
Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Mk 13,24-32) zaznívá před poslední nedělí tohoto liturgického roku. Je to vlastně i jisté rozloučení s evangeliem podle Marka, protože se vstupem do Adventu začneme i nový liturgický rok, ve kterém nás bude provázet zejména evangelista Lukáš. I když svým obsahem dnešní úryvek hovoří o druhém příchodu Božího Syna, nabízí pokyny pro nynější přítomný život.
Na malém prostoru několika veršů je vloženo velké množství starozákonních obrazů. Výrazy o zatmění slunce a měsíce nacházíme už v knihách proroka Izaiáše 13,10 a Joela 2,10; 3,4; 4,15. Otřes nebes a země se zmiňuje v Knize proroka Agea 2,6 a 10. Druhý příchod Božího Syna je popsán slovníkem Knihy proroka Daniela 7,13.
Jsme pozvaní, ne nuceni
Jde o tzv. apokalyptický slovník, který začíná již v prorocké literatuře Starého zákona, naplno se projeví ve starozákonní Knize proroka Daniela, ale má své pokračování i v novozákonních spisech. Nacházíme ho například v obou Pavlových listech Soluňanům, avšak novozákonní apokalyptickou knihou "par excelence" je Janova apokalypsa. Apokalyptický jazyk najdeme i v evangelijních textech. Kromě této 13. kapitoly Markova evangelia je to zejména v Mt 24-25 a Lk 21.
Cílem použitých obrazů a slovníku je Boží apel na morální hodnoty v životě Ježíšových následovníků s důrazem na věrnost a vytrvalost při plnění Boží vůle i uprostřed zkoušek a pronásledování.
Možná zní překvapivě výrok, že andělé shromáždí pouze vyvolené. Snad je to narážka na předurčení? Vůbec ne! Tato Ježíšova slova je třeba číst v kontextu dalších jeho výroků v Markově evangeliu.
Pro změnu v Mk 8,38 Pán Ježíš hovoří pouze o těch, kteří se budou za něj stydět před lidmi, "
za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly." Ve vzájemném propojení těchto výroků rozumíme poselství.
Ty, kteří svým životem nevyznávali Krista, kteří se rozhodli ho odmítnout, andělé neshromažďují. Termín "vyvolení" tedy neznamená "předem předurčeni", ale "pozvaní" na základě toho, že sami se rozhodli pro Krista.
I my jsme pozváni,
ne donuceni přijmout Krista.
Jak se rozhodneme?
Vnímavost na přítomnost
Zatímco dosud Ježíš říkal učedníkům spíše o budoucnosti, nyní je učí, jak se mají chovat v přítomnosti. Dělá to na příkladu fíkovníku. Když na jaře na fíkovníku raší listí, každý rozumný člověk ví, že přijde léto, ačkoli ho nyní ještě nevidí. Z viditelných věcí dokážeme odvodit i ty věci, které jsou reálné, přestože je nyní nevidíme.
Buďme vnímaví na přítomnost, v níž žijeme, protože ona nám hovoří o budoucnosti, která přijde.
V přítomnosti vidíš pomíjivost věcí, vnímáš, že ti roky přibývají, že tví blízcí a přátelé umírají a víš, že to čeká i tebe.
Jak reaguješ?
Tváříš se, že se tě to netýká?
Napínáš svaly, že jsou to tmářské řeči Církve, která nechce člověku dopřát radost ze života?
Vidíš, že do života v přítomnosti přicházejí i konflikty, spory neobcházejí ani nejbližší.
Jak je řešíš?
Nynější život často přináší nutnost volby, čemu a kolik budeš věnovat čas. Týká se to vztahů, práce, kariéry ...
Čemu ty věnuješ svůj čas?
Nabízím ti jednoduché starobylé pravidlo,
řiď se podle něj a budeš spokojeně
vstávat do nového dne a usínat na jeho konci.
Pravidlo zní:
"Quidquid agis,
prudenter Agas et respic finem
-
Cokoliv děláš, dělej moudře,
pamatuj na konec."
K moudrému rozhodování a ke správnému zorientování ti nabízím Kristovo evangelium. Jeho slova mají trvalou platnost: "
Nebe a země pominou, ale má slova nepominou." (Mk 13,31)
Mimo dosah kteréhokoliv člověka
Na závěr nedělního úryvku zaznívají překvapivá slova.
To ani Kristus neví, kdy nastane konec? Pán Ježíš je Boží Syn, ve věčné jednotě s Otcem. Výrok chce pedagogicky ukázat na něco jiného.
Neexistuje něco jako "zaručené" výpočty o konci světa, kalkulace, senzace. Neztrácejme svou energii k tomu, že se tím vůbec budeme zabývat. Příchod Božího Syna je zcela mimo dosah vlivu kohokoli z lidí, finančních skupin, celebrit, boháčů, kteří si snad mohou dovolit koupit mnoho věcí od jachty u moře, vlastního ostrova až po kosmický let na Mars, ale "den příchodu Božího Syna" je nad lidské možnosti. Proto ta radikální slova Pána Ježíše, aby vyvrátil jakékoliv pochybnosti.
Soustřeďme se na to, co je v našich silách - život ve shodě s Boží vůlí.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 16. 11. 2018 naleznete
zde