Před několika desetiletími Hilaire Belloc prorokoval, že se Evropa stane snadnou kořistí islamizace, protože "zapomněla na svou povahu, když zapomněla na své náboženství."
Když jsem v roce 1991 navštívil římské muzeum, tak jsem se dostal do rozhovoru se zaměstnankyní muzea, která byla zděšená z toho, když papež Jan Pavel II. vyzval k podpoře masivní imigrace nespokojených Albánců do Itálie. Žena zvolala: "
Brzy bude Itálie muslimskou zemí." Když jsem si všiml snubní prsten, zeptal jsem se, jestli má nějaké děti, na což odpověděla: "
Máme francouzského pudla!" "
Ach madam," řekl jsem," tady je váš problém:
muslimové mají deset dětí, zatímco Italové mají francouzské pudly." Dále jsem předpověděl, že už nebude žádná bitva u Lepanto nebo o Vídeň;
o Evropu se bude vést demografická válka - a tento nápis už na stěně stojí desetiletí. Bůh je vždy připraven odpustit; Matka Příroda neodpouští nikdy.
V roce 2010 magazín
The Catholic Response sponzoroval pouť do Anglie, která se konala u příležitosti blahořečení kardinála Newmana. Do Birminghamu jsme dorazili během noci před událostí. Když jsem pomáhal domovníkovi s rozdělením pokojů pro naši skupinu, poznamenal jsem, jak jsem byl ohromen viditelností muslimské přítomnosti ve městě. V té době tvořili muslimové 40% populace města. Mladý muž (podobal se na prince Williama, přičemž většina genetického kódu se projevila v obličeji a nepronikla do intelektu) odpověděl: "
No, předpokládám, že budeme muset být tolerantní!"
Já jsem přitlačil: "
Nevím, jak moc jste studovali historii, ale tolerance se nevyskytuje často v islámském lexikonu. Z pohledu faktů tu od 7. století existuje konzistentní stopa smrti a destrukce."
"
Těžká debata při odbavování, nemyslíte?" odpověděl. Neznalost historie a popírání reality.
Teprve před několika měsíci byl katolický učitel z diecéze města Orlando
obviněn z "nenávistného projevu", protože svým studentům zadal úkol číst práci sv. Jana Boska o povaze islámu. Velmi špatně informována, politický korektní, ale teologicky neznalá nižší úřednice vyzvala k jeho propuštění. Zašla až tak daleko, když tvrdila, že učitel ve skutečnosti propagoval herezi, když představoval myšlenky Dona Bsoco, který samozřejmě neabsolvoval stejný kurz v mezináboženském dialogu jako ona! Naštěstí, kvůli celonárodnímu veřejnému protestu a přímému zásahu biskupa byla učiteli smlouva obnovena.
Co mají tyto tři scénáře společného?
Nedostatek chápání teologie a historie islámu a stejný nedostatek uznání pravdy a síly katolické víry, pokud je správně naplňována. Podívejme se na to blíže.
Před sedmdesáti devíti lety napsal nezkrotný Hilaire Belloc knihu
The Great Heres (Velké hereze, pozn. překladatele). V rámci této kategorie, k překvapení mnohých čtenářů, jmenoval islám. Většina komentátorů má tendenci považovat islám za nové náboženství, které se objevuje v sedmém století. Belloc mě jiný názor. On
tvrdil - a demonstroval to velmi přesvědčivě - že islám je heretické odnož křesťanství. Ve skutečnosti si hlavní doktríny islámu přivlastňují učení Starého zákona, které byly převzaty do křesťanství: jednoznačnost Boha, jeho transcendenci, lidskou nesmrtelnost, božskou spravedlnost a milosrdenství. Islám odmítá všechny odlišnosti křesťanství, protože,
jak se zdá, že křesťané, se kterými se Mohamed setkal, byli nestoriáni - křesťanští heretici. Islámská teologie je velmi jednoduchá: lehká na pochopení a na praktikování. Po tomto upřesnění a po mých cestách napříč Blízkým východem a severní Afrikou musím říci, že úroveň teologické neznalosti průměrného muslima je ještě větší než úroveň neznalosti průměrného katolíka!
Jak se tak rychle rozšířil islám, zejména v křesťanských baštách, jakou je severní Afrika? Belloc to stručně vysvětluje: "
Vyhrál bitvy". Dále předpověděl, že se
Evropa stane snadnou kořistí islamizace, protože "zapomněla na svou povahu, když zapomněla na své náboženství." V době finalizace Evropské unie papež Jan Pavel II. vyzval vedoucí představitele, aby uznali - byť v jedné nebo dvou větách - křesťanské kořeny Evropy. Byl zcela ignorován. Belloc v tomto postoji (už v té době) viděl evropské přání umírajícího, které by vedlo k "návratu islámu". Belloc nebyl věštcem na promenádě hledící na čajové listy nebo křišťálovou kouli; byl jen skvělým studentem historie a lidské přirozenosti. Nemyslím si, že by se potěšil, kdyby řekl svým evropským následovníkům: "
Říkal jsem vám to".
Jak jinak získává islám přívržence, dokonce i sebevražedné atentátníky? Zdůrazňováním nemorálnosti sekularizovaného (pohanského) Západu. Potrat, umělá antikoncepce, "manželství" stejného pohlaví, pornografie a gender teorie odporují "Lidem knihy" - nebo by se měli. Avšak nejde v těchto případech o posvátné krávy všech liberálních západních demokracií - tvořících "Velkého Satana"?
Jak hrozné a opovržlivé jsou útoky inspirované ISIS,
dokážeme připustit, že hodně toho, co se prezentuje jako "moderní" kultura, odporuje Božímu zjevení? Dlouho předtím, než časopis Charlie Hebdo v Paříži udělal smrtelnou chybu, když zveřejnil karikaturu Mohameda, šířil znesvěcování vůči Kristu a Jeho Církvi. Těsně před masakrem v pařížské koncertní hale se zpívala satanská píseň. Zpěvačka Ariana Grande informovala dívky na jejím koncertě o sexuálních hrách s jejím nejnovějším přítelem.
To, co říkám, je právě toto:
Pokud by křesťanské svědectví bylo silné, soudržné a konzistentní, islám by nezískal oporu.
Existuje ještě další záležitost, kterou je třeba se zabývat, a to, zda se v Koránu propaguje nebo připouští násilí. Jistě, papež Jan Pavel a prezident George W. Bush - natož papež František - neustále tvrdili, že islám je "náboženství pokoje". Podporuje Korán a historická zkušenost toto tvrzení?
Existuje množství citací z Koránu, které podporují násilí vůči "nevěřícím", a existují texty, které radí, jak žít v míru se Židy a křesťany. Jinými slovy, na tuto velmi kritickou téma existují protichůdná učení. V této chvíli by spravedlivý pozorovatel poznamenal, že i v Bibli jsou zjevné rozpory.
Katolicismus má magisterium na řešení takových situací; Islám ne. A co je ještě důležitější, židovsko-křesťanská tradice se drží Boha rozumu, Boha zdůvodnění. Bůh islámu je zcela suverénní, což znamená, že za dobré může vyhlásit dnes něco jiného než zítra. Nepochopení, že teologický fakt života tkví v tom co nejhlouběji neporozumět, je důvodem, proč
je křesťansko-muslimský dialog tak velmi problematický.
Nic jiného než "reformace" islámu nemůže čelit problému násilí "ve jménu Boha". Islámský učenec Wael Farouq k tomu vyzývá. Někdo může poukázat na nedávné (a vítané) odsouzení útoků džihádistů ve Spojeném království téměř dvaceti Imamy, kteří žádají odmítnutí náboženských pohřebních obřadů pro tyto útočníky. To je vše v pořádku, ale 200 dalších imámů jim může odporovat.
Kde se tím všichni ocitáme?
Východoevropské země, jako např. Maďarsko a Polsko, kritizované EU za údajnou necitlivost vůči imigrantům, ukázaly cestu, když nejprve posílily svou křesťanskou identitu; je zajímavé, že v těchto zemích žádné útoky nejsou. Polští biskupové - a národní lídři! - dokonce znovu zasvětili svůj národ Neposkvrněnému Srdci Marie.
Zaprvé Katolíci si nemohou dovolit být klamáni o povaze náboženství, které se téměř rovná katolicismu v počtu přívrženců na celém světě. Zatímco deklarace
Nostra Aetate z koncilu identifikuje body podobnosti mezi islámem a křesťanstvím (stejně jako v případě judaismu a jiných náboženství),
tato mírumilovná prezentace nepředstavuje celý příběh. Ve skutečnosti, na rozdíl od názoru teologicky naivního diecézního zaměstnance na Floridě, v Církvi nikdy neexistovalo "oficiálně" učení o islámu (nebo o jiném náboženství). Na důkladnou analýzu islámu si vemte knihu Belloce, abyste mohli inteligentně a informovaně přispět k velmi potřebným mezináboženským rozhovorem; takové rozhovory nelze vést žádným smysluplným způsobem, pokud se místo reality zabýváme fantazií. Další kvalitní prací je
111 otázek o islámu: Samir Khalil Samir S.J. o islámu a Západě.
Zadruhé, a co je nejdůležitější, musíme udělat vše proto, abychom sekularizovanému Západu vrátili jeho křesťanské kořeny. Od jednoho věřícího k druhému. Náš závazek k biblickému způsobu života bude nejlepší odpovědí na islámský extremismus. Nakonec neřekl nám náš Pán: "
Když si silný ozbrojenec hlídá dvůr, jeho kapitál je na pokoji" (Lk 11:21)?
Zdroj:
www.catholicworldreport.com/2017/08/10
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 6. 11. 2018 naleznete
zde.
