Bůh tak miloval svět, že nám dal svého Syna, aby nás vykoupil. Narodil se a vyrostl v rodině, aby tak posvětil rodinu. Rodina je místem, kde láska rodí život.
Dnes se rodina stále více odklání od svého původního určení, a to má hrozné následky pro lidskou společnost i pro Církev. Touto pobožností křížové cesty chceme vyprošovat uzdravení našim rodinám.
1. zastavení: Ukřižuj ho!
Tak volaly masy, zmanipulované velekněžími a zákoníky. Nevěděli, co křičí, ale křičeli. Taková je davová psychóza.
Média zhoubnou silou útočí na rodinu. Ničí ji časopisy, noviny, televizní programy, seriály, filmy ... Chtějí všem namluvit, že klidný rodinný život už dnes není v módě, ani šťastné manželství ...
Nedovolte, aby si ďábel přivlastnil vaši rodinu! Bojujte o ni teď ... dříve, než bude pozdě.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
2. zastavení: Bere kříž
Bere kříž, aby nás zachránil, aby nás vytrhl z moci ďábla.
Nyní volá nás, abychom byli nástroji spásy pro naše rodiny. Manžela, manželku, otce, matku, děti, svobodné, vdovy, všechny, kteří patříme do rodiny. Když čteme o křesťanské výzbroji, vidíme, že nejmocnější Boží zbraně jsou k dispozici těm, kteří čtou Bibli a praktikují ji, účastňují se mše svaté a Eucharistie, modlí se individuálně i společně v rodině, modlí se růženec, patří do modlitební skupiny ...
Duchovní život způsobuje, že roste víra v srdci.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
3. zastavení: První pád
První pád docela na začátku křížové cesty.
V každém manželství navzdory dobrým předsevzetím a správnému jednání dojde ke krizi. Rozdílnosti povah, rozdílné chápání světa muže a ženy, rozdílnosti zděděné i nabyté výchovou rozdělují manžele, kteří si nedávno slíbili, že budou jedno. Obrazovky i rady takzvaných přátel radí rozvod, vždyť nyní je už taková doba.
Nedejte se splést, nedejte se svést. Zachraňte svou rodinu!
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
4. zastavení: Setkání s Matkou
To nebylo jen takové obyčejné setkání. To bylo hluboké ztotožnění se v poslušnosti, lásce a bolesti.
Boží Matka i nás doprovází na naší životní cestě. I nás chápe a prožívá s námi každou bolest. To nejsprávnější, co můžeme udělat, je svěřit do jejích rukou sebe i svou rodinu a prosit o její ochranu. Vždyť ona také žila v rodině a velmi dobře chápe naše problémy a potíže. Svatá rodina prožívala velmi velké zkoušky - chudobu, pronásledování, nepochopení. Všechno toto prožívala v důvěře v Boží pomoc a ochranu.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
5. zastavení: Kdo nám pomůže nést kříž?
Máme nejvěrnějšího Přítele, který se sám nabízí, nikdo ho nenutí jako Šimona. Bůh na nás čeká a chce nám dát zažít zázraky.
Ať nás Bůh uzdraví z naší slabosti, nebo ne, ať nás vytrhne z našeho pokušení, nebo ne, ať způsobí, aby náš manželský partner byl k nám laskavější nebo ne, to není rozhodující otázka.
Důležité je, že Bůh s námi mluví a nazývá nás svými přáteli - zcela nezaslouženě a nepochopitelně - protože Kristus vzal všechno naše trápení a každé pokušení lidského života za nás na sebe.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
6. zastavení: Veronika byla odvážná
Ze všech těch lidí a soucítících žen pouze ona jediná neváhala být jinou, neváhala vystoupit z davu, nebála se projevit své vnitřní pocity i navenek.
A co my, co naše rodina? Bojíme se přiznat ke Kristu a přijmout další dítě, protože to už teď není v módě? Stydíme za to, že čestně pracujeme, a stále se vozíme ve starém autě? Oblékáme se podle nejnovější módy, jen abychom se nelišili od jiných, ačkoli víme, že naše oblékání hraničí často s vyzývavou necudnosti? A co ještě nezachováváme z Božích přikázání ze strachu, abychom nebyli jiní?
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
7. zastavení: Opakovaný pád
Začarovaný kruh. Neuznaná práce v domácnosti. Všednost, stereotyp, nuda.
Hledáme únik v práci, ve společnosti kolegyň a kolegů, budujeme kolektivy a naše rodina zůstává až kdesi na dalším místě. Pak si nemáme co říct, nemáme čas na své děti, svěřujeme je školkám a družiníkům a možná jen ulici ... Kam jsme se to dostali, kde jsme se to ocitli? Naše rodina je na kolenou!
Probuďme se, pokud není pozdě! Prosme o sílu znovu vstát. Vyplatí se bojovat o svou rodinu. Bůh je na naší straně, pomůže nám opět začít znovu.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
8. zastavení: Ježíš neodsuzuje soucitný pláč žen
Ježíš neodsuzuje soucitný pláč žen, pouze je usměrňuje.
Pláč je možná dobrý začátek vlastní proměny. Ale nestačí jen plakat. Je dobré, že vidíme problémy, které máme ve své rodině. Je dobré, že nezůstáváme k nim lhostejní. Nestačí však plakat, stěžovat si, nadávat, ani rozbíjet talíře.
Je třeba začít pracovat na sobě. Pokud chci změnit svou rodinu, musím začít od sebe. Nevidím a nevím jak? Musím si kleknout na obě kolena a prosit: Přijď Duchu Svatý a dej, abych viděl své hříchy a abych věděl, jak se napravit.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
9. zastavení: nejbolestnější pád
Nejbolestnější pád těsně pod vrcholem. Úplné dno posledních sil. Ježíš přece ještě vstává. Zvedá ho láska a poslušnost Otci.
Co nejvíce ničí naše rodiny? Nevěra, rozvody, potraty, alkohol, drogy? To jsou velmi bolestné zkušenosti.
Nemusely by být takové důsledky, kdybychom časně odstraňovali jejich příčiny: neposlušnost Bohu i rodičům, egoismus, pýcha, chamtivost, závist, požitkářství, konzumní způsob života, pohodlí. Neshánějme tolik to, co nám nabízí svět, ale obraťme svůj duchovní zrak k Bohu a přijdeme na to, co je pro naši rodinu nejdůležitější.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
10. zastavení: Svlékání
Svlékání. Ježíš přijal i toto ponížení. Ze zraněného, dobitého, oplivaného zkrvaveného těla strhli zaprášený, krví nasáknutý oděv. Nic mu nezbylo. Ó, Ježíši!
Jak je to se svlékáním a oblékáním v našich rodinách? Necháváme se svlékat módou, pochybnými soutěžemi pochybné krásy, díváme se na málo oblečené dívky, které si ani neuvědomují své ponížení, když se nechají takto fotit a očumovat ...
Do našich domovů si kupujeme stále dokonalejší obrazovky a s nimi i stále více možností se hříšně dívat na odhalené tělo a těla ... Co se to děje? Copak tělo nemá být svatyní, chrámem Ducha Svatého?
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
11. zastavení: přibili ho na kříž
Přibili ho na kříž. Hřebíky, nebo láska k nám? Láska ho tam držela, z lásky k nám nesestoupil z kříže, z lásky k nám vykrvácel a na něm zemřel. Všechno nám dal. I své Tělo za pokrm, i svou Matku za naši matku. A stále se nám dává. Nic nevzal zpět.
Soužití v rodině je založeno na lásce. Máme se navzájem milovat takovou láskou, jakou nás miluje Bůh. Láskou, která se dává a nic nežádá zpět. Láskou, která se chce dávat, láskou, která chce odpouštět a potom znovu a zas a zas, stále, sedmdesátkrát krát ... Není to snadné, je to velmi náročné, ale s Kristem je všechno možné.
Modleme se: Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
12. zastavení: Smrt na kříži
Smrt na kříži. Slunce se zatmělo. Zem se třásla a skály pukaly. Ti, co to viděli, se velmi polekali a říkali: "On byl opravdu Boží Syn."
Smrt v rodině také způsobí takové malé zemětřesení v životě ostatních členů rodiny. Odešel člověk a zůstalo prázdné místo. Na určitý čas naše slunce přestane svítit. A i kamenné srdce uroní slzu. Možná až tehdy přijdeme na to, že tento člověk byl pro nás velký dar. A už mu to teď nemůžeme říct. Nic nemůžeme vrátit zpět. Ale jedno mohu udělat: mohu více milovat ty, které zde ještě mám a těšit se na setkání ve věčnosti s tím, který mě tam předešel.
Děkuji ti, Pane, za víru v tebe a za víru ve věčný život.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
13. zastavení: v matčině náručí spočívá mrtvé Ježíšovo tělo
V matčině náručí spočívá mrtvé Ježíšovo tělo. Maria vyslovila své FIAT a žije ho stále. Potvrzuje ho i teď. Je to žena úžasné víry a důvěry v Boha. Velmi trpí, ale trpí tiše. Objímá mrtvé tělo svého Syna a v něm objímá nás všechny.
Děkujeme ti, Pane, že můžeme být údy tvého Tajemného Těla, že můžeme spočívat v náručí tvé Matky. Její náruč je ten nejbezpečnější přístav pro naši duši a pro celou naši rodinu. Maria, k tobě se utíkáme, buď Královnou našich rodin, buď Královnou i naší rodiny!
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
14. zastavení: Ježíše ukládají do hrobu
Ježíše vložili do hrobu. Ale nezůstal tam. Zde začíná ta nejradostnější zpráva: Třetího dne vstal! Dokonal své dílo, splnil vůli Otce, přemohl smrt a vstal z mrtvých!
Kdyby nebylo zmrtvýchvstání, naše víra by neměla smysl. Neměli bychom žádnou naději a neměl by smysl náš život ani naše oběti a utrpení.
Hroby a hřbitovy nemusí být pro křesťana místem smutku, ale místem, kde se upevňuje a roste naše naděje. Naději, že se splní největší touha lidské duše - věčný život v milujícím náručí našeho Boha ve společenství těch, které jsme zde milovali.
Modleme se:
Ježíši, smiluj se nade mnou a nad mojí rodinou!
Závěr:
Pane Ježíši, děkujeme ti, že jsi svým narozením posvětil lidskou rodinu a že jsme se křtem začlenili do Boží rodiny. Prosíme tě, rozmnož naši víru a důvěru v tebe, uzdrav naše duše i naše rodiny. Vylij na nás svou lásku, abychom se milovali navzájem tak, jako jsi ty miloval nás. Amen.
Na úmysl Svatého otce: Otče náš ... Zdrávas Maria ... Sláva Otci ...
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek ze 14. 3. 2019 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 26. 3. 2019; 10. 3. 2023 - 6870 přečtení)
