Tento hudební skladatel, varhaník, kněz a premonstrát žil a tvořil na přelomu baroka a klasicismu. Opravu strahovských varhan provedl takovým způsobem, že se varhany zařadily mezi nejlepší varhany českého království a jejich zvuk obdivoval i Mozart. Nám je blízký zvláště tím, že pochází z Lahoště v naší Jeníkovské farnosti.
Jan Lohelius Oehlschlägel se narodil 31.12.1724 v Lahošti v rodině kováře Josefa Oehlschlägela a matky Anny Cathariny. Pokřtěn byl jmény Franz Joseph, po celý život ale užíval jméno Jan (Johann).
Od dětství se učil na varhany a klavír v Duchcově u duchcovského regenschoriho Jana Jiřího Weidiga (studium chudému, ale talentovanému chlapci umožnila duchcovská vrchnost). Lahošť byla tehdy zcela malá vesnička, proto se Jan považoval tak trochu za rodáka duchcovského a v jeho rukopisech často najdeme podpis „Boemus Duxoviensis“ (Čech duchcovský). Další vzdělání získal u jezuitů v Bohosudově. Tam také působil jako varhaník (1738–41). Od roku 1741 v Praze studoval filozofii a hrál na varhany při klášteře sv. Máří Magdalény u dominikánů a v kostele Panny Marie pod řetězem.
V roce 1747 vstoupil do řádu praemonstrátů v Praze na Strahově a přijal jméno Lohelius. Dne 15.3.1755 byl vysvěcen na kněze.
Od roku 1756 až do své smrti zastával funkci ředitele kůru ve strahovském chrámě. Kromě dalších povinností, které vyplývaly z jeho kněžského a řeholního stavu, měl na starosti veškerou chrámovou hudbu, mimo to hudbu vyučoval (pravděpodobně i Jakuba Jana Rybu) a hojně komponoval, především hudbu duchovní ve stylu doznívajícího baroka (patřil mezi vynikající kontrapunktiky) a nastupujícího klasicismu. Jeho hudba je velmi blízká dílu Františka Xavera Brixiho.
Během života složil skoro 200 skladeb, zejména vynikají jeho pastorelly, oratoria a mše. Jen pro strahovský kůr složil přes 120 skladeb - mše, latinská oratoria, requiem, Te Deum, offertoria, litanie, hymny a další, většina se zachovala v rukopisu.
Mimořádná je vánoční hra Operetta natalitia pastoritia, formu má ve stylu italské barokní opery, ale její melodika je česká. Za pozornost stojí také čtyři latinská oratoria z let 1757–1762.
Z dalšího díla připomeňme Missa pastoralis in D, Koncert in F pro dva hoboje, Aria pastoritia in D pro alt, tubu pastoralis a orchestr, Aria pastoralis Menalca relinque gregem, Motetto in B, Offertorium pastorale in B, Offertorium pastorale in D nebo Offertorium pastorale in G.
Pro strahovský klášter (a také pro lepší možnosti provozování hudby) zakoupil z vlastních prostředků 40 hudebních nástrojů.
V letech 1765-80 provedl rozsáhlou přestavbu velkých strahovských varhan. Ačkoliv byl v tomto oboru samoukem, většinu truhlářských i cínařských prací prováděl sám. Práci na varhanách popsal Jan Lohelius ve dvou obsáhlých publikacích, které později sloužily jako učebnice pro varhanáře. Výsledek přestavby byl vskutku pozoruhodný – strahovské varhany se zařadily mezi největší a nejlépe znějící nástroje českého království. V roce 1787 na opravené varhany hrál i Wolfgang Amadeus Mozart, který nástroj obdivoval.
Jan zemřel v Praze 22.února 1788 a pohřben byl na hřbitově v Košířích.
Odkaz na ukázku jeho tvorby:
Aria pastoralis Menalca relinque gregem
zde v čase 37:14
Motetto Pro Omni Tempore
zde
zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Lohelius_Oehlschl%C3%A4gel
http://www.lahost.cz/jan-lohelius-oehlschlagel/d-146545/p1=2695
http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2172
