Andělé jsou přítomni během eucharistické oběti. Mše svatá je ve skutečnosti svátostnou účastí na nebeské Liturgii. Přítomnost andělů přivádí Eucharistii do samotného nebe a svou přítomností ji obklopují do roušky posvátného tajemství.
"
Andělé obklopují kněze," píše sv. Ján Chryzostom. "
Celá svatyně a prostor před oltářem jsou naplněny nebeskými mocnostmi, aby uctili toho, který je přítomen na oltáři." A jinde píše: "
Teď přemýšlejte o tom, do jakého společenství vstoupíte. Přestože jste byli obdarováni tělem, byli jste hodni připojit se k nebeským mocnostem v zpívání chval tomu, který je Pánem všech. Hle, královský stůl. Andělé slouží při něm. Samotný Pán je zde přítomen."
Existuje jen jedna kněžská služba, a to je ta Kristova. Ní stvoření oslavuje Trojici. A stejně ji slaví i andělé v nebi a svatí na zemi. O tomto se dočteme v Novém zákoně, kde se liturgie Církve prezentuje jako účast na andělské Liturgii. V listu Židům čteme: "
Vy jste se přiblížili k hoře Sion a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému, k nespočetnému zástupu andělů, k slavnostnímu shromáždění, ke společenství prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebi, k Bohu, soudci všech, k duchům spravedlivých, kteří již dosáhli dokonalost k Ježíši, prostředníku nové smlouvy, a k pokropení krví, která volá hlasitěji než krev Ábelova." (Žid 12,22-24) I v Apokalypse je vidění křesťanské nedělní bohoslužby vyjádřené jako odraz nebeské Liturgie.
Nebeská liturgie
Andělé jsou spojení s různými částmi oběti. Theodor z Mopsuestie je definuje pomocí symbolu služebníků, kteří připravují oběť na oltáři: "
Skrze službu konajícího kněze vidíme v duchu neviditelné síly, které v této nevýslovné liturgii slouží." Dále dodává: "
Musíte si uvědomit, že v této službě je obraz neviditelných mocností, s nimiž nyní kněží slouží, protože nesou dar. Když ho přinesou, položí ho na svatý oltář pro dokonalé naplnění oběti. Kněží, kteří umisťují plátno na oltář, nám tímto symbolem naznačují pohřební plátno. A ti, kteří po proměňování stojí po stranách oltáře a jakoby rozdmýchávají vzduch kolem, představují anděly, kteří zůstali při Kristu po celou dobu, kdy byl mrtvý, aby ho uctívali, dokud nevstane z mrtvých."
Je snadné pochopit, že pozemská liturgie je viditelným odrazem a úžasným symbolem nebeské liturgie andělů. Tato jednota obou kultů je vyjádřena samotnou úvodní liturgií, kterou se vzývá společenství Církve, aby se sjednotilo s trůny a panstvími, s cherubíny a serafíny, aby tak společně zpívali andělský hymnus chvály:
Svatý, svatý, svatý.
Sv. Ján Chryzostom říká: "
Myslete na to, blízko koho jste a s kým se chystáte vzývat Boha - s cherubíny, vnímejte sbory, se kterými se chystáte vstoupit do chval. Když zvedáte své srdce v prefaci, nemyslete na zem. Odpoutejte ho od všeho pozemského a pozvedněte ho celé do nebe, ať tam zůstane vedle trůnu slávy, a ať se vznáší se serafíny a zpívá nejsvětější Božskou píseň slávy a velkoleposti." Jinde poznamenává, že
Gloria in excelsis je chorálem nižších andělů. Dokonce i katechumeni se mohou k nim připojit. Ale
Sanctus je chorál serafínů, který vstupuje do samotné svatyně Nejsvětější Trojice, a proto "
je vyhrazen zasvěceným a pokřtěným."
Svatý, svatý, svatý
Theodor z Mopsuestie také hovoří o této účasti v andělské liturgii slovy Trisagionu (pozn. Verim.sk: její slovenské znění je: "
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi." Tento bod je obzvláště vzácný v Antiochijské tradici. "
v tomto okamžiku kněz vzývá všechny serafíny, kteří pozvedají své chvály k Bohu. je to stejná píseň, kterou Izaiáš slyšel skrze Boží zjevení a které zapsal do Písma. Toto je chvála, kterou všichni ve shromáždění zpíváme se silou v ústech. A tak zpíváme tytéž hymny jako neviditelné bytosti. Ukazujeme tak velikost milosrdenství, které nám Bůh svobodně uděluje. Bázeň tu naplní naše svědomí, ať už před nebo po tom, co zazpíváme chvalozpěv Sanktus".
Tento chorál serafínů vyjadřuje svatou bázeň. Popisuje úctu, kterou projevují i nejvyšší stvoření v přítomnosti nekonečné Boží dokonalosti. A právě toto nám umožňuje lépe porozumět svatosti Eucharistie, která nás vede se serafíny do přítomnosti všesvatého Boha skrytého v křehkém chlebě a víně.
Obětování
Přítomnost andělů během Eucharistie se zjevuje v samotném skutku obětování. Římská liturgie to sama dosvědčuje slovy, když Boha žádáme, aby "
ruce jeho svatého anděla přenesli oběť na nebeský oltář." Apokalypsa nám dokazuje, že andělé v nebeské liturgii nabízejí "
modlitby a prosby svatých" v podobě "
vonných kalichů naplněných zlatem". Tato zprostředkující úloha se objevuje v modlitbě všech modliteb, nejdůležitějším aktu uctívání, v Kristově kněžství. A tak mohl Jan Chrysostom napsat: "
Nejsou to jen lidé, kteří pozvedají své chvály naplněné posvátnou úctou, ale jsou to andělé, kteří se před Pánem klanějí a archandělé, kteří se k němu modlí. Stejně jako lidé trhají palmové větve a pokládají je před své krále, aby jim prokázali svou lásku a požehnání, tak i andělé pokládají samotné Tělo svého Pána, jakoby bylo palmovou větví a modlí se k němu za celé lidstvo."
Zvěstování a zmrtvýchvstání
Účast andělů můžeme rozšířit na celý liturgický život a zejména na oslavy křesťanských svátků. Kristova tajemství jsou oslavována nebeskými mocnostmi ve stejném čase jako Církví na zemi. Řehoř Naziánský píše například o svátku Tří králů: "
Spolu s pastýři oslavujte Boha; zpívejte mu chvály s anděly; připojte se ke sborům archandělů. Připojte se v této slavnostní příležitosti k moci těch, kteří jsou v nebi i na zemi. Jsem si jist, že se dnes radují a oslavují tuto slavnost spolu s námi, protože jsou přáteli Boha a člověka."
Poslední věta je narážkou na žalm 24, kde nás Písmo učí, že mocnosti vystupující s Kristem během Jeho Nanebevstoupení ohlašují hlídačům nebeských bran, aby zvedli své hlavice a dovolili Králi slávy vstoupit do nebe. Tak, jak se andělé podíleli na různých tajemstvích v časnosti, jsou i nadále spojováni s liturgickou vzpomínkou. Je to však Jan Chrysostom, který tuto myšlenku v největší míře rozvíjí. Vysvětluje, že aby dal svátku Nanebevstoupení větší lesk, zve věřící ve svých dílech k oslavě:
"
Zde jsou přítomni andělé. Andělé a mučedníci se zde dnes setkávají. Pokud chcete vidět anděly a mučedníky, otevřete oči víry a podívejte se na tento výjev. Neboť pokud je ovzduší naplněné anděly, o kolik více je jimi naplněna Církev! A pokud je Církev naplněna anděly, o kolik více je pravdivé Pánovo nanebevstoupení! Prostor kolem nás je naplněn anděly."
A znovu, pokud jde o zmrtvýchvstání, píše: "
Není to jen zem, ale i nebesa, které jsou účastné na dnešní slavnosti. Andělé jásají, archandělé se radují, cherubíni a serafíni se k nám připojují v oslavě dnešního svátku. Kdo by truchlil?"
Zdroj: CatholicExchange
Převzato z
www.verim.sk,
článek ze 17. 10. 2018 naleznete
zde.
