Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Mk 10,46-52) přináší příběh uzdravení slepého u Jericha. Je to poslední uzdravení v Markově evangeliu. Ježíš získává dalšího učedníka na cestě do Jeruzaléma, kde ho čeká utrpení.
Jericho bylo starobylým městem, které leží nedaleko ústí řeky Jordán do Mrtvého moře, nejníže položeného místa na naší planetě, přibližně 400 metrů pod hladinou světového oceánu. Pro poutníky, kteří přicházeli z Galilee, bylo toto město poslední zastávkou na cestě do Jeruzaléma. Čekalo je už jen 30 km dlouhé stoupání do svatého města přes poušť Judovu. Proto nepřekvapuje, že slepý žebrák Bartimaios seděl u silnice, protože procházelo kolem něho mnoho lidí, od kterých žádal almužnu.
Vyznání
Pro lepší porozumění celého příběhu je dobré mít na paměti, že Ježíš směřuje k završení svého pozemského účinkování. Po tomto uzdravení bude následovat popis Ježíšova vstupu do Jeruzaléma, který si zvláštním způsobem připomínáme na Květnou neděli (srov. Mk 11,1). Slepec se nedá zastrašit těmi, kteří ho napomínají, aby mlčel. Vyznává Krista titulem "Syn Davidův", což byl jeden z mesiášských titulů. Moc otevírat oči slepým byl podle Starého zákona jeden ze skutků, který potvrzoval autentičnost budoucího mesiáše (srov. Iz 35,5).
Uzdravení
Rozhovor Ježíše s Bartimaiem začíná podobnou otázkou jako rozhovor Ježíše s Jakubem a Janem, který jsme slyšeli minulou neděli: "
Co chceš, abych ti učinil?" (Mk 10,51). Dva apoštolové žádali první místa u Ježíše, slepec žádá navrácení zraku. Slepec ukázal obdivuhodnou víru. Poukazuje to oslovení, kterým se na Ježíše obrací a skutečnost, že se nedal odradit ostatními. Pán Ježíš to sám potrvzuje: "
Tvá víra tě uzdravila." (Mk 10,52)
Naše víra v Krista je nezbytným požadavkem naší spásy. Kristus nás vykoupil bez nás, ale nespasí nás bez nás! Nikdo si nemůže udělit věčný život. On je vždy Božím darem. Odpovědí na tento dar je naše víra. I do našeho života přicházejí překážky, někdy je to posměch a odrazování druhých lidí. Mějme víru a odvahu Bartimaia!
Oči víry
Dnešní evangelium končí slovy: "
A hned viděl a šel za ním po cestě." (Mk 10,52) Ježíšova cesta vede do Jeruzaléma a je to cesta kříže. Vidíme, že Bartimaiovi se nevrátil jen tělesný zrak. Vírou vytvořil s Ježíšem společenství, které z něj dělá Ježíšova učedníka. Před uzdravením Bartimaios sedával u cesty. Setkání s Kristem ho mění zejména vnitřně. Dává se do pohybu.
Úlohou učedníka je věrně jít za svým Mistrem. Toto Bartimaios dělá. Proto je příkladem pro samotné apoštoly. Na jeho osobě nám evangelista Marek ukazuje, co se očekává od nás - věřit v Krista a věrně ho následovat.
Krátký pohled zpět
Udělejme si malou rekapitulaci evangelijních úryvků posledních nedělí. Viděli jsme boháče (14.10.), který také přišel za Kristem, ale na Ježíšovu výzvu "
přijď a následuj mne", kvůli svému bohatství sám od něj odchází.
Dva apoštolové Jakub a Jan (21.10.) se také obrátili na svého Učitele se žádostí o první místa, kterou však Ježíš odmítne.
Bartimájovu žádost hned vyslechne. Je to škola i pro nás, v čem spočívá skutečné následování Krista, jaké existují překážky a
co očekáváme od našeho vztahu ke Kristu. I proto se Markovo evangelium nazývá "evangelium učednictví".
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 26. 10. 2018 naleznete
zde
