Moderní doba, především svět virtuální reality nabízí mnohé alternativní vysvětlení světa a politiky. Jak se k tomu může postavit člověk, který věří v Krista? Může křesťan věřit v Boha a zároveň v konspirační teorie? Jak se vyznat v proudu tolika zkreslujících a protichůdných informací? V tomto článku budu uvažovat nad těmito otázkami a nabídnu některá řešení.
Proč lidé věří v konspirační teorie?
Konspirace nás provázejí již od počátků lidské historie. Některé z nich hýbaly světem natolik, že to dnes konspirační teoretici považují za jeden z argumentů ve prospěch svých teorii. Konspirační teorie vznikaly v dějinách průběžně. Tyto teorie se rodí z nedůvěry v politicko-společenské instituce. Nejde však vždy o neoprávněnou nedůvěru...
K tomuto skepticismu přispěla i aféra
Watergate v 70. letech 20. století. Násilný vnik do komplexu Demokratické strany USA byl zpočátku vnímán jako nenápadná záškodná akce. Avšak zanedlouho se přišlo na to, že přes tento incident
lze nahlédnout do obrovského systému korupce, klamů a podvodů v americké politice.
Na
Watergate si vylámal zuby tehdejší prezident Richard Nixon, který pod tlakem situace odstoupil. Císař se ukázal v celé nahotě a veřejnost byla zděšena. Nejhorším zjištěním bylo to, že Nixon je jen špičkou temného ledovce.
Američané byli šokováni tím, co se v jejich politice děje. Vznikla hluboká nedůvěra ve zřízení a v oficiální úřady. Brzy se to projevilo například zpochybňováním přistání Američanů na Měsíci. Nemluvě o matce novodobých konspiračních teorii, vraždě prezidenta Kennedyho.
Watergate tak otevřela cestu dalším teoriím,
a tento příval umocnil i nástup internetu, který se stal „církví“ pro hlasatele nejrozličnějších teorii a hypotéz od těch, které vypadaly (a vypadají důvěryhodně) až po úlety, které znamenají rozchod s realitou a se zdravým rozumem.
Každopádně různé kauzy a skutečné nepřístojnosti v politice vyvolávají další a další otazníky, nad nimiž nelze jen tak mávnout rukou.
Kdo skutečně zavraždil Kennedyho? Nebylo snad 11. září zinscenované americkou vládou? Byly invaze do Iráku a Afghánistánu součástí nového světového uspořádání? Byl 17. listopad opravdu sametovou revolucí nebo jen dobře naplánovaný převrat StB? Nejsou zatajovány některé vědecké objevy a odstraňováni nepohodlní badatelé? Zatajuje nám vláda existenci mimozemšťanů?
Toto je jen malá část z velmi rozsáhlého sortimentu konspiračních teorii.
Ať se však politici a média nediví, že tyto teorie dnes vznikají jako houby po dešti. Mohou si za to i sami. Lidé intuitivně vědí, že „těm nahoře“ nejde vždy o společné dobro.
Lidé intuitivně vědí, že mainstreamová média nejednou píší jen to, co se jim hodí do jejich vidění světa. Mnozí jsou zklamaní a znechucení, i proto se uchylují k alternativním vysvětlením světa. Internet jim k tomu poskytuje bohatý prostor.
Konspirační teorie pomáhá vytvářet kultura strachu a nejistoty.
To, že média konspirační teoretiky často vykreslují jako šílené blázny je jen na škodu. Nemyslím si, že všichni tito teoretici jsou automaticky hloupí lidé. Nejednou jde o velmi inteligentní lidi, kteří mají o politice a společnosti oprávněné pochybnosti. Na druhé straně však často svou inteligenci používají k hájení zjevně iracionálních teorií.
Za tím, proč lidi fascinují konspirace, nemusíme hledat složité psychologické vysvětlení. Důvody jsou možná banálnější -
lidi přitahuje zápletka a tajemno. Lidé přirozeně touží uchopit realitu a vědět, jak to ve skutečnosti je. A toto je zrádné, protože konspirační teorie přesně tuto moc (resp. iluzi této moci) poskytují.
Moderní člověk se chce v dnešním zmateném světě orientovat. Může však sklouznout k teoriím, které poskytují rychlé, snadné a jednoduché řešení na složité otázky.
Podle mě jsou
konspirační teorie novodobým pseudonáboženstvím. Sekularismus a pluralismus vytlačil křesťanství a víru v Boha. Člověk však přirozeně touží po vysvětlení světa a nespokojí se s pohyblivými písky dnešního relativismu, kdy nic není jisté. Člověk chce najít ve svém životě opěrný bod, který by mu pomohl orientovat se ve složitém světě.
Konspirační teorie tak slouží jako náhradní víra.
Vyvrátit konspirační teorie člověku, který se rozhodl být ke všemu skeptický, je náročné. Aby to nebylo tak jednoduché: v principu nevidíme do věcí, které se odehrávají „tam nahoře.“ Proto možná i tento fakt vede mnohé k závěru, že svět je ovládán šedou eminencí a ilumináty.
Ovládají církev zednáři?
V posledních letech, zvláště po Druhém vatikánském koncilu (probíhal v letech 1962-65) vznikla podobná
konspirace vztahující se ke Katolické církvi. Někdy lze na internetu najít „zaručené“ informace o tom, že dnešní Církev je ovládána zednáři. Tito lidé se většinou prezentují jako katolíci, ale ve skutečnosti jde často o skupiny nacházející se mimo církve. K zednářům neváhají přiřadit dokonce i poslední papeže, zejména Jana XXIII. (iniciátora II. vatikánského koncilu) nebo Pavla VI.
Nesmíme zapomenout ani na to, že zvláště oblíbeným terčem konspirátorů je současný papež František.
Tato obvinění jsou vážná. Kdyby to byla skutečně pravda a ukázalo se, že Katolická církev je řízena nepřátelskou institucí, Kristova slova o nepřemožitelnosti Církve by neplatila (pozn. překl.: ale spíše platí, že "I kdyby byla Církev řízena nepřátelskou institucí, Kristova slova platí a brány pekelné ji nepřemohou.")
Kdo jsou zednáři a jaký má k nim oficiální postoj Církev? Jde o jakési konkurenční náboženství, sekulární proticirkev, která popírá a převrací naruby téměř celou katolickou věrouku. Zednáři vyznávají deismus, kde Bůh je pouze „Architekt“ bez pokračujících zásahů do stvoření. Zpravidla
odmítají Trojici, Kristovo božství a celý svátostný systém Církve. Jejich činnost je zahalena rouškou tajemství, což přirozeně vyvolává pochybnosti a samozřejmě i konspirační teorie.
Zednářství bylo a je pro Církev ohrožením a mnozí papežové na něj reagovali velmi rozhodně a odmítavě. V Kodexu kanonického práva z roku 1917 je explicitní zákaz vstupování do zednářských lóží, na který se vztahuje trest exkomunikace (vyloučení z Církve). V revidovaném vydání z roku 1983 je tento zákaz zmíněn implicitně, což vyvolalo nesprávné interpretace.
Někteří se mylně domnívali, že Církev v tomto upustila. Na to zareagovala Kongregace pro nauku víry v čele s kardinálem Ratzingerem a s vědomím papeže Jana Pavla II. v dokumentu
„Prohlášení o zednářství“ Kongregace pro nauku víry z 26. listopadu 1983. Zde se důrazně uvádí, že
„principy zednářských sdružení jsou neslučitelné s učením Katolické církve. Věřící, kteří by se stali členy zednářských lóží, se nacházejí ve stavu těžkého hříchu a nemohou přistupovat ke svatému přijímání.“ Papežská kongregace tímto dokumentem rovněž potvrzuje předchozí vyjádření z let 1974 a 1981, která zakazují katolíkům vstup do zednářských spolků pod trestem exkomunikace.
(Zdroj:
http://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php?id=15766)
Je pravdou, že zednářství se pokouší dostat Církev pod svůj patronát a nemálo katolíků se nechalo zlákat. Avšak názory, že z pozadí ovládají Církev a že i papežové patřili do jejich řad, nejsou ničím podloženy a není tak důvod jim věřit.
Co na to křesťan?
V tomto článku se nebudu věnovat vyvracení konspiračních teorií. To by přesáhlo rámec článku. Chci jen odkázat na dvě zajímavé knihy, které mě podnítily k napsání tohoto blogu:
„Omyly konspiračních teorii“ a
„Konspirace - fakta, teorie, důkazy“.
Konspirační teorie jsou velmi matoucí. Myslím, že
největším problémem je to, že v sobě obsahují nějakou pravdu, ale zároveň je tam přítomna široká směs problematických tvrzení. Některé události ve světě a u nás jsou skutečně plné rozporů, paradoxů a otazníků. Ale vidět za vším konspirátory, temnou postavu nebo skupinu, není vždy na místě. Vyvozovat automaticky z nějaké nejasnosti aktivitu člověka, který táhne za nitky, není rozumné.
Život se až příliš často nedá logicky uchopit a podle mě tohle vyznavačům konspiraci uniká.
Věci nejsou vždy černé nebo bílé, ale častokrát složité a pomíchané. (Zajímavé je, že terčem konspirátorů jsou téměř vždy USA a téměř nikdy ne Rusko nebo jiné země.)
Na druhé straně, není konspirační teorie jako konspirační teorie. Některé teorie se sice v médiích paušálně prezentují jako hoaxy, ale ve skutečnosti tomu tak nemusí být. A právě toto rozlišení je velmi náročné. Na místě je Pilátová otázka:
Co je pravda? Resp. její modifikovaná verze:
Kde je pravda?
Bohužel, tyto
teorie dnes slouží jako vítaný nástroj různým populistickým a oportunistickým politikům. Jako skutečně krajní memento by nám měl posloužit fakt, že snad nejznámější konspirační teorie o světovém židovském spiknutí posloužila Hitlerovi a nacistům k rozpoutání toho, co rozpoutali. Proto doporučuji, abychom s tím, co nám servíruje internet a někteří politici, nakládali velmi obezřetně.
Je velmi nebezpečné vytvořit si jednoho obětního beránka, do kterého budeme promítat osobní i celospolečenské frustrace a zklamání. Bohužel, do zákeřného kolotoče se v dějinách nechali zatáhnout i mnozí křesťané.
My se však poučme z dějin a neváhejme nahlas a důrazně odmítnout nenávist vůči určitým skupinám.
Chceme přijmout život se vší svou komplikovaností nebo se necháme vést zjednodušeným a ustrašeným světem konspirací?
Namísto nekritického přijímání těchto teorii, tak chci opět pozvat spoluvěřící k tomu, co má být pro nás prvořadé: Víra v Boha.
Doporučuji postavit život hlavně na víře a živit ji Jeho slovem (Biblí), pravidelným svátostným životem, modlitbou a čtením spolehlivé duchovní literatury.
Samozřejmě, správný skeptik by pravděpodobně nezapomněl dodat, že jsem oklamán jinou, tentokrát církevní konspirací. Ale výše zmíněný životní projekt je spolehlivý a ověřený na příkladu mnoha světců.
Křesťan by se měl v první řadě držet Kristových slov, že sice ve světě máme soužení, ale nemáme se čeho bát, neboť On přemohl svět (srov.
Jan 16,33). Stejně Jeho příslib o Církvi jako o neporazitelné skále, kterou pekelné mocnosti nepřemohou (srov.
Mt 16,18) se potvrzuje: Církev si už prošla vším možným, ale Kristus ji stále držel, drží a posiluje navzdory lidské slabosti.
Tím nechci říct, že nemáme hledat a zasazovat se za pravdu v společensko-politickém životě. Pravda je však v těchto sférách nejednou velmi zamlžená a jako baterka nám může pomoci Duch Svatý.
Modlit se za správné rozlišování je v dnešní době velmi potřebné.
Namísto podpory konspiračních webů, které často podněcují k nesnášenlivosti k určitým skupinám, se my křesťané raději
nechme vést Bohem a proměňujme tento svět dobrým příkladem, uctivostí, respektem a rozhodností, pokud jde o zdravé hodnoty.
Proměňujme svět dobrem a láskou, nikoli strachem ze všudypřítomné temné síly.
Převzato z
www.postoj.sk, článek z 4. 12. 2018 naleznete
zde.