Poselství, které narušuje naši komfortní zónu (4. neděle v mezidobí, cykl. C)

charlotte, CC0 Creative Commons, pixabay

Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 4,21-30) je pokračováním Ježíšovy řeči v synagoze v rodném Nazaretu. Pozitivní přijetí ze strany rodáků se však rychle mění v jejich vztek.

Údiv a přisvědčování Nazareta není vyjádřením obdivu, ale podezření, které prozrazují slova: "Copak to není Josefův syn?" Je to odkaz na znalost poměrů Josefovy rodiny v rodišti, která brání posluchačům vidět v Ježíši více než jen jejich rodáka.

Příklad proroků

Boží Syn poukazuje na úděl proroků, kteří byli často nepřijatí a odvrhnutí vlastním národem. Lukášův text plní úlohu předpovědi budoucího utrpení Mesiáše. Odmítnutí vyvrcholí v Jeruzalémě jeho smrtí na kříži. Rčení "lékaři, uzdrav sám sebe!" je odkazem, že jako jejich rodák má dělat zázraky především u nich doma, to znamená "léči nemoci ve svém rodném městě." Pán Ježíš jim vyčítá, že chtějí mít jen pozemský prospěch z jeho skutků, ale nehledají v jeho slovech poselství pro své životy. I do našeho chování může vstoupit představa, že úkolem víry je zvýšit naše pozemské pohodlí.

Ježíš se identifikuje s posláním dvou starozákonních proroků - Eliáše a Elizea. Oni zažili na vlastní kůži pronásledování ze strany vlastního národa. Ale tito dva proroci jsou i obrazem misie k nežidovským národům - k cizincům. Eliáš určitý čas žil mimo území Svaté země v domě vdovy ze Sarepty nedaleko Sidonu (srov. 1 kr 17,9).

Elizeus uzdravil malomocného Námana, velitele aramejského krále v Damašku (srov 2 Kr 5,1). Evangelista Lukáš chce představit Ježíše Krista jako Spasitele všech národů. Jsme na začátku Ježíšova hlásání. Nejednou zažije odmítnutí od vlastních a jeho evangelium příjmu cizinci, jejichž víra bude příkladem pro Izrael.

Prošel mezi nimi

Ježíšova předpověď o odmítnutí proroka ve své domovině se začíná plnit rychleji, než by se čekalo. Boží Syn demaskoval jejich skutečné úmysly a jeho spolurodáky zachvátil hněv. Chtějí ho shodit ze skály. Není vyloučeno, že tento jejich úmysl znamená, že chtěli Ježíše kamenovat.

Kolikrát je to i naše reakce. Když Bůh a jeho slovo nás usvědčuje z našich hříchů a pádů, místo pokání a změny života obviníme Boha, neboť narušuje naši komfortní zónu.

Konstatování evangelisty "ale on prošel mezi nimi", v sobě obsahuje něco zázračného a nečekaného. Ježíš neutekl ani se neprobíjel pěstmi přes zástup. Důraz se klade, že prošel "día mésu autón" - "přes jejich střed".

Ti, kteří ho měli v moci a vedli ho k hoře, nyní se bezmocně zaskočeni dívají na to, jak klidně odchází. To není jen geografický odchod z Nazareta do Kafarnaum (srov Lk 4,31). Boží slovo odchází od těch, kteří ho v srdci nenávidí.

Bohužel nejednou Ježíš odchází i z našeho středu, ze středu naší společnosti, protože ho nenávidíme, Pohrdáme evangeliem a nahradili jsme ho vlastními zájmy.

P. František Trstenský

Převzato z www.postoj.sk, článek z 2. 2. 2019 naleznete zde

Gospel of Luke Chapter 4-18, Biblical illustrations by Jim Padgett, BY-SA 3.0, commons.wikimedia

Sdílet

| Zdroj: www.postoj.sk

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2016 část 12. ()
::	P. Josef Jahoda - Promluvy 6 (1996) (záznam promluv)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 15.12.2024 (3. neděle adventní)
::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2016 část 11. ()
::	P. Josef Jahoda - Promluvy 5 (1996) (záznam promluv)