Sestry dvojčata rozdělené při narození se nakonec zázračně setkaly v tom stejném klášteře

dvojčata-sestry, foto z Aleteia.org, verim.sk

Alžběta a Gabriela se ocitly v klášteře sester sv. Alžběty: "Myslíme si, že naše máma pracovala z nebe na našem povolání."
23. února 1962 žena jménem Cecílie porodila dvojčata. Nikdy však neměla šanci se s nimi setkat; zemřela při porodu, pro komplikace související s jejím císařským řezem. Vzhledem k této dramatické situaci neměla rodina jinou možnost než rozdělit dvojčata. Jednu z dcer si vzal biologický otec, zatímco druhou holčičku přijala sestra zesnulé matky.

Nevysvětlitelným způsobem byly obě sestry oficiálně registrovány jako sestřenice a ne jako sestry. Od té doby žily Alžběta a Gabriela v sousedních městech, chodily do stejné školy. Často seděly vedle sebe v první řadě, kvůli problémům s viděním, kterým obě trpí. Velmi dobře si rozuměly, měly se velmi rády a často si vybíraly společně tytéž činnosti. Jejich společný vkus se často projevil výběrem stejných bot nebo šatů.

"Jsou to sestřenice, ale zdají se spíš jako dvojčata!" Obě sestry upřednostňovaly církevní školy. Na Den všech svatých projevovaly stejnou oddanost tradici navštěvování hřbitovů. A každý rok každá z nich šla se svou rodinou, aby se modlily na hrobě jisté "tety Cecilie", aniž věděly, že je jejich zesnulou matkou.

Během svého dětství Alžběta a Gabriela často slyšely, že lidé říkají: "Jsou to sestřenice, ale zdá se, že jsou víc jako dvojčata!" Jednoho dne Gabriela vyslechla rodinný rozhovor a objevila tajemství vlastního narození. O chvíli později se už i Alžběta dozvěděla zprávy o svém narození.

Popsaly, co se stalo:

"Život na venkově je krásný, s výjimkou skutečnosti, že lidé mluví příliš snadno o druhých ... Určitě to byl hrozný šok pro nás obě, i když jsme pochopily, že záměry našich rodičů byly dobré a že jsme byly velmi milované."

Jako adolescentky se dvojčata pravidelně účastnila na modlitebních skupinách, které řídily sestry z řehole sv. Alžběty. Obě cítily povolání k náboženskému životu. Dvojčata o tom hodně diskutovala. Díky duchovní formaci se nakonec rozhodly vstoupit k sestrám sv. Alžběty společně. Datum bylo stanoveno. Jediná věc, která zůstávala, byla chvíle, kdy oznamovaly zprávu svým rodinám.

Pro Alžbětu to bylo velmi dobré. Její otec (biologický otec dvojčat) jí dal požehnání. Pro Gabrielu však nastal opak: její "otec" ji rozzuřený odmítl, vzal jí dokonce doklady a zakázal jí odejít z domu. O rok a půl později přišla Gabriela s plánem setkat se se svou sestrou v klášteře. Pod záminkou, že navštíví Alžbětu na narozeniny, připravila všechno na to, aby tam mohla zůstat natrvalo .. k velké radosti její sestry. Stálo ji to však velkou oběť a to přerušení všech vztahů se svými rodiči na několik let.

Naposledy sjednocené

Po tomto rozhodnutí však nastal velký čas milosti pro obě sestry. Bylo to období, kdy byly konečně spolu a mohly chodit ke Kristu bok po boku. O pět let později byly obě připraveny na své věčné sliby. Gabrielini rodiče přišli ve společnosti faráře, konečně přijali její rozhodnutí a dali jí požehnání. Každý byl překonán emocemi.

Pro Alžbětu a Gabrielu to nemohlo skončit lépe

"Když naše máma zemřela, jedna ze sester naší řehole ji držela za ruku. Myslíme si, že naše máma pracovala z nebe na našem povolání. Tímto způsobem, jak se sjednotit, tato společná cesta jako novicek a postulantek v našem povolání je její nejkrásnějším darem, darem zaslaným z nebe."

Zdroj: Aleteia.org, obrázek: Tamtéž

Převzato z www.verim.sk/, článek ze 14. 1. 2019 naleznete zde.

Sdílet

| Zdroj: www.verim.sk

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2016 část 14. ()
::	Novoroční kázání Štítary (Slavnost Matky Boží 2025)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 01.01.2025 (Slavnost Matky Boží)
::	Svíčková mše svatá 2024 (Štítary 31.12.2024)
::	Proudy 1 (revue Proudy)