I děti přemýšlejí. Umějí filozofovat, dokonce hluboce.
Podívejme se na definice lásky, které vyslovily děti do věku osmi let.
Láska je první věc, kterou cítíme, dříve než přijde mrzutost. (Karel, 5 let)
Když babička měla „artridu“ a nemohla si udělat zábal, dědeček jí ho udělal, i když měl také „artridu“. To je láska. (Rebeka, 8 let)
Když tě někdo má rád, říká tvoje jméno jinak než druzí. Víme, že naše jméno je v těchto ústech v bezpečí. (Lukáš, 4 roky)
Láska je, když se jdeš najíst a dáš někomu pytlík brambůrků a nechceš, aby ho druhý dal tobě. (Jana, 6 let)
Láska je, když ti někdo udělá něco škaredého a ty jsi rozhněvaný, ale nezačneš křičet, abys ho nerozplakal. (Zuzana, 5 let)
Láska – to je věc, pro kterou se usmíváme, i když jsme unavení. (Tomáš, 4 roky)
Láska je, když maminka udělá tatínkovi kávu a napřed ji ochutná, aby si byla jistá, že je dobrá. (Daniel, 7 roků)
Jestli chceš milovat, začni od kamaráda, kterého jsi neměl rád. (Michal, 6 roků)
Láska je, když stará žena a starý muž jsou ještě přátelé, i když se dobře znají. (Tomáš, 6 let)
Láska je, když maminka dá tatínkovi nejpěknější kousek kuřete. (Helena, 5 let)
Láska je, když mi můj pes líže tvář, i když jsem ho nechala celý den samotného.
(Anna, 4 roky)
Není třeba říkat „mám tě rád“, když to není pravda. Ale když je to pravda, je to třeba říkat mockrát. Lidé zapomínají. (Jesika, 8 let)
Vyšlo v časopise Světlo 2. ČÍSLO / XII. ROČNÍK
