Odmítat násilí na ženách a schvalovat násilí na nenarozených dětech nedává smysl.
Iniciativa
Nebudeme ticho! spojila boj proti násilí na ženách s propagací potratů, antikoncepce a sexuální výchovy.
Je třeba rozhodně bojovat proti násilí na ženách. Avšak je potřeba to konat konzistentně a bez diskriminace. Proto
je nutné bojovat i proti násilí na nenarozených ženách. A na základě rovnosti mužů a žen samozřejmě i proti násilí na nenarozených chlapcích.
Odmítat násilí na ženách a schvalovat násilí na nenarozených dětech nedává smysl.
Slabšímu se ubližovat nemá. Všeobecně jsou ženy slabší jako muži, proto by muži neměli zneužívat svou fyzickou sílu a ubližovat ženám. Jenže ženy jsou zase silnější než jejich nenarozené děti. Pokud jsme proti zneužívání síly proti slabším, neměly by ani matky, které neplánovaně otěhotní, zneužívat své síly proti vlastním nenarozeným dětem.
Navíc
potrat je také násilí na ženě. Nejde jen o fakt, že umělý potrat je ublížením ženě, s množstvím rizik pro její
psychické a
fyzické zdraví. Jde o to, že
většina žen se cítí být k potratu dotlačena svým okolím, a ano, často právě nezodpovědným mužem. Jak to vidí feministky? „
Je to tvoje právo, rozhodni si svobodně sama.“ Jak to ale často funguje v praxi? „
Je to tvůj problém. Vyřeš si ho sama!“
Podle
výzkumu Priscilly Coleman
58,3 % žen šlo na potrat proto, aby vyhověly jiným lidem,
73,8 % nepovažovalo své rozhodnutí za úplně svobodné bez i jen slabého nátlaku okolí.
28,4 % šlo na potrat ze strachu, že ztratí svého partnera, pokud na potrat nepůjdou. Potrat je násilí na ženě. I když je zcela legální,
ženě se proti násilníku, který ji do potratu nutí, brání mnohem hůře.
Ke snížení celkového počtu potratů prý nevede jejich legislativní omezení, ale prevence. Nic proti důležitosti prevence (všeobecně). Ale jak máme opravdu věřit, že právní zákazy pomáhají při všem ostatním, ale při potratech ne?
Nyní k prevenci.
Kvalitní výchova je důležitá. Ale která to je?
Ta, která dospívajícím vštěpuje, aby neměli sex nebo ta, která předpokládá, že sex tak či onak mít budou (případně toto přímo schvaluje), tak ať se raději naučí chránit antikoncepcí?
Podle
výzkumu amerického ministerstva zdravotnictví
60% amerických adolescentů nikdy sex nemělo. Z
podrobnější analýzy vyplývá, že
dospívající, kteří sex už měli, se chovají celkově mnohem rizikověji, především v oblasti sebevražd, užívání drog, alkoholu, kouření, nezdravého stravování a podobně.
Vést mladé lidi k sexuální zdrženlivosti má své opodstatnění.
Co by mělo být cílem výchovy? Méně rizikového sexuálního chování? Méně neplánovaných těhotenství mladistvých? Méně pohlavních nemocí? Pokud toto jsou cíle, tak
nejefektivnější metoda je ta, která vede mladé lidi ke zdrženlivosti, ne k antikoncepci. Podle nedávné
studie IRE (Institute for Research and Evaluation) se
výchova propagující antikoncepci ukázala jako neúčinná, a v některých případech vysloveně škodlivá. O výchově ke zdrženlivosti platí přesný opak.
Antikoncepce a potraty jsou plody z toho stejného stromu: „
Chci sex bez rodičovství“. Dle
studie Jamessa Trussella je
riziko selhání antikoncepce poměrně vysoké –
9% při hormonální antikoncepci a
18% u kondomu během prvního roku používání. Když selže antikoncepce, nastoupí potrat. (A to nemluvíme o abortivním účinku antikoncepce.)
Pokud tedy chce někdo doopravdy snižovat množství umělých potratů, nedosáhne toho propagací antikoncepční mentality.
Nakonec je třeba zmínit to, co je ve vyhlášení Nebudeme ticho! pravdivé: „Vydejme se cestou pochopení a solidarity se ženami, které se o těhotenství rozhodují. Udělejme vše pro to, aby byly odstraněny ekonomické, pracovní a sociální překážky, které je nutí dělat těžká rozhodnutí.“
To zní skvěle, pojďme na to! Jeden seznam organizací, které pomáhají těhotným matkám v těžké situaci je například zde:
Pro-life metro (v ČR například
Hnutí pro život, pozn. překl.).
Patrik Daniška, Institut pro lidská práva a rodinnou politiku, o.z.
(www.hfi.sk)
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 8. 12. 2018 naleznete
zde.