V čem je skutečný problém Istanbulské úmluvy? Píše právnička Zuzana Brix, která se zabývá touto problematikou.
Na první pohled je vše nevinné. Konečně, plný název Istanbulské úmluvy zní: Úmluva Rady Evropy o předcházení násilí na ženách a domácímu násilí a boji proti němu. Zběžné prolistování dokumentu člověku mnoho neprozradí, ačkoli může zůstat trochu zaražený slovními spojeními typu "
stereotypní rodové role".
Statutární jednatelka OZ Možnosť voľby Zuzana Magurová však trefně
pojmenovala kámen úrazu, když zdůraznila, že ratifikace Istanbulské úmluvy je nutná právě proto, "
aby se do zákona dostaly definice, které obsahuje Istanbulská úmluva".
Rod jako sociální konstrukt
Největší pozornost vyžaduje tato pasáž: "
Pojmem rod se rozumí soubor společností vytvořených rolí, vzorů chování, činností a atributů, které daná společnost považuje za přiměřené pro ženy a muže".
Takto postavená definice chápe "rod" osoby jako sociálně-společenský konstrukt, který v zásadě vůbec nesouvisí s biologickou realitou (muž, žena). Tato definice je postavena na víře, že člověk se rodí jako osoba bez "rodu", přičemž "rod" se vytváří postupně vlivem společnosti, výchovy a procesem sebeurčení.
Za tím je společenská
filozofie, která popírá existenci přirozených rozdílů mezi muži a ženami, a to se všemi jejími nepředvídanými důsledky, a to přesto, že tyto teorie jsou pro většinovou společnost nepřijatelné.
Chaos v Úmluvě
Samotná Úmluva říká, že jedním z jeho cílů je "
ochraňovat ženy před všemi formami násilí a předcházet násilí na ženách a domácímu násilí, stíhat násilí na ženách a domácí násilí a odstranit ho".
Úmluva vymezuje násilí na ženách jako "genderové násilí". Jenže genderově podmíněné násilí není definováno jako násilí proti "rodu" osoby v souladu s definicí rodu, kterou Istanbulská úmluva přináší. Ale je definováno jako "
násilí, které je nasměrováno proti ženě, protože je žena, nebo které postihuje ženy disproporcionálně", a tedy předpokládá, že "žena" je osoba s ženskými chromozomy, a nikoli osoba, která se za ženu považuje v souvislosti se sebeurčením a v souladu s článkem 3 písmene c) Úmluvy.
Mimochodem, takový výklad potvrzují i jiná ustanovení Úmluvy, jako například článku 39, z něhož jednoznačně vyplývá, že status "ženy" je determinován biologickými ukazateli: "Smluvní strany přijmou nezbytná legislativní nebo jiná opatření k zajištění toho, aby následující úmyslná konání byla stanovena za trestné: a) vykonání umělého přerušení těhotenství ženy [...]; b) provedení zákroku, jehož účelem je ukončení schopnosti přirozené reprodukce ženy [...]"
Mimo jiné, znění samotné Úmluvy v zásadě operuje jen s pojmem "žena" a pojem "rod" se v textu Úmluvy vyskytuje už jen jedenkrát v článku 4 "Základní práva, rovnoprávnost a nediskriminace" odstavce 3.
Pohlaví i rod
Ustanovení Istanbulské úmluvy tedy předpokládají souběžnou existenci dvou navzájem nezávislých "proměnných" rodu a pohlaví.
Tato dichotomie se táhne celým textem Úmluvy a v souvislosti s ní se vynořují víceré podstatné otázky, které se týkají samotného výkladu, a to dokonce tak zásadních pojmů, jako je výraz "žena".
Jak tedy definovat pojem "žena" a následně jej vykládat v souladu s Úmluvou, když jedna definice říká, že ženskost / mužství osoby a její biologická determinace osoby je absolutně bezpředmětná ve vztahu k určení rodu? Nebo se má přihlížet k biologickým determinantům, jak naznačuje zbylý text Úmluvy?
Samozřejmě, v souvislosti s výkladem Istanbulské úmluvy se vynořují mnohé další otazníky, které jsou hluboce propojeny s odpovědí na první dvě otázky, a to jak rozumět, chápat a vykládat pojmy, jako například "
rovnost pohlaví" (rovnost mezi muži a ženami nebo rovnost mezi "rody"?), dále "
genderově citlivá politika" nebo "
genderová perspektiva". Pokud tyto pojmy je třeba vykládat podle článku 3, tedy že biologie je bezpředmětná ve vztahu k rodu, nabývají zcela
nový a nebezpečný význam.
Jak ji vykládat?
V případě Istanbulské úmluvy se v zásadě nabízejí
dvě alternativy výkladu. První by bylo, že "žena" je determinována biologickými ukazateli. Druhá alternativa je ta, že rod je sociální konstrukt a ženou je každá osoba, která se za ni považuje.
Zdá se, že i členské státy Rady Evropy si byly dobře vědomy nejednoznačnosti a jiných problémů, které s sebou Istanbulská úmluva přináší. Proto se pokusily "napáchané škody" napravit v
důvodové zprávě, kterou přijaly k Úmluvě.
V bodě 43 důvodové zprávy členské státy přijaly přijatelný výklad "rodu", který vychází z existence dvou pohlaví, přičemž však mohou existovat určité vzorce chování, které daná společnost považuje za čistě ženské nebo mužské.
Členské státy zdůraznily, že "rod" v žádném případě nenahrazuje pojmy "muži" nebo "ženy" v textu Úmluvy. Význam důvodové zprávy je tím větší, když se vezme v úvahu, že Istanbulskou úmluvu nejenže nepřipravily členské státy, ale skupina "expertů" a zároveň o jeho přijetí státy ani nehlasovaly.
Je však třeba podotknout, že mezinárodní soud nebude kontrolovat a dohlížet na provádění této Úmluvy smluvními stranami.
Istanbulská úmluva totiž vytváří specifický monitorovací mechanismus - GREVIO, který tvoří "
skupina expertů pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí".
Bude GREVIO respektovat výklad v souladu s mezinárodním právem?
Mezi členy GREVIO najdeme odborníka na mezinárodní právo se stejnou lehkostí jako jehlu v kupce sena. Zveřejněné životopisy a Google napovídají, že
existuje jen malá pravděpodobnost, že GREVIO bude vykonávat svou činnost nestranně a bez ideologického zabarvení.
Skutečný cíl Úmluvy
Zavedení nové definice "rodu" a s tím souvisejících následků zdaleka není jedinou problematickou stránkou Úmluvy. Ten
představuje podstatný zásah do jiných svobod a práv, například do náboženské svobody, vzhledem k vágnosti Úmluvy lze za diskriminaci vůči ženám pokládat i odmítnutí svěcení žen, případně uplatnění výhrady svědomí v případě potratu nebo předepsání antikoncepce.
Zejména pokud Úmluva samotná přizvukuje, že "
provádění ustanovení této úmluvy smluvními
stranami, zejména opatření na ochranu práv obětí se zajistí bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rod, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rovnost příslušnost, sexuální orientace, genderová identita, věk, zdravotní stav, zdravotní postižení, manželský stav, postavení migranta nebo uprchlíka nebo jiné postavení".
Dalším vysoce problematickým aspektem této Úmluvy je, že
zasahuje do práva rodičů na výchovu jejich dětí. Jedním ze závazků, který na sebe vzaly státy při ratifikaci této Úmluvy, je přijetí "
nezbytných opatření za účelem podpory změn ve společenských a kulturních modelech chování žen a mužů s cílem odstranit předsudky, zvyky, tradice a všechny ostatní zvyklosti, které jsou založeny na [...] stereotypních rolích žen a mužů "(čl. 12 odst. 1), které samozřejmě předpokládá zásahy do vzdělávání, které se promítly do článku 14 odstavce 1: "
Smluvní strany přijmou, pokud je to vhodné, nezbytné kroky k tomu, aby se do oficiálních studijních plánů na všech úrovních vzdělávání začlenily studijní materiály týkající se problematiky rovnosti mužů a žen, nestereotypních genderových rolí [...]"
Zkušenosti států naznačují, že
toto ustanovení může zastřešovat ideologickou a nevědeckou sexuální výchovu, výchovu k souhlasu s homosexuálním životním stylem, zaměňování rovnosti s "stejnosti" a k zastírání přirozených rozdílů mezi muži a ženami.
Ovčí roucho Istanbulské úmluvy spočívá právě v tom, že
Úmluva neslouží ani tak jako prostředek boje proti násilí, ale spíše jako zadní dvířka na protlačování genderové ideologie. Ovčí roucho je třeba tedy co nejdříve strhnout a Úmluvu podrobit důkladné veřejné diskusi, jinak vlk může vyžrat celý ovčinec.
Zdroj: https://www.postoj.sk/8794/istanbulsky-dohovor-vlk-v-ovcom-ruchu, 22. 2. 2018
Převzato z
https://www.lifenews.sk/spravy,
článek z 21. 11. 2018 naleznete
zde.