Je velký rozdíl mezi věděním skutečností o Bohu a důvěře v Boha. Můžeme mnoho o Bohu vědět (o jeho charakteru, slově, příslibech...), přece toto všechno vědění je bezvýznamné, pokud tyto pravdy nepoužijeme ve svém životě. Známý kazatel a otec sirotků Georg Müller důvěřoval Bohu a zažil, jak Bůh nemožné činí možným....
Jedna Bohem vyvolaná změna
Georg Müller se narodil v roce 1805 v saském Kroppenstedtu a strávil první roky svého života jako kapesní zloděj, jen z toho důvodu, že měl rád vzrušení! Na příkaz svého otce šel Georg do Halle, aby tam studoval teologii a stal se luteránským pastorem, protože luteránský pastor je dobře placený, Georg svolil. Pro něho znamenalo toto povolání lehce vydělané peníze a autoritu.
Jednoho večera, když Georg společně s jedním přítelem navštívil biblický kroužek, začal Svatý Duch pracovat na jeho srdci. Jeho zájem o Bibli rostl a po několika dalších návštěvách klečel po nocích před svou postelí a prosil Boha o odpuštění svých hříchů, skrze Ježíše Krista. Georgův život se radikálně měnil. Vzdal se svých starých zvyků- her, alkoholu a podvodů. Tento mladý muž, jehož dosavadní život byl charakterizován sebeláskou a egoismem, miloval nyní Boha z celého srdce.
Boží mise
Krátký čas po svém znovunarození se Georg rozhod odejít trvale na misie. Oženil se s mladou Mary Groves a společně zahájili svoji misijní službu v Bristolu, v Anglii.
Když Georg jednoho dne šel městem, narazil na děvče, které už v pěti letech žilo na ulici a žebralo. Na svých zádech nosilo malého bratra. Georg začal s děvčátkem hovořit a dozvěděl se, že její matka zemřela na choleru a její otec v uhelných dolech nechal svůj život. Tenkrát takový osud nebyl ojedinělým případem- naopak: chudoba, nemoci a hlad patřily k všednímu dni lidí v Bristolu. A přece mělo toto setkání navždy změnit Georgův život.
Praktické působení evangelia
Georg a jeho žena Mary založili tzv. „Breakfast Club“, aby dali sirotkům možnost teplého jídla a současně jim vyprávěli o lásce Boží! Za krátkou dobu byl z „Breakfast Club“ sirotčinec s pěti velkými domy, na kterém během několika let našlo domov přes 10 000 sirotků. Dům u Müllerů byl první nám známým sirotčincem v Bristolu.
V Ježíšově společenství bylo vždy hodně lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Bůh může učinit vše, co ve svém Slově přislíbí, přece však je jen málo těch, kteří důvěřují tomu, že Bůh také vše učiní, co říká ve svém Slově. Jak často předstupujeme pochybovačně před jeho svatý trůn. Naše pochyby nejsou žádná maličkost, protože tak také pochybujeme současně o Božím charakteru. Dosvědčujeme tím, že Bůh se nestará o naše nedostatky, a ačkoli Ho prosíme o pomoc, pokoušíme se zároveň cíle dosáhnout vlastními prostředky a silami.
V Písmu svatém se píše:
"Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána." (Jak 1,5)
Georg Müller a jeho žena důvěřovali Bohu. Nikdy nikoho neprosili o peníze, věděli, že Bůh vše potřebné připraví, a On to také učinil.
Příklad Boží péče
Jedna událost ze života George a Mary mne zvláště oslovila. Jednoho rána se sešel Georg s několika spolupracovníky k poradě, když byli přerušeni paní domácí. Sdělovala jim, že děti seděly u snídaně u nových stolů, ale v domě není chleba. Georg zakončil schůzi slovy: „Uvidíme, co Bůh učiní“ a vydal se okamžitě na cestu do jídelny a modlil se s dětmi: „Milý Bože, děkujeme ti za to, co nám dáš. Amen.“
Za krátký okamžik někdo zaklepal. Když se otevřely dveře, stál tam pekař s třemi podnosy chleba a vyprávěl, že celou noc nemohl spát a vstal, proto vstal, aby upekl chleba pro dětský domov. Bůh již působil dávno předtím, než se Georg modlil. Poté, co dětem chleba rozdělil, opět někdo zaklepal. Jednomu mlékaři se na cestě, přímo před sirotčincem zlomilo kolo u vozu. Aby mohl opravit kolo, musel složit těžký náklad mléka. Zeptal se, zda sirotčinec nechce mléko zadarmo. Když děti snědly chleba a mléko, zůstaly ještě zbytky na příští den.
Bude se také Bůh o nás starat?
Když čteme takové příběhy, tak si myslím, že se jedná o výjimečné případy. Ano, život George Müllera byl poznamenán těmito mimořádnostmi. Ale důvod pro to byl, že především nejprve věci posuzoval podle království Božího a Boží spravedlnosti. Georg věděl, že Bůh slíbil, že se bude starat o své děti. (srov. Řím 8, 28-29) a byl přesvědčen, že Bůh vždy své přísliby dodrží. Může se nám zdát, jako by Georgovi bylo uděleno zvláštní privilegium zažívat každý den Boží obdivuhodné zaopatřování. Ale Georg to viděl jinak. Pro něho Boží věrnost nebyla něčím mimořádným, nýbrž tak jistá jako denní východ slunce. Georg miloval Boha a miloval Boží Slovo!
Georgův zvláštní život víry povstal z jeho hlubokého vztahu k Bohu. Trávit čas s Bohem nebylo pro něj plnění povinností, ale byl to jeho život. „Jakým způsobem dospějeme k tomu, abychom mohli Boha zakoušet? Jak může naše duše prožít největší radost? Jak je možné dosahovat tak velké spokojenosti v Bohu? Tak, že nejkrásnější věci tohoto světa se jeví vůči Němu, jak odpad? Odpověď je:
„Tuto radost z Boha obdržíme skrze studium Jeho slova. Tam se nám Bůh zjevil!“ (Georg Müller)
Jako sv. Pavel, tak hovořil i Georg Müller.
„A vůbec všecko pokládám za ztrátu neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko.“ (Fil 3,8)
Důvěřuj Bohu
Georg a jeho žena nedostali nikdy pro sebe víc peněz, než potřebovali. Když Georg Müller umřel, vlastnil 160 Pfund, přitom spravoval během svého celého života skoro půl druhého miliónu liber. Nešlo mu to vystavět si pozemské impérium. Všechnu svoji sílu, čas, finance a námahu použil pro Království Boží a – Bůh dodržel svůj slib a staral se o vše potřebné!
Čest za toto životní svědectví patří jen Bohu. Také Georg nebyl perfektní a žádný prostý člověk. Také zažil ztráty a nedostatky. Pochoval svého malého syna, svoji dceru a dvakrát byl vdovcem. Byl proto velkým hrdinou víry, protože důvěřoval velkému Bohu.
Každý z nás si musí klást otázku: „Žijí každý den s vědomím Božích příslibů? Na jakém království stavím svůj život?" Prosme Boha, aby posiloval naši víru a náš vztah k Němu, abychom naši důvěru mohli vložit na Něj. Je to moje denní modlitba, že můj život věrnost Boží podobným způsobem odráží, jak tomu bylo v životě Georga Müllera.
„Buď si jistá, že když jdeš s Ním, díváš se na Něho a od Něho vše očekáváš, nikdy tě nezklame.“ (Georg Müller)
Zdroj: časopis Herold- 59.Jahrgang. Ur. 1 (697), Januar 2015, autor: Rick Thomas
