„Když jsem se vracel do farností, kde jsem kázal misie,
pozoroval jsem, že jsou mezi nimi velké rozdíly. Farnosti,
kde se lidé přestali modlit růženec, se vrátily ke svým starým
hříchům. Ale tam, kde se vytrvale a věrně modlili růženec,
našel jsem lidi žijící v Boží lásce a den za dnem postupující
v ctnostech.“ Tato slova napsal sv. Ludvík Maria Grignion
z Montfortu. V čem spočívá tajemná proměňující moc
růžence? Jednu z odpovědí můžete najít v jednom z nejstarších svědectví, které hovoří o růženci, spojujícím ústní modlitbu
s rozjímáním. Pochází z 15. století a vypráví o kněžně
Markétě, první světské osobě, jejíž život se změnil výrazně
vlivem modlitby svatého růžence.
Markéta Bavorská se narodila roku 1372 jako dcera Ruprechta II., který byl v roce 1400 zvolen německým králem. V roce 1393 se vdala za lotrinského knížete Karla II. V rozhodujících chvílích jejího života se stal jejím duchovním vůdcem Adolf z Essenu. Ten seznámil kněžnu s metodou modlitby růžence, kterou vypracoval jako novic Dominik Pruský, jeho pozdější přítel.
V prvních větách životopisu Markéty Bavorské, který napsal Adolf, čteme: „Slavná paní Markéta Bavorská, kněžna Lotrinská a dcera svatého vládce a krále římského Ruprechta, byla zcela nestálá a světská, dokud neuslyšela o růženci nejsvětější Panny. Od dětství byla vychovávána pro zlaté šaty a hlučné zábavy jako dcera velkého a důstojného krále a pozdější manželka lotrinského knížete, velkého a zámožného pána...“
Markétin život byl typickým životem světského člověka, který celým svým srdcem přilnul k věcem tohoto světa. Za pěkné pokládala to, co lahodilo smyslům, za velké to, co lidé obdivovali, za cenné to, co zajišťovalo na tomto světě dobré jméno. Její zbožnost byla natolik slabá, že kněžna nedokázala rozpoznat a nadchnout se tím, čeho si tak velice váží světci a co otevírá nikoliv brány paláců, ale brány Božího království.
Ale když se kněžna začala modlit růženec a rozjímat o tajemstvích Ježíšova života, její život se začal postupně měnit. „Od té doby, co se dověděla o růženci..., začala se cvičit v této modlitbě a v ctnostech s takovým zápalem a vytrvalostí, že den ze dne dělala větší pokroky především v těch ctnostech, jaké nacházela při modlitbě růžence v životě Pána Ježíše.“
V čem spočívala mimořádná moc této modlitby, kterou duchovní vůdce Markétě doporučil? Odpověď nacházíme v životopise této první světské osoby, která začala praktikovat tuto pobožnost. Každodenní růženec, naplněný rozjímáním o Ježíšově životě, obracel její pozornost k učení Spasitele a jeho následování ve vlastním životě.
Činná láska
Růženec, který vnášel do života bavorské kněžny zásady života Ježíše Krista, projevil se záhy v tom, jak Markéta toužila konat skutky lásky k bližním. Ve své velké horlivosti šla tak daleko, že se nevyhýbala ani pracím, které vyvolávají odpor. Měla neustále před očima Ježíše, když pracovala uprostřed ubožáků a nemocných, kteří potřebovali pomoc. Skláněla se nad jejich vředy a ranami, i když pohled na ně nemohly její služky snést. Sám ctihodný Adolf z Essenu se nestačil divit nad její péčí, i když ji byl schopen sledovat jen zpovzdálí.
Panoval názor, že kněžna Markéta působí zázračná uzdravení. Markéta je však nepřipisovala sobě, ale Boží lásce. Těm, kteří jí přicházeli děkovat, říkala: „Nikoliv já, ale Ježíš a tvoje víra tě zachránily.“
Apoštolka svatého růžence
Markéta se s jinými dělila o své zkušenosti s proměnami, jaké působí modlitba růžence. Když k ní přicházeli různí lidé, a to knížata i preláti, učila je modlit se růženec. Všichni, kteří tuto modlitbu vykonávali tak jak ona, začali měnit svůj život.
Odhalené tajemství Díky růženci začala Markéta následovat Ježíše v jeho ctnostech a svůj život učinila součástí tajemství vykoupení. Naučila se dívat na svět z perspektivy Božího království a již za života se stala jeho účastnicí.
O růžencové cestě napsal Lev XIII.: „Zbožnou modlitbou růžence se tajemství Ježíšova života, smrti a zmrtvýchvstání mohou stát součástí našeho každodenního života. A když se tato ústřední tajemství víry stanou součástí naší každodennosti, pak už nás nic nemůže odtrhnout od Boha a odvést z cesty svatosti.“ V tom spočívá tajemství proměňující síly růžencové modlitby.
Vyšlo v časopise Světlo 40. ČÍSLO / XIV. ROČNÍK
