Pavel VI. byl mimořádně pokorným mužem. Po jeho smrti se svět dozvěděl, že během papežské návštěvy na Filipínách v roce 1970 byl bodnut do hrudníku na letišti v Manile bolivijským básníkem a umělcem, který se maskoval za kněze. Muž, který ho bodl, Benjamin Mendoza, koupil dýku v muslimském obchodě s levným zbožím. Zajímavé je, že zázrak, který byl podkladem pro blahoslavení Pavla VI., se udál prostřednictvím relikvie krve, která zůstala na jeho rouchu z dob atentátu.
Svatý Pavel VI. (1897-1978) se narodil v severní Itálii a během bouřlivých šedesátých a sedmdesátých let 20. století byl zvolen Kristovým vikářem. Před zvolením na papežský stolec získal doktorát z kanonického práva a sloužil jako státní tajemník Vatikánu, jakož i milánský arcibiskup. Po smrti sv. papeže Jana XXIII. se druhý vatikánský koncil na chvíli pozastavil, ale svatý Pavel VI. ho znovu otevřel a v roce 1965 ukončil.
Pavel VI. byl mimořádně pokorným mužem. Po jeho smrti se svět dozvěděl, že během papežské návštěvy na Filipínách v roce 1970 byl bodnut do hrudníku na letišti v Manile bolivijským básníkem a umělcem, který se maskoval za kněze. Muž, který ho bodl, Benjamin Mendoza, koupil dýku v muslimském obchodě s levným zbožím. Zajímavé je, že zázrak, který byl podkladem pro blahoslavení Pavla VI., se udál prostřednictvím relikvie krve, která zůstala na jeho rouchu z dob atentátu.
Šlo o nenarozené dítě v matčině lůně, které trpělo poruchami mozku již během matčina těhotenství. Lékař jí doporučil, aby těhotenství přerušila, ale matka to odmítla. Namísto toho prosila o přímluvu Pavla VI. po doporučení jisté řeholnice, která jí darovala svatou kartičku s kouskem papežského roucha z útoku v Manile. Když se dítě narodilo, k překvapení všech se neobjevily žádné chyby na mozku.
Zajímavé bylo, že
Pavel VI. napsal encykliku Humanae Vitae, která obhajovala lidský život a odsoudila všechny formy antikoncepce. Pavel VI. byl známý jako "papež prvenství", protože byl prvním papežem, který kdy letěl v letadle, prvním papežem, který navštívil Fatimu a prvním papežem, který navštívil Svatou zemi od dob sv. Petra. Byl kanonizován 14. října 2018 a jeho svátek se bude v Církvi slavit 26. září.
Mariánská úcta
Svatý Pavel VI. byl velkým ctitelem Panny Marie, což bylo očividné z jeho žádosti, aby se jeho první mše slavila v bazilice Santa Maria delle Grazie v Brescii. Jako biskup a později jako papež často přednášel na mariánských kongresech a akcích, aby vzbudil v přítomných mariánskou oddanost. Křest považoval za jakési prodloužení panenského mateřství Panny Marie a odvážně učil, že
pro člověka, který je pravým křesťanem, je potřebné být mariánským ctitelem. Ve všech jeho učeních o Marii vždy zdůrazňoval, že Panna Maria je vzorem křesťanské dokonalosti.
Podobně jako mnozí z jeho předchůdců horlivě propagoval měsíc květen jako zvláštní čas k uctívání Marie. Dokonce v roce 1965 vydal apoštolskou exhortaci nazvanou
Mense Maio (Měsíc květen). Rok 1965 byl závěrečným rokem koncilu. Na konci zasedání Pavel VI. prohlásil Marii za Matku Církve.
U příležitosti 50. výročí zjevení ve Fatimě (13. května 1967) se stal prvním papežem, který navštívil Fatimu. Během svého pontifikátu navštívil mnohé mariánské svatyně a v roce 1974 napsal apoštolskou exhortaci nazvanou
Marialisa Cultus (Kult Marie). Tímto dokumentem se snažil napravit jistou nedbalost v mariánské oddanosti, ke které došlo po Druhém vatikánském koncilu. Také blahořečil velkého františkánského kněze a mučedníka lásky svatého Maxmiliána Kolbeho.
Zastánce modlitby růžence
Při první generální audienci pozdvihl sv. Pavel VI. modlitbu růžence jako obzvlášť prospěšnou zbožnou praxi pro všechny věřící. Velmi doporučoval modlitbu růžence v kruhu rodiny a často se o této praxi zmiňoval během celého pontifikátu. Také hovořil o důležitosti meditace během růžence, přičemž tvrdil, že růženec bez kontemplace je jako tělo bez duše. Během koncilu napsal list papežskému legátovi k mariologickému kongresu, který se konal v Dominikánské republice, a konkrétně poznamenal, že
růženec je modlitbou, ve které se cvičíme v mariánské zbožnosti. V roce 1966, rok po koncilu, napsal dokument
Christi Matri a znovu zdůraznil, že Druhý vatikánský koncil měl v úmyslu podporovat růženec.
V roce 1967
revidoval seznam odpustků nabízených Církví, zjednodušil je a omezil je na dvě kategorie: částečné nebo úplné. Nový seznam obsahoval také část o růženci a zjednodušil chápání odpustků plynoucích z této mariánské zbožnosti. V roce 1969 na počest čtvrtého výročí dokumentu papeže Pia V., který kodifikoval formu růžence, vydal apoštolský list
Recurrens Mensis October jako podporu modlitby růžence během října a nabídl tuto modlitbu jako prostředek přinášející pokoj do světa.
Během pontifikátu chtěli mnozí teologové revidovat modlitbu růžence a ukončit tuto zbožnou tradici z dob sv. Dominika. Svatý Pavel VI. však zůstal pevně proti těmto idejím. Chápal, že v průběhu staletí došlo k jistým úpravám v růžencové modlitbě, ale neměl v úmyslu jej změnit.
Během přípravy dokumentu
Marialis Cultus, jeho nejznámějšího mariánského dokumentu, pravidelně vracel námitky a návrhy teologů, protože nesouhlasil s pokusy změnit růženec nebo přepsat jeho historii. Udělal to čtyřikrát! Právě z tohoto důvodu potřeboval 3 roky na to, aby tento dokument dokončil.
Marialis Cultus nemohl prohlásit za platný, dokud s ním Pavel VI. nebyl úplně spokojen.
Zdroj: CatholicExchan
Převzato z
www.verim.sk,
článek z 21. 10. 2018 naleznete
zde.
2. část tohoto článku (v češtině na Fatym.com) najdete
zde., vydáno 22. 10. 2018
Můžete si též přečíst článek K. Dučáka:
Papež Pavel VI. - papež mnoha prvenství, fatym.com 12. 10. 2018
