoštolové."
Mimo modlitby je v současné krizi nezbytná i věrohodnost nauky Církve. Kardinál Sarah si jasně uvědomuje příčiny dnešního zmatení:
"Jak můžeme akceptovat, že si jednotlivé biskupské konference navzájem odporují? Kde vládne zmatek, tam Bůh nemůže přebývat! Jednota víry předpokládá jednotu Učitelského úřadu Církve v prostoru a čase.
Pokud se nám dá nová nauka, měla by se vykládat vždy ve shodě s předchozí naukou. Pokud zavádíme průlomy a revoluci, prolamujeme jednotu, která svatou Církev řídí po staletí. Ti, kteří hlasitě ohlašují změny a průlomy, jsou falešní proroci. Oni nehledají dobro Božího lidu."
"
Věrnost pravdě znamená, vzít na sebe kříž. Kristus tuto věrnost požaduje od nás nanovo. On nám hledí přímo do očí a ptá se každého z nás:
* Opustíš mě?
* Chceš se vzdát toho, že budeš učit víru v celé její plnosti?
* Budeš mít odvahu hlásat mou skutečnou přítomnost v Eucharistii?
* Budeš mít odvahu mladé lidi zvát k zasvěcenému životu?
* Budeš mít sílu říkat, že svátost svatého přijímání bez pravidelné zpovědi by mohla ztratit smysl?
* Budeš mít smělost připomínat nerozlučitelnost manželství?
* Budeš mít tu lásku, abys dělal totéž pro ty, kteří hrozí, že tě za to budou pronásledovat?
* Budeš mít odvahu znovusezdané rozvedené zvát ke změně života?
* Upřednostňuješ úspěch, nebo mě budeš následovat?
Pros Boha, abychom mohli s Petrem plní lásky a pokory odpovědět:, 'Pane ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.' (Jan 6,68) "
To vše vyžaduje "Petrovu lásku", napsal kardinál Sarah: "
Tajemství Petra je tajemstvím víry. Ježíš se rozhodl svěřit svou Církev lidem. Abychom nezapomněli, nechal ho vzhledem ke všemu třikrát zradit předtím, než mu odevzdal klíče své Církve. Víme, že lodička Církve byla svěřena člověku ne kvůli jeho mimořádným schopnostem. Ale víme, že tento člověk bude vždy podporován božským Pastýřem, aby se držel víry."
To je důvod nemít žádný strach, jak kardinál dodává a hovoří o "
zlaté niti neomylných rozhodnutí papežů, Petrových nástupců" v protikladu s "
černou nití lidských a nedokonalých činů papežů - Šimonových nástupců", ale i v tom cítíme ještě "
malou jehličku, která je vedena Boží rukou".
Kardinál Sarah dále objasňuje, že
od katolíků se neočekává, že budou slepí:
"
Milí přátelé, vaši pastýři jsou plní chyb a nedokonalostí. Ale nejde o to, abyste vy budovali jednotu Církve. Nebojte se před iniciováním katolické víry, svátostí božského života. Vzpomeňte si na slova sv. Augustina: ,Když křtí Petr, křtí Ježíš. Ale když křtí Jidáš, je to stále ještě Ježíš, který křtí!"
A kardinál dodává:
"Pokud si myslíte, že vaši kněží a biskupové nejsou světci, tak buďte VY světci pro ně. Obraťte se, rychle napravujte chyby a zbabělost. To je jediná cesta, jak nést břemeno jiných."
U čtvrtého napomenutí kardinála mu jde o "bratrskou lásku k bližnímu".
Uvažuje o Církvi jako o Matce, která rozevírá náruč:
"V jejím těle nás nemůže nic ohrozit. Kristus rozepjal jednou pro vždy ramena na kříži, aby jeho Církev mohla rozepnout ramena, aby nás se sebou, s Bohem a mezi námi navzájem smířila. To je výzva proti rozkolu, který Ježíše pronásleduje."
Zkrátka: Kardinál Sarah vyzývá věřící, aby uznaly "velikost a transcendenci Boha", kterého bychom měli milovat až po smrt - jediná podmínka, která nám umožňuje slyšet slova, která byla řečena sv. Františkovi z Assisi: "
Jdi a oprav mou Církev."
A kardinál dodává:
"Jdi, oprav svou víru, svou naději a svou lásku k bližnímu. Jdi a oprav svou modlitbu a svou věrnost. Díky tobě se moje Církev znovu stane mým domovem."
-Zg-
Převzato z
http://modlitba.sk/,
článek -
Příloha - Život Cirkvi vo svete 12/2019 - ( z 22. 3. 2019) naleznete
zde.
