Pro někoho je to známá skutečnost, některé to možná překvapí, v oblastech, které má nyní ve správě FATYM, ať už tým vranovský nebo přímětický, také v minulosti působili mimořádné osobnosti. Jednou z nich je bezesporu český kněz, fejetonista a spisovatel Václav Kosmák.
Václav se narodil 5. září 1843 v Martínkově v malém domku čp. 76 v blízkosti školy. Přestože byl z relativně chudé rodiny (jeho otec byl krejčí), projevoval talent a zájem o studium a na doporučení místního kněze mu bylo umožněno studovat, hlavní školu a pak gymnázium v Jihlavě. Ve studiích pak pokračoval v semináři v Brně (1862-66). Na kněze byl svěcen 4. června 1866.
Jako kaplan působil v Moravských Budějovicích (1866-68). Pak byl přesunut do Hostimi (1869), Biskupic u Hrotovic (1870), Řeznovic u Ivančic (1870-1872) a Moutnic (1872–1877).
Byl vynikající řečník a vlastenec, mimo jiné byl pozván, aby pronesl řeč 17. září 1871 na shromáždění 15 000 manifestujících v Jevišovicích.
Roku 1877 byl ustanoven farářem ve Tvarožné u Brna. Pustil se do plánované stavby nového kostela a kostel sv. Mikuláše roku 1881 dokončil - za zásluhy o výstavbu byl odměněn jmenováním za čestného konzistoriálního radu v Brně. V této době byl literárně velmi pilný a napsal řadu knih, které vycházely na tehdejší dobu opravdu v pozoruhodných nákladech.
Roku 1893 z Tvarožné odešel. Na místě rozloučení mu z vděčnosti farníci postavili vysoký, vyřezávaný dřevěný kříž, který tam stojí i dnes.
Do Prosiměřic, kde tehdy převažovala německá národnost, přišel 14. května 1893. Farníci si ho brzy oblíbili. Také tady se pustil do oprav kostela i fary. Roku 1894 byl jmenován znojemským děkanem, ale kvůli nemoci se úřadu vzdal. Přes svoje zdravotní potíže i nadále psal. V Prosiměřicích jej navštívil jeho přítel spisovatel Jindřich Šimon Baar.
Dne 15. března 1898 po vleklé nemoci zemřel. V Prosiměřicích byl pochován 18. března 1898 a již po roce (27. dubna 1899) byly jeho ostatky převezeny na Ústřední hřbitov v Brně a uloženy do hrobu č. 89 v nynější skupině 26 v první řadě u zdi.
Václav Kosmák je autorem nepřeberného množství článků, románů, povídek, fejetonů, ale i básní. Patři k nejčtenějším romanopiscům na Moravě ve 20. létech 20. století. Proslavil se především líčením života venkovských lidí, mezi kterými celý život žil a pracoval.
Jeho doménou byla zejména tzv. „kukátka“. V původním významu byla kukátka pouťová atrakce - skříňové prohlížeče obrázků, jakési první diaprojektory. V přeneseném smyslu představovala kukátka literární útvar shodný s fejetonem. Kosmákova kukátka představují více jak 2 desítky knih. O jejich popularitě svědčí i fakt, že Obrázky z kukátek, vyšly ještě v roce 1983 nákladem 9000 výtisků.
Z jeho další tvorby stojí za připomenutí také písně, texty a příležitostné články do novin. Psal také básně do časopisu Concordia a kresby a povídky pro deník Hlas. Psal také pro kalendář Moravan, časopisy a noviny Náš domov, Obzor, Dělník, Obecné noviny a Anděl strážný. Přispíval skladateli Leoši Janáčkovi do jeho Hudebních listů.
Zdroje:
https://wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Kosm%C3%A1k
https://www.prosimerice.cz/osobnosti/vaclav-kosmak
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmj/?acc=profil_osobnosti&load=196
https://znojemsky.denik.cz/serialy/v-prosimericich-zil-a-zemrel-vaclav-kosmak20110729.html
