Po čase přinášíme další verše z vranovské fary. Tentokrát jsou inspirovány brigádou na sklízení dřeva.
Gender, islám se k nám valí
a co přijde nakonec?
Toho jsme se nenadáli:
v lesích nám řádí kůrovec.
Leden, únor, mrzne všude,
stromy je třeba vykácet.
Celkem deset fůr to bude,
jen nervy při tom neztrácet.
Pily, štípač jsou v chodu v mžiku,
kolem fary živo je.
Lidí jak na ruském subotniku,
otec Marek se raduje.
Krátká pauza v tomto dění -
teplý čaj nosí Barunka.
Se dřevem až do setmění
zápasí Anička a Marunka.
Na kůrovce se nezlobíme,
dřeva nám hojně nadělil.
V zimě si jím zatopíme,
Pán Bůh to dobře zařídil.
