Zamyšlení nad evangeliem 3. neděle v mezidobí- cyklus C
Už mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu; aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagogách a všichni ho velmi chválili. Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagógy. Povstal, aby předčítal z Písma.
Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.“ Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni, v synagóze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“(Lk 1,1-4; 4,14-21)
Ježíš z Nazareta učí člověka žít přítomnost, dnešek, přítomnou chvíli:
“Pracujte, dokud je den” - nabádá své učedníky. “Pojď, zanech své sítě a následuj mne”, říká Petrovi. “Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé - ty jdi a hlásej boží království” - říká člověku nerozhodnému. Bohatý sedlák sní, jak si bude žít po žních. A Ježíš na to říká: “Blázne, ještě dnes zemřeš.”
A v evangeliu dnešní neděle říká Pán Ježíš Nazareťanům, mně, tobě, nám všem: “Dnes se naplnilo Písmo, dnes k vám přichází boží království.”
Rozumějte dobře - ta výzva, žít plně svůj dnešek, přítomnou hodinu, to není výzva k lehkomyslnému životu ze dne na den bez starosti o zítřek, to není výzva k pohrdání minulostí. Je to výzva, abychom měli bdělé oko pro možnost současné chvíle, pro správné využití přítomného dne, pro milost přítomné hodiny.
Všimněte si, jak to dělal Pán Ježíš. Nedržel žádné abstraktní přednášky o ceně času, ale jednal tak, jak máme jednat i my.
Potká se s ženou u studny a využije chvíle, aby ji pomohl. Neříká, aby si přišla poslechnout jeho příští kázání, tam že se jí to ujasní - získá ji hned.
Potká se s nemocným a odpustí mu hříchy hned, bez zvaní do zpovědnice.
V každé hodině, v každé chvíli je plně a cele na místě pro všechny kolem, až po lotra na kříži pár minut před smrtí. Úřední hodiny si nezavedl.
Co znamená tento příklad Ježíšův v našem životě? To není jen oprášení starého přísloví: “Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek.” - To je víc, to je celý životní postoj, který nás učí žít plně v dnešku, v přítomné hodině.
Ovocem tohoto postoje je, že získáváme citlivost pro potřeby chvíle a lidí kolem sebe, že získáváme oko pro boží přítomnost v našem životě, že získáváme sluch pro vanutí Ducha svatého, Jeho inspiraci, dech.
“Dnes je tvůj šťastný den! Využij toho!” Správně pochopeno, platí to pro všechny dny našeho života, vždy pro přítomnou chvíli. Ale především to platí pro tento den nedělní, pro tuto chvíli eucharistické slavnosti.
Zde se náš život koncentruje: Minulost se zpřítomňuje, budoucnost se ovlivňuje v této chvíli eucharistické slavnosti.
Zde se náš život koncentruje: Minulost se zpřítomňuje, budoucnost se ovlivňuje v této chvíli setkání s Pánem Ježíšem. Teď nás volá jako své krajany v Nazaretě: Je chvíle vzájemného odpouštění! Je chvíle společné lásky! Je chvíle proměny tvého srdce!
A nikdo z nás neví, bude-li pro nás ještě zítra nějaká taková chvíle. Toto je den, který učinil Pán!
Pojďme a radujme se v něm. Pojďme a přihlasme se k Pánu.
DNES SE NAPLNILO PÍSMO
Je snadné si představit, s jakým vzrušením šli Nazareťané do kostela: Vrátil prý se domů Ježíš, syn tesaře Josefa, ten co veřejně mluví ve městech. Dělá prý divy!
Jistě dnes promluví! Co nám poví? Jaký div předvede - ten syn nádeníka?
A Ježíš mluvil:
Co jste si dlouhé věky četli jako proroctví, to se teď má stát skutkem. Království Boží je tu: Zajatí ať jsou propuštěni, slepým se vrátí zrak, chromí poskočí; všichni se budou radovat.
Nazaretští to přijali s nadšením: Hlavně ať skřípne všechny darebáky! Ať vezme boháčům majetek, ať jim všem zatopí jak se patří. Ať uzdravuje nemocné - můj gicht, abych mohl líp běhat za kšeftem.
Když ale Ježíš řekl: Má výzva se týká každého z vás! I vy se napravte. I vy propusťte zajatce, vy nehromaďte majetek, zbavte se předsudků, závisti - bylo po nadšení. Vyhnali ho z města.
Aby se Písmo naplnilo na nás, nejen Nazaretským, i naší době, i nám tu dnes Kristus hlásá: Království Boží je tu! Je čas, aby se Písmo naplnilo na nás!
A jako bylo tenkrát, je i dnes. Někteří odmítají předem: co dobrého z Nazareta! Máme jiné lepší proroky!
Někteří, - a mezi ně asi patříme asi my všichni - se jeho slovy nadchnout: Jsme pro Království Boží, jsme pro svobodu, jsme pro spravedlnost, svornost! - Ale i na nás dnes Kristus ukazuje prstem, na každého osobně:
Ty buď spravedlivý! I ty propusť zajatce, tj. přestaň chtít pořád všude panovat.
Ty se přestaň hádat se ženou. Ty měj trpělivost s dětmi. Ty nebuď sobec, ty neosočuj, ty nepodezřívej ze zlého. Ty neodmítej spolupracovat s druhým, který se ti zdá být méně dokonalý, než podle tvého soudu má být. Ty se nemrač, ale buď vlídný a veselého srdce, smiř se se svým bratrem.
Vy všichni - naplňte dnes na sobě zákon Božího království.
Tak nás dnes oslovuje Kristus. Co uděláme - vyženeme jej, odvrátíme se?
Je v tento čas týden modliteb za sjednocení křesťanů. Ale jednota začíná v každém z nás. První krok ke sjednocení všech křesťanů je jednota nás, katolíků, uvnitř církve. Pokud my jsme nesvorní, dokud nedokáží dva katolíci pracovat spolu bez hádek, dotud není Království Boží ani v nás a nemáme k čemu zvát bratry. Co nám pomůže vytýkat druhým, že jsou zlí, dokud my sami nezačneme usilovat, abychom byli dobří.
Prostá nesmlouvavá, jasná je dnes řeč Kristova: Království Boží je tu, přijmi je!
Bratři přijměme je, rozhodněme se k tomu dnes, obraťme se všichni ke Kristu při svaté oběti: Pane, po tvé vůli přesvaté - zasvětíme srdce své, obrátíme srdce své.
Pane Ježíši, přijď mezi nás! My chceme přijmout tvé království. Nechceme se už jen planě roztrpčovat nad špatností druhých. Chceme usilovat, abychom my byli dobří.