Zbožně vychovaný mladík udělal slib čistoty. Nemravní kamarádi však ohrožovali jeho ctnost a nazývali ho svatoušek. Mládenec bohužel jejich posměchu podlehl a upadl ho hříchu, čímž tak svůj slib porušil.
Svědomí ho od té doby trápilo ve dne, v noci, nemohl pořádně spát. Aby setřásl duševní tíhy, umínil si, že se z hříchu vyzpovídá. Když ale přišel ke zpovědi, hanba mu nedovolila se z hříchu vyznat.
Udělal ještě další dva pokusy, ale pokaždé nastala tatáž situace. Ústa při vyznání onoho hříchu oněměla a tak nadále přistupoval svatokrádežně ke svátostem.
Byl zoufalý. Viděl už před sebou peklo, rozžhavené ho mělo pohltit. Byl bezradný a zároveň ustrašený.
Duch Svatý mu tehdy dal vnuknutí, aby hledal útočiště u svatého Josefa.
Mladík se milosti potěšil a začal s ní spolupracovat. A to byla jeho záchrana!
Hned se začal modlit novénu ke svatému Josefovi a v poslední den pobožnosti celý potěšený zjistil, že stydlivost přemohl a bez obtíží se vyzpovídal. Radost, co se mu rozhostila uvnitř se dá jen těžko popsat.
Vděčný, se stal horlivým ctitelem svatého Josefa, na krku stále nosil jeho medailon a od té doby úspěšně přemáhal mnohá, těžká pokušení proti svaté čistotě.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek naleznete
zde.
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/
