Tento díl souboru otce Jiráska o eschatologii (rozdělený na 3 části) se zdánlivě poněkud vymyká tématu, jde o rozbor událostí ohledně fatimských zjevení. Na druhé straně se ta zjevení docela týkají posledních věcí, závěru dějin a proto k tomuto tématu patří...
Letos (rok 2017) si připomínáme sté výročí mimořádně významné události dějin Církve, zjevení P. Marie ve Fatimě. Mariánských zjevení znají dějiny stovky, snad až tisíce, většinou měly ale jen místní význam. Fatima má ovšem význam celosvětový a navíc to poselství je stále nanejvýš aktuální a i pro nás všechny velice důležité.
Zjevení v portugalské Fatimě
začalo v roce 1916 trojím zjevením anděla desetileté Lucii, devítiletému Františkovi a sedmileté Jacintě. Po této duchovní přípravě docházelo každý měsíc od 13. května do 13. října 1917 ke zjevením Panny Marie. Dětem sice zpočátku nikdo nevěřil, zažily těžké chvíle a tvrdé výslechy, přece ale díky řadě mimořádných znamení a po důkladném teologickém šetření byla uznána Církví jako pravá. Zjevení ve Fatimě začala v době, kdy v Portugalsku vládl silný protináboženský duch, a křesťanství bylo pronásledováno.
Fatimské události ovšem situaci zcela změnily a Portugalsko se vrátilo ke katolické víře.
Při prvním setkání anděl děti povzbuzoval k úctě k Bohu a naučil je tuto modlitbu: „
Můj Bože, věřím v tebe, klaním se ti, doufám v tebe, miluji tě. Prosím tě za odpuštění pro ty, kteří v tebe nevěří, kteří se ti neklanějí, kteří v tebe nedoufají a tebe nemilují.“
Při druhém setkání je velmi povzbuzoval k modlitbě a obětem za hříšníky. Řekl jim: „
Ze všeho můžete učinit oběti. Nabízejte je Pánu k nápravě mnoha hříchů, které ho urážejí, a jako prosbu za obrácení hříšníků. Snažte se také o to, aby ve vaší vlasti zavládl mír. Jsem jejím strážným andělem, andělem Portugalska. A především přijměte utrpení, které vám chce Pán poslat.“
Při třetím setkání anděl držel kalich a hostii, z níž do kalichu kapala Krev. Pak Nejsvětější svátost pustil a ona zůstala viset ve vzduchu. Anděl se svátosti poklonil, poklekl a děti naučil modlitbu: „
Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu Svatý, klaním se ti v nejhlubší úctě. Přináším ti oběť tvého drahocenného Těla, Krve, Duše a Božství našeho Pána Ježíše Krista, který je přítomen ve všech svatostáncích na celém světě, na usmíření za všechna pohanění, znesvěcování a za lhostejnost, která ho tak uráží. Pro nekonečné zásluhy jeho Nejsvětějšího Srdce a na přímluvu Neposkvrněného Srdce Panny Marie prosím tě za obrácení ubohých hříšníků.“ Potom dětem podal svaté přijímání se slovy: „
Vezměte Tělo a Krev Ježíše Krista strašlivě uráženého nehodnými lidmi. Napravte jejich hříchy a utěšte svého Boha.“
13. května 1917 pak děti poprvé spatřily zářící postavu Panny Marie. Lucie se jí mimo jiné ptala: „
Dostanu se do nebe?“ Maria: „
Ano, dostaneš, a Jacinta také“. „
A František?“ „
Také, ale budete se muset modlit ještě mnoho růženců.“ Lucie se ještě ptala na zemřelou Marii Neves. „
Je už v nebi?“ Maria odpověděla: „
Ano, je“. A Amélie, která zemřela ve 20 letech?“ „
Bude v očistci až do konce světa. Chcete Bohu nabídnout, že budete snášet všechna utrpení, která vám hodlá seslat na odčinění hříchů, jimiž je urážen a jako prosbu za obrácení hříšníků?“ – „
Ano, velice rádi“. – „
Budete tedy velmi trpět, ale vaší útěchou bude milost Boží.“ A dodala: „
Každý den se modlete růženec, abyste pro svět obdrželi mír a konec války.“ Děti pak byly zality nesmírným světlem, jako by byly ponořeny v Boha.
13. července Panna Maria ukázala dětem peklo. Viděly oceán ohně, v němž byli ponořeni démoni a duše zatracených. Ty byly naplněny hrůzou, beznadějí a bolestí. Pak řekla dětem:
„
Viděli jste peklo, kam jdou duše ubohých hříšníků. To k jejich záchraně chce Bůh ustanovit úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Budete-li dělat, co vám říkám, bude mnoho duší zachráněno a bude mír. Válka se chýlí ke konci. Jestliže však nepřestanete Boha urážet, začne za papeže Pia XI. další a ještě horší válka. Až spatříte noc ozářenou neznámým
světlem, pochopte, že je to znamení, že Bůh chce potrestat svět za jeho zločiny válkou, hladem, pronásledováním Církve a Svatého otce. Aby se tomu zabránilo, přijdu a budu požadovat, aby Rusko bylo zasvěceno mému Neposkvrněnému Srdci a aby každou první sobotu v měsíci byla konána smírná svatá přijímání. Splníte-li mé přání, Rusko se obrátí a budete mít mír. Jinak Rusko rozšíří své bludy po celém světě a nastanou války a pronásledování Církve. Mnoho dobrých lidí bude umučeno, Svatý otec bude mnoho trpět a četné národy budou zničeny. Nakonec moje Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko, to se obrátí a svět bude mít na určitý čas mír.”
Během zjevení Panna Maria požádala, aby lidé při modlitbě růžence říkali po každém desátku: „
Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které Tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“ Proroctví Matky Boží se bohužel naplnila, protože se lidé neobrátili k Bohu. R. 1938 se nad Evropou ukázala silná polární záře a pak začala hrozná světová válka.
Téměř nikdo dětem nevěřil, že vidí Matku Boží. Ona proto slíbila, že při posledním zjevení 13. října lidé v pravdivost zjevení uvěří. Ten den proto do Fatimy přišlo mnoho lidí, okolo 70.000. Byli nakonec svědky jednoho z největších divů celých dějin, tzv. slunečního zázraku. Ani tehdy lidé Pannu Marii neviděli, ale při začátku zjevení Lucie zavolala: „
Podívejte se na slunce!…“ Vzápětí začala podívaná, se kterou nikdo nepočítal a na kterou žádný z přítomných po zbytek svého života nikdy nezapomněl. Přestalo pršet a mraky se rozestoupily… Slunce se objevilo v zenitu ve tvaru stříbrolesklého disku, který se, podobný ohnivému kolu začal velmi rychle otáčet. Zářil všemi barvami duhy a rozptyloval na všechny strany světelné skvrny a jiskry. Celá krajina, stromy, kameny, obloha i lidé, všechno se utápělo ve vlnách fialového, zeleného, červeného, žlutého a modrého světla. Potom se podivné „slunce“ na okamžik zastavilo. Nato se vše opakovalo znovu; hra světel a barev, nádhernější ohňostroj, než si kdo dovede představit. Slunce se najednou zcela odtrhlo od oblohy a řítilo se obrovskými skoky k Zemi. Poutníci klesli na kolena a prosili o slitování. Slunce se ale zastavilo ve svém pádu a vrátilo se zpět na své místo. Ohromení lidé navíc zjistili, že jejich oblečení předtím zmáčené a zablácené, je nyní suché, dokonce ani půda pod jejich nohama už nebyla rozblácená jako předtím.
Tento “
Velký sluneční zázrak“ se snažili někteří odpůrci zpochybnit, prý to byl mimořádný jev v atmosféře. Jenže nikdy se nic podobného nestalo a navíc Matka Boží tento úkaz přesně předpověděla. Nebyla to ani nějaká davová sugesce. Stejný jev totiž viděli i lidé, kteří sem nepřišli, vše bylo viditelné v okruhu asi 40 kilometrů.
Fatimská zjevení Panny Marie pronikají dějiny celého 20. století a ukazují lidstvu další cestu. Ještě před vypuknutím Říjnové revoluce ukazují na Rusko a na to, jakou mimořádnou roli sehraje v dějinách 20. století. Nebude-li slyšen hlas Matky Boží, bude Rusko šířit bludy po celém světě, bude vyvolávat války a pronásledování Církve.
Není to pouze minulost. Komunismus sice padl u nás i v Rusku, ale ony revoluční ideje žijí dál. Dnes je vidíme ani ne tak v Rusku, ale především na Západě – to jsou ony neomarxistické liberální myšlenky, které chtějí zničit přirozenou rodinu, chtějí zničit tradiční společnost skrze nadvládu různých menšin, chtějí zrušit národní hranice, tradiční křesťanskou Evropu, otevřít dveře bezbřehé migraci. Současné USA i EU jsou těmito ničivými idejemi téměř zcela ovládnuté.
Panna Maria se zjevuje třem dětem především proto, aby obyvatele Fatimy i lidi celého světa upozornila, že Bůh opravdu existuje, že existuje svět andělů i démonů, že skutečně je nebe, očistec i peklo. Matka Boží varuje, že se ve světě povážlivě šíří zlo, že lidé již nepovažují
zlé chování za hřích. Upozorňuje nás všechny na velký duchovní boj, který probíhá, boj mezi silami dobra a zla na tomto světě. Připomíná, že ještě není definitivně zlomena moc zla, se kterou musíme stále počítat. Naopak říká, že Boží nepřítel má stále dost sil na to, aby mnoho lidských duší oklamal a strhl na svou stranu, do záhuby, aby téměř ovládl celý svět před konečným vítězstvím Krista.
Ona velká moc zla byla tehdy velmi nápadná, v době končící hrozné 1. světové války, a je to zřejmé možná ještě více v dnešní době, která je dobou velkých zmatků, dobou terorismu, dobou, kdy lidé ještě více odmítají Boha a jeho přikázání, kdy si přivlastňují práva, která náleží pouze Bohu, právo rozhodovat o životě a smrti nevinných lidí, ať už nenarozených nebo vážně nemocných. Křesťanství bylo téměř vyhnáno z veřejného života a plnou silou se buduje společnost bez Boha.
Panna Maria ale nepředkládá pouze temné vize budoucnosti. Ano, ona zde varovala před další ještě horší válkou, ke které bohužel došlo, před komunismem a před novým pronásledováním Církve. Ona také
pozitivně ukazuje cestu pro každého věřícího. Je to cesta modlitby, pokání, cesta obrácení srdcí, ukazuje, že obnovený člověk, ve kterém přebývá Boží Duch, se pak nemusí obávat ničeho. Maria říká: „
Je třeba, aby se lidé napravili, aby prosili o odpuštění svých hříchů a přestali urážet našeho Pána, který je již urážen přes míru!“ Co to ale znamená: „
ať už lidé neurážejí Boha?“
Víme, že
každý hřích je urážkou nejvýše dobrého Boha, je to naše vlažnost, náš nezájem o život s Bohem, o jeho milosti, které nám nabízí. Urážkou Boží je pak samozřejmě i každé jednání, které ubližuje lidem kolem nás, každý nezájem o toho, kdo potřebuje naši pomoc, každá nenávist, zloba, závist.
Maria ukazuje, že do nebe vede cesta úzká a strmá, že cestou
do nebe je Kristův Kříž, a tedy že i my musíme jít cestou kříže. Máme trpělivě přijímat to všechno obtížné v tomto životě, konat pokání, nebát se překážek při plnění všech našich povinností. Matka Boží rozhodně odmítá představy „moderních katolíků“, podle nichž všichni přijdou do nebe, s hříchy si nemusíme dělat žádné starosti, vždyť Pán Ježíš nás už přece všechny zachránil. Ne, vyžaduje se naše spolupráce, naše nasazení, naše úsilí, v němž nás ale Pán vždy podpoří a posílí.
Fatimská zjevení nám také připomínají skutečnosti, které nám nejvíce pomohou na cestě k Bohu. Jsou to ty, které kdysi viděl ve svém snu už sv. Don Bosco. On viděl dva pilíře, o něž se může Církev opřít. Je to
Eucharistie a Maria. Už anděl tedy děti učil, že musí
prokazovat nejvyšší úctu Pánu Ježíši ve svátosti jeho Těla a Krve, v níž se on za nás obětuje a kterou nám nabízí jako pokrm na cestu životem. Pak je to
mariánská úcta - v Matce Boží máme mocnou záštitu proti úkladům zla. Ona nás vyzývá k časté modlitbě růžence, který je oním řetězem, který má moc ďábla spoutat. Maria se zjevuje jako archa, bezpečné útočiště v každé situaci, je to zvláště její Neposkvrněné Srdce, které máme zvláště uctívat každou první sobotu v měsíci.
Maria se na konci zjevení ve Fatimě ukazuje jako ona
žena z Apokalypsy, žena oděná sluncem při onom slunečním zázraku. Jako by se naplňovala slova Písma: „
Budou znamení na slunci, na měsíci a na hvězdách.“ Stal se takový zázrak, který se nestal za celé dějiny Církve. Nepochybně proto,
aby bylo zřejmé, v jak závažné situaci se nachází náš svět. To vše nás tedy vyzývá, abychom se rozhodně postavili na stranu Krista a Matky Boží a bojovali onen dobrý boj za záchranu své duše i duší našich bližních. Využijeme-li to, co nám nebe nabízí, nemůžeme ten boj prohrát. Boží moc a Boží světlo je silnější než každé zlo a každá temnota.
P. Mgr. Jaroslav Jirásek, kněz Královéhradecké diecéze, 7. 5. 2017
(Na Fatym.com vyšlo 5. 10. 2018;
11. 5. 2020 - 1711 přečtení; 12. 10. 2020 - 2975; 13. 5. 2021 - 5017 přečtení)
Z cyklu promluv již vyšlo:
Eschatologie - o posledních věcech 1. - Stáří a smrt z pohledu filosofie
Eschatologie - o posledních věcech 2. - Smrt ve Starém Zákoně.
Eschatologie - o posledních věcech 3. - Smrt v Novém Zákoně
Eschatologie - o posledních věcech 4. - Smrt a osobní soud
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 5: Nebe
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 6 - peklo
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 7 - očistec
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 8 - události před koncem světa
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 9 - Církev na konci časů
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 10 - Antikrist
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 1)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 2a)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 2b)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 3.
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 12 - Druhý Kristův příchod a poslední soud
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 13. - Nové nebe a nová země
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 14. - Reinkarnace
