Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 5,1-11) popisuje povolání prvních učedníků, kteří opouštějí jistotu obživy a zázemí domova a jdou za Ježíšem.
Evangelista Lukáš nás přivádí do prostoru, ve kterém se povolání odehrává. Ježíš stojí na břehu Genezaretského jezera a učí zástupy. Svatopisec zdůrazňuje, že Ježíšovo učení má sílu, oslovuje zástupy, neboť Lukáš říká "
tlačil se na něj veliký zástup, protože chtěl slyšet Boží slovo." (Lk 5, 1)
Síla Ježíšova slova
Ježíš si sedl na jednu z rybářských lodí, a tak učil zástupy. Ačkoli ještě nedošlo k přímému kontaktu Petra s Ježíšem, určitě Galilejskému rybáři neušla síla osobnosti tohoto neznámého kazatele, který si na své ohlašování vybral jednu z jeho lodí. Potvrzuje to i oslovení
epistata - učiteli, se kterým se později Petr obrací na Ježíše. V Novém zákoně se tento výraz nachází jedině v Lukášově evangeliu. Jde o oslovení vztahující se na Ježíše a vždy je ve spojení s nějakou zázračnou událostí. Je zajímavé, že ze šesti případů, kdy se toto slovo v Novém zákoně používá, třikrát takto Ježíše oslovuje právě Petr. Cítí sílu slov, které vycházejí z Ježíšových úst a vidí, jak se tato slova dotýkají zástupů shromážděných na břehu jezera. I dnes nám zaznívají Ježíšova slova z Božího slova. Dovolme, aby i pro nás se Kristus stal Učitelem.
Slovo, které očišťuje a povolává
Zázračný rybolov způsobuje uznání hříšnosti ze strany Petra a všech, co byli s nim. Přestože dialog probíhá pouze mezi Ježíšem a Petrem, evangelista zapojuje do děje i ostatní tím, že popisuje jejich chování a vnitřní pocity. Petr vystupuje jako mluvčí ostatních. V osobě Petra probíhá povolání i ostatních apoštolů. Námitka Petra, že celou noc chytali, je námitkou všech, vždyť je také vyjádřena v množném čísle: "
Celou noc jsme se namáhali, a nic jsme nechytili." (Lk 6, 5) Pocit hříšnosti nezažívá pouze Petr, ale všichni, neboť všichni jsou proniknutí hrůzou nad velikostí úlovku.
V důsledku toho i očištění od hříchů a následná výzva k následování je určena všem, co poslední verš celé události i vystihuje: "
Přirazili lodi ke břehu, opustili všechno a šli za ním." (Lk 5, 11)
Boží slovo je i pro nás zrcadlem, ve kterém vidíme naše hříchy. Ježíš i nás chce očistit a zve nás do služby ve prospěch Božího království.
Ježíš je Pán
Po zázračém úlovku Petr už neoslovuje Ježíše
epistata - učitel, ale oslovuje ho
kyrie - Pane, spolu s vyznáním své hříšnosti. Kristus pro Petra není pouze učitel, ale je Pánem. Jde o vyznání víry, neboť Petr poznává v Ježíši Božího Syna. Nastává očištění, které je z Ježíšovy strany spojené s posláním: "
Neboj se, od nynějška budeš lovit lidi." (Lk 5, 10b) Lukáš dodává hned i realizaci tohoto povolání: "
Opustili všechno a šli za ním." (Lk 5, 11)
V popisu povolání Petra Lukáš klade důraz na úplnost konání a rozhodnutí, což se projevuje vyjádřeními o totálnosti. Petr a jeho společníci se "celou noc" namáhali a "nic" nechytili, "všechny" pronikla hrůza, učedníci zanechali "vše" a šli za Ježíšem. Při čtení úryvku se zdá být všechno tak jednoduché, ale není to tak.
Petr měl v Kafarnaum dům, měl práci a vlastní loď, měl rodinu. Toto všechno opouští a jde za Kristem, aby se stal rybářem lidí.
Přitažlivost evangelia
Vidíme sílu Ježíšova slova, které evangelista od začátku vyprávění i neustále podtrhuje. Na Ježíše se tlačí zástup, neboť chce slyšet Boží slovo. Na Ježíšovo slovo Petr spouští sítě a chytí velké množství ryb. A nakonec silou Ježíšova slova nastává očištění a učedníci zanechávají všechno a jdou za Pánem. Rybáři dosud viděli účinek Božího slova na druhých. Nyní pocítili přitažlivost Božího volání na vlastní kůži a nedokáží ho odmítnout. Starozákonní prorok Jeremiáš to nádherně vyjádřil slovy: "
sváděl jsi mě, Pane, nuže dal jsem se svést, uchopil jsi mě a přemohl." (Jr 20,7)
Kristovo evangelium je náročné, a přece vnitřně cítíme, že je to právě Kristus, který dává smysl naší lidské existenci.
Když oslovuje Bůh
Povolání je vždy setkáním s Bohem, které se pouze lidskými schopnostmi nedá předvídat.
Člověk nemůže naplánovat, jakým způsobem se setkání uskuteční, nedá se na něj předem připravit. Bůh oslovuje člověka nečekaně. Oslovuje ho doma, v kolektivu přátel, při práci ... Boží působení nelze ohraničit pouze na určitý prostor nebo situaci. Bůh je vždy jedinečný, a tak i přistupuje k člověku. Znakem pravosti povolání je vědomí lidské hříšnosti a nehodnosti jakož i síla Božího slova, která člověka uschopňuje vložit se do Pánovy služby.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 8. 2. 2019 naleznete
zde
