Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Mk 10,2-16) je o aktuálním a bolestném tématu také dnešních dnů - o rozvodu. Pán Ježíš podává původní a trvalý Boží princip vztahu muže a ženy. Jako tehdy ani v dnešní době se mnoha lidem nelíbí. Boží přikázání však nejsou otázkou módního trendu.
Ježíš opustil Kafarnaum v Galileji, přišel do Judska, neboť je na cestě do Jeruzaléma, kde skončí svůj život na kříži. K Ježíši přicházejí farizeové, aby ho opět pokoušeli (srov. I Mk 8,11, Mk 12,15). Vystavují ho otázce, která stála hlavu Jana Křtitele, když kritizoval Heroda Antipu, který propustil svou manželku a vzal si druhou.
Důležitost správné interpretace
V první části se Ježíš nejprve zaměřuje na správnou interpretaci Mojžíšova zákona. Ježíš se od svých protivníků liší už způsobem argumentace. Farizeové se stále ptají na to, co je dovoleno (Mk 10,2.4). Mojžíšův propouštěcí list, který se uvádí ve starozákonní knize Deuteronomium 24, farizeové vysvětlovali jako dovolení k rozvodu. Kristus však podává podstatný rozdíl.
Důvodem, pro který Mojžíš dovolil napsat rozlukový list, není schválení rozvodu, ale tvrdost jejich srdce! Tento dokument totiž ochraňoval ženu, prohlásil ji za svobodnou a tím ji ochránil před ukamenováním (srov. Předpis v Dt 22,22).
Je to tvrdost našeho srdce, kterou máme v životě odstraňovat. Znamená totiž uzavření se před Bohem. Tvrdost srdce způsobuje, že už ne více člověk chce žít podle Božích přikázání, ale Boží přikázání mají přizpůsobit tomu, aby člověk mohl žít, jak mu to vyhovuje. Vzpomeňme si, jak zní první a největší přikázání: "
Miluj Hospodina, svého Boha, celý srdcem ..." (srov Dt 6,5). Nehrozí také nám tvrdost srdce, jen abychom nemuseli nic měnit na našem životním stylu?
Jak často i dnes zaznívá, že Církev, papež, dokonce Bůh by se měl přizpůsobit této době. A vždy se najdou ochotní "teologové", kteří to i odborně schválí.
Původní Boží plán
V další části Pán Ježíš vysvětluje, jaká je původní a stále platná Boží pravda o vztahu mezi mužem a ženou. To je ten ideál, o který se máme usilovat.
Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, jako dvě rozdílné lidské bytosti, které se v manželství spojují a vytvářejí trvalou jednotu. Proto platí Boží princip: "
Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Původně Stvořitel a stvoření - Bůh a člověk - vytvářeli soulad v pohledu na cíl člověka a jeho štěstí. Co jsme udělali s tímto Božím projektem?
Člověk postavil Boha proti sobě. Z Boha udělal překážku svého štěstí. Žádá výjimky, změnu výkladu, dokonce prohlásil Boha za mrtvého, jen aby si mohl ponechat svou tvrdost srdce.
Ne, nedělám si iluze o soužití dnešních mladých lidí bez manželství, o realitě manželské nevěry, rozvodů. Je třeba najít způsoby, jak pomoci těm, kteří se ocitli v těchto situacích.
Boží slovo nám však jasně říká, že řešením není odstraňování původního Božího plánu a že každá námi navrhovaná pomoc a doprovázení má být ve shodě s Boží vůlí.
V Ježíšově době v židovské společnosti pouze muž měl právo propustit manželku, žena takové právo neměla. Diskuse se vedly už jen o tom, za jakých podmínek a jakým způsobem se toto propuštění realizovalo. Vidíme, že Ježíš se nenechává zastrašit tehdejší interpretací. Zůstává klidný i když ho vystavují pokušení a podává správný výklad Mojžíšova zákona.
Kristus nabízí jedinou správnou cestu. Pokud člověk touží po skutečném štěstí a po životě ve shodě s Boží vůlí, je třeba, aby žil podle původního plánu, který určil Stvořitel.
Celá úvaha o rozvodu se uzavírá v domě se svými učedníky. V řecko-římském právním systému totiž i žena mohla propustit muže. S poukazem na to, co již bylo v této věci řečeno, Ježíš vyslovil stále stejný princip - je to v rozporu s plánem Stvořitele.
Vlastnosti dětí
Nedělní evangelium nabízí ještě krátký úryvek o postoji k dětem. Ježíš dotykem uzdravoval lidi z různých nemocí. Nyní ho rodiče žádají, aby se dotkl jejich dětí. Samozřejmě, děti nejsou nemocné, ale jsou vystaveny různým nebezpečím a pokušením. Rodiče tedy v této prosbě žádají od Ježíše pro své děti Boží požehnání a ochranu před Zlým. Učedníkům tato prosba připadá malicherná a nepodstatná. Ani se neunavují o tom Ježíši říct a odhánějí je. Mistr tvrdě (text říká, že byl rozmrzelý) napomíná učedníky.
Dětem patří Boží království pro vlastnosti, které je charakterizují ve vztahu k rodičům: důvěra, láska, oddanost, jednoduchost, upřímnost. To jsou vlastnosti, které mají zdobit učedníka vůči nebeskému Otci Původci života.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 5. 10. 2018 naleznete
zde
