kolem sv. Doroty se její hrdinské mučednictví připomínalo v lidových hrách. Mons. Jan Peňáz nám zaslal k inspiraci text s rozepsáním postav a dvěma nápěvy - od Jaroslava Hutky a Františka Sušila.
Sbor:
Byla krásná Dorota - pobožného života.
Zamiloval si ji král, - za Dorotou listy psal.
Král:
Chceš-li, Dorko, moje být, - má tě svět co paní ctít.
Dorota:
A já nechci jiného - jenom Krista samého.
Ani za celičký svět - nezruším panenství květ.
Sbor:
Král se na ni rozhněval, - do vězení Dorku dal.
Čím déle se trápila, - tím víc krásy nabyla.
**
Z vězení vyvedena, - před krále postavena.
Král:
Jestli ty má nebudeš - na smrt o hlavu přijdeš.
Dorota:
A já tvoje nebudu, - já se zaslíbím Bohu.
Sbor:
Za město ji kázal vést - a jí mečem hlavu smést.
**
Teofil sloužil králi, - sledoval vše zpovzdálí.
Teofil:
Kam, nevinná, kam pak jdeš, - kam tě vedou, kde být chceš?
Dorota:
Do Kristovy štěpnice, - budu trhat ovoce.
Budu trhat lilie - u Panenky Marie.
Teofil:
Když ho budeš trhati, - chceš-li mně ho poslati.
Sbor tiše:
Svatá hlava je sťata, - duše do nebe vzata.
**
Přišlo z nebe děťátko, - překrásné pacholátko.
Dítě:
Tu ti nesu ovoce - od nebeského Otce,
co ti Dorka slíbila, - když se na smrt strojila.
Všichni:
Pane králi, pravda je, - že Dorotka svatá je.
Stojí mezi anděly - jako hvězda na nebi.
Nápěv dle Jaroslava Hutky, nápěv dle Moravských písní Františka Sušila
