Naše adventní příprava na vánoční slavnost Narození našeho Pána se dnes obrací k ženě, která svým ANO k Boží
vůli otevřela cestu ke vtělení Božího Syna.
Je to základní pravda naší katolické víry, že Maria svým souhlasem k Božímu volání rozhodujícím způsobem poznamenala dějiny spásy. Z toho se o slavnosti jejího neposkvrněného početí z celého srdce radujeme. A tato naše radost má vyústit do vděčnosti a lásky k Matce Boží.
Maria – vyvolená a požehnaná mezi všemi ženami
Maria je pro nás nejen sestrou naší víry, ona je Matkou všech věřících, a co více, ona je Matkou Boží a Bohorodičkou. Pius IX. ve svém slavném apoštolském listě
Innefabilis Deus, kterým vyhlásil v roce 1854 dogma o neposkvrněném početí Panny Marie, výslovně poukázal na zvláštní postavení Panny Marie a na její božské vyvolení. Maria je mezi všemi tvory jedinečně vyznamenaná. Jak to řekla její příbuzná pod vlivem Ducha Svatého, ona je požehnaná mezi všemi ostatními ženami (srov. Lk 1,42). V tomto smyslu prohlašuje Pius IX. o Marii, že Bůh jí prokázal více lásky než všem ostatním tvorům a našel v ní nejvyšší zalíbení.
Poslyšme, co nám o tom říká papež Pius IX.: „Tak ji Bůh zahrnul daleko více než všechny anděly a svaté plností svých darů a milostí, které vzal ze své pokladnice, obdařil ji tak obdivuhodně, že po všechen čas zůstala uchráněna od každé poskvrny hříchu, že se stala celá krásná a dokonalá a měla takovou plnost čistoty a svatosti, že mimo Boha si nemůžeme ani větší představit a nikdo jiný kromě Boha ji nemůže pochopit.“
Omilostnění Panny Marie a její úplné osvobození od každé poskvrny hříchu, včetně hříchu dědičného, je tedy tajemství, ke kterému se můžeme přibližovat jen s úctou a úžasem. Mariina čistota a svatost překračují čistotu a svatost ostatních tvorů tak nesmírně, že ji může plně pojmout jen Bůh. Cítíme se pod váhou takových myšlenek nuceni, abychom se spolu s knězem a lidovým spisovatelem Martinem z Kochemu († 1712) modlili a zpívali: „Proto žádný tvor v nebi ti není roven. Neboť ty jsi po Bohu nejvyšší. Všechna krása musí se před tebou sklonit.“
Maria přiměřená Boží svatosti
Mariina čistota a svatost se odvozují od důstojnosti jejího božského mateřství. Jen když jsme sami uchvácení Boží svatostí, můžeme se spojit souhlasně s Církví, že Mariina neposkvrněnost je přiměřená jejímu poslání v plánu spásy. Neboť Bůh Otec svého jediného Syna, jenž vzešel z jeho lůna jako jemu rovný a jehož miluje jako sebe samého, svěřil Marii, proto zůstala uchráněna dědičného hříchu, aby současně dosáhla úplného vítězství nad hadem, který je od počátku svůdcem lidstva.
Mariina neposkvrněnost je zdrojem její krásy .
Když se o dnešní slavnosti díváme na tajemnou Mariinu svatost, pak můžeme na její neporušenosti poznat, jak si Bůh představoval člověka podle svého plánu a úradku, ale jakou zkázu způsobil hřích. Dnešní slavnost nám pomáhá pochopit znovu závažnost hříchu. Každý hřích jako vědomé a dobrovolné NE vůči Bohu ruší krásu a důstojnost člověka.
Proč ztvárňovali malíři všech století Mariin obraz tolikerým způsobem? Jedině proto, že ve své víře věděli nebo alespoň tušili, že v Marii nám září vstříc každý obraz člověka takový, jaký má v hloubce být a jaký je opravdu ten pravý. Mariina neposkvrněnost je pramenem její krásy. To je pro nás dnes pozváním, abychom se znovu rozhodli k boji proti hříchu.
Řekněme i my své osobní ANO k plánu trojjediného Boha s člověkem, nyní na počátku třetího tisíciletí. Očistěme své srdce ode vší nečistoty hříchu a od každé náklonnosti k němu.
Na jedno bychom jako katoličtí křesťané neměli zapomínat: ve svátosti křtu byl každý z nás očištěn od dědičného hříchu. A ve svátosti pokání můžeme a máme se vždy znovu přiblížit k novému počátku. To je pro nás velké omilostnění.
Zpívejte Pánu novou píseň, protože učinil podivuhodné věci (Ž 98,1). Tento žalm platí pro Marii, ale platí také pro každého pokřtěného. Opěvujme dnes spolu s nejsvětější Pannou divy Boží lásky.
Vyšlo v časopise Světlo 49. ČÍSLO / XIV. ROČNÍK