Mezi témata, která se týkají závěru dějin tohoto světa, se řadí také téma Antikrista. Dobře víme, že ďábel se snaží napodobovat Boží jednání. Bůh se stal člověkem, aby nás lidi zachránil. Podobně se pokusí vstoupit v nějaké viditelné podobě i vládce zlých duchů, Satan, aby lidi sváděl a přivedl k záhubě.
Poznání o tomto protivníkovi Ježíše Krista, o Antikristu, bylo dáno zvláště sv. apoštolu Pavlovi. Píše o tom v listu do Soluně (2 Sol 2,3-12): „
Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože ten den nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a povýší se nade všecko, co má jméno Boží, nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha. Nevzpomínáte si, že jsem vám to říkal, ještě když jsem byl u vás? Víte přece, co zatím brání tomu, aby se ukázal dříve, než přijde jeho čas. Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání. A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš ‚zabije dechem svých úst‘ a zničí svým slavným příchodem. Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti“.
Apoštol Jan ve svém prvním listě a v Apokalypse popisuje Antikrista jako toho, který neuznává, že Ježíš Kristus je Boží Syn, a popírá jeho Božství (1 Jan 2,22): „
Kdo je lhář, ne-li ten, který popírá, že Ježíš je Kristus? Antikrist je ten, kdo popírá Otce i Syna“.
Pokud jde o pozdější teology, tématu se věnoval zvláště ruský spisovatel Vladimír Solovjov. Jeho učení v žádném případě není neomylné, není součástí pokladu víry Církve. Byl to ovšem člověk velkého intelektu a jeho úvahy mohou být v mnohém pravdivé. On předvídá, že
přijde doba odvratu od Boha, doba chaosu, válek a mravní zkaženosti. On si představuje, že
Antikrist rozhodně nebude žádná děsivá postava s kopyty a rohy, ale bude to člověk navenek přitažlivý, sympatický, populární, bude to velký myslitel, spisovatel a politik, a tak mnoho lidí půjde za ním.
Solovjov spekuluje o tom, že
Antikrist bude zvolen prezidentem Spojených států evropských, pak se dokonce stane vládcem celého světa. Vstoupí i do života církví, bude své učení stavět zdánlivě na Písmu svatém, bude se zdát, že je to člověk hlubokého duchovního života. Bude oceňovat učení Kristovo, ovšem
nikdy nevyzná, že Ježíš Kristus je pravým Božím Synem. Odsune stranou víru o Kristově Zmrtvýchvstání, bude to pro něj jen krásná legenda.
Solovjov zemřel roku 1900, a přesto jsou jeho úvahy velmi moderní a originální.
Antikrist bude podle něj velký pacifista, tedy mírotvůrce, bude to velký ekologista, propagátor ochrany životního prostředí, a velký ekumenista, tedy sjednotitel křesťanů a možná i jiných náboženství. O tom Solovjov psal, jako by přímo viděl dnešní snahy těch různých globalistů, politiků v OSN nebo v Evropské unii.
Jenže problém bude v tom, že
onen vytvořený mír bude založen ne na pravdě, ale na lži.
Podle jiných úvah má Antikrist vzejít podobně jako Kristus ze židovského národa a má přispět k uzavření míru a skončení krvavé války na Blízkém Východě. Z Jeruzaléma možná učiní hlavní město světa.
Antikrist bude ochráncem přírody a zvířat, ale přitom bude
na stejnou úroveň postavena hodnota zvířete i člověka. Člověk už nebude vrcholem stvoření. Podobné to samozřejmě musí být i v té náboženské oblasti. Nikdy není možné sloučit s křesťanstvím nějaké jiné náboženství, a pokud ano,
křesťané se budou muset přitom zříci víry v to, že Bůh na tento svět přišel pouze v osobě Ježíše Krista. Sjednocené náboženství pak postaví na stejnou úroveň všechny náboženské učitele, Buddhu, Mohameda, Krista, Martina Luthera a další.
Podobně jako Solovjov psal v 50. letech i známý americký biskup Fulton Sheen. Také on tvrdil, že
Antikrist nebude vypadat jako ďábel, ale jako milý člověk. Bude mluvit o míru, blahobytu a plnosti, ale nikoliv jako o prostředcích, které nás vedou k Bohu, nýbrž jako o konečných cílech člověka. Bude psát knihy o novém pojetí Boha, aby ho přizpůsobil životnímu způsobu lidí.
Odstraní pojem hříchu, ztotožní toleranci s lhostejností vůči pravdě a lži. Bude dokonce mluvit o Kristu a řekne, že to byl ten největší člověk, jaký kdy žil. Uprostřed zdánlivé lásky k člověku a uprostřed uhlazených řečí o svobodě a rovnosti bude skrývat velké tajemství, které nikomu neřekne:
Nebude věřit v Boha. Vybuduje anticírkev, která se bude opičit po pravé Církvi, tak jako se on, ďábel, opičí po Bohu. Jeho církev bude mít všechny známky církve, ale oloupené o obrácení se k Bohu.
Jen malá skupina katolíků na čele s papežem Petrem II., nevelký počet pravoslavných pod vedením starce Jana a několik protestantů, kteří promlouvají ústy profesora Pavla, se podle Solovjovova románu postaví na odpor Antikristovu spolku. Těm se podaří vytvořit skutečný ekumenismus, spojí se v jediné Církvi a uznají Petrův Primát.
Antikrist tedy nevystoupí jako nepřítel náboženství, nýbrž jako náboženský obnovitel, jako přítel Boha a lidí. To bude onen velký podvod a klam! Nakonec bude sám pro sebe požadovat úctu jako vůči samotnému Bohu. Dokonce se může stát, že bude, jak to píše sv. Pavel, dělat zázraky, bude možná uzdravovat nemocné, ovšem mocí ďábla, který také má určitou moc nad stvořenými věcmi. Tím bude také mnoho lidí svedeno. Pamatujme, že v příběhu o Mojžíšovi i egyptští kouzelníci dokázali dělat mimořádné věci. Antikrist snad bude zdánlivě zabit a pak se vrátí k životu.
Jak říká svatý Řehoř Veliký,
Antikrist bude předstírat všechny možné ctnosti: zbožnost, čestnost, upřímnost, dobrosrdečnost a svatost, zvláště bude pokrytecky dávat najevo laskavost a dobrotu, aby si získal důvěru lidí. Také v tom bude podobný ďáblovi, který se rád zjevuje jako „anděl světla“ a tím je přirozeně mnohem nebezpečnější, než kdyby se ukazoval ve své pravé podobě „jako lev řvoucí, který obchází a číhá, koho by pohltil“. Lstivostí, kterou u lidí dosáhl obliby, si upraví cestu k trůnu.
Sv. Pavel říká, že
před vystoupením Antikrista musí být odstraněn ten, kdo jej zdržuje. To tajemné vyjádření může mít několik vysvětlení. Může to být sám Kristus. Víra v něj bude vymazána z většiny lidských srdcí. A tito lidé bez víry v pravého Boha pak snadno podlehnou ďábelskému klamu. Pro Antikrista nebude obtížné vystoupit proti křesťanství a omámit svět, protože
v té době bude lidstvo již naprosto bezbožné. Sv. Pavel dále říká, že se Antikrist usadí v chrámě. Snad to znamená, že on či spíše nějaký jeho spolupracovník, falešný prorok,
ovládne papežský stolec a tedy viditelnou Církev. O tom byla už řeč minule, že velká část Církve se promění v jakousi falešnou „církev“.
O této situaci píše i Janovo Zjevení, Apokalypsa. Hovoří se zde o drakovi, což je ďábel, a o jeho služebnících. O šelmě, která přichází ze země, tedy o Antikristu. Pak je zde
šelma přicházející z moře, která vypadá jako beránek. To jsou zase síly zla, které pronikly do Církve. Je to falešný prorok, který zdánlivě hovoří jménem Kristovým, ale ve skutečnosti bude od něj lidi odvádět, aniž si to ti lidé uvědomí. Mnozí tvrdí, že to bude nějaký odpadlý biskup nebo nepravý papež, který bude působit zmatek mezi věřícími.
Pozoruhodné je i proroctví svaté Hildegardy († 1179): „
Římskou Církev rozerve strašlivé schisma, takže všechno bude připraveno k přijetí Antikrista.“ Stejně jako při vykoupení působily tři Božské osoby, budou i v tajemství zla
působit společně také tři: Satan, Antikrist a falešný prorok. Antikrist tedy nebude nějaký vtělený ďábel, ale obyčejný člověk, který se ale plně dá do služeb Satana.
Antikrist se snad bude také vydávat za mesiáše Židů. Židé tedy budou první, kteří se přidají k Antikristovi; oni, kteří kdysi zavrhli pravého Mesiáše a neuvěřili pravdě, budou nyní věřit lži. Kdysi jim to říkal sám Kristus (J 5,43): „
Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mne; jiný ale přijde ve jménu svém a toho přijmete.“ Snad bude za Antikrista obnoven i Jeruzalémský chrám. Antikrist může také být ochráncem falešného náboženství - islámu.
Antikrist mnohé lidi svede, sami jej budou uctívat. Antikrist získá velkou moc, jeho obrazy a sochy budou skoro všude, bude stále vystupovat ve všech médiích. Všichni mu budou tleskat a uctívat jej jako boha. V Apokalypse (Zj 13,8) se píše: „
I klaněli se šelmě všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou napsána v knize Beránkově.“
Budou zde jistě i ti, kdo jeho lest prohlédnou. Ti pak
budou nuceni násilím, aby uznali jeho nadvládu nad světem a jeho duchovní moc. Apokalypsa říká (Zj 13): „
Je jí dáno (druhé šelmě), aby do sochy té (první) šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou. A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.“
Mnozí si dnes myslí, že
tím cejchem bude nějaký čip, kterým budou lidé označeni, a jen tento čip umožní každému, aby si mohl něco koupit, protože hotové peníze budou zrušeny. K tomu už v některých zemích postupně dochází, např. ve Švédsku už je povinné větší částky hradit jen pomocí platebních karet. Jednou se pak může stát, že ten, kdo se nebude líbit vládnoucí moci, tomu bude zrušen jeho účet a ocitne se tak zcela bez prostředků.
Je velmi důležité si uvědomit, že až podruhé přijde Ježíš Kristus, bude to naprosto zjevné, přijde se slávou a mocí soudit živé i mrtvé. Kdo z lidí by předtím o sobě říkal, že on je tím Kristem, bude klamat. Sám Pán Ježíš nám to říká (Lk 21,8): „
Dejte pozor, abyste nebyli svedeni. Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: 'Já jsem Kristus' a 'ten čas se přiblížil.' Nechoďte za nimi.“
Antikrist bude mít také své různé předchůdce a proroky, jak je měl i Pán Ježíš. Apoštol Jan proto píše nejen o jednom Antikristu, ale o mnoha antikristech. To jsou zřejmě lidé, kteří už na této zemi žili, kteří způsobili odštěpení řady zemí od katolické Církve, jsou to různí revolucionáři, kteří bořili řád světa vytvořený křesťanstvím. Můžeme zde vidět zednáře, osnovatele Francouzské revoluce, ty, kdo způsobili zánik Církevního státu, dále vůdce komunistických nebo fašistických režimů. Spolupracovníci Zlého byli a jsou i ti, kteří podkopávají staletou nauku Církve, danou jí Kristem a rozvinutou Duchem Svatým.
I Antikrist pak odhodí všechny církevní zákony, mravy a náboženské zásady. Bude hlásat svobodu od Božích přikázání a příkazů Církve a dovolí každému žít, jak mu jeho vášně přikazují. Bude propagovat příjemné a pohodlné náboženství. Bude kázat volnou lásku a zničí dosavadní
rodinná pouta. Bude říkat, že úplně stačí Boha milovat, přikázání nejsou důležitá. Nechá lidi hodovat podle libosti, takže ti budou litovat lidstvo dřívějších staletí, které si ztrpčovalo život posty a sebezápory.
Česko-rakouský kněz František Spirago přibližně před 100 lety psal toto: „
Nikdo by neměl říkat, že pojednání o Antikristu je zbytečné, protože se možná ještě neblížíme konci světa. Svatí apoštolové a svatí Otcové by ostatně tak často nepoukazovali na Antikrista, kdyby toto učení nebylo pro křesťany dokonce mimořádně užitečné. Největší prospěch ovšem podrobná znalost tohoto učení přinese těm křesťanům, kteří budou žít v čase Antikrista. Ti se pak nenechají tak snadno strhnout do všeobecného zmatení a chaosu, a zůstanou pevní, budou-li vědět, co z Božího dopuštění nastane. Předvídání nebezpečí jim zmírní hrůzu a strach.“ Kromě toho naprosto není jisté, jak píše tento kněz, že se neblížíme konci světa.
Světové panství Antikrista potrvá tři a půl roku a pod trestem smrti bude zakázáno v té době sloužit mši svatou a udělovat svátosti. Jak vše skončí, jistě víme. Vláda sil zla nebude mít dlouhého trvání. Nakonec, když onen Syn Zla uskuteční všechny své plány, shromáždí své vyznavače kolem sebe a řekne jim, že nyní vystoupí na nebesa a stane se Bohem. Avšak v té chvíli jej zasáhne blesk a zničí jej. Jan ve svém vidění (19,16) popisuje vítězný příchod Krista, Pána pánů a Krále králů. Dále píše: „
Viděl jsem šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni (proti Kristu) a proti jeho vojsku. Ale šelma byla chycena a s ní i falešný prorok, který pod jejím dohledem dělal divy, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu. Oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou.“
Opět nevíme, zda se toho všeho dožijeme, ovšem
onen stálý střet dobra a zla se nás samozřejmě týká. Každý den se musíme i my rozhodovat, zda se postavíme pod prapor Kristův jako jeho služebníci nebo se necháme svádět klamem ďáblovým a budeme se dopouštět hříchů. Nakonec zvítězí a
do Kristova království vstoupí ti, kdo budou zapsáni v Beránkově knize života. Tedy ti, kdo budou v milosti posvěcující. Ztratit ji lze podlehnutím Antikristu nebo dnes i odvrácením se od Krista a nedobrým životem. Ďábel stále obchází a hledá, koho by strhl do záhuby. Když se ale budeme držet Krista a jeho pravé Církve, jsme silnější než on, a i když nás mohou čekat různé těžké zkoušky, spolu s Kristem můžeme dojít onoho slavného vítězství.
P. Mgr. Jaroslav Jirásek, kněz Královéhradecké diecéze, 13. 12. 2015
(Na Fatym.com vyšlo 28. 9. 2018)
Z cyklu promluv již vyšlo:
Eschatologie - o posledních věcech 1. - Stáří a smrt z pohledu filosofie
Eschatologie - o posledních věcech 2. - Smrt ve Starém Zákoně.
Eschatologie - o posledních věcech 3. - Smrt v Novém Zákoně
Eschatologie - o posledních věcech 4. - Smrt a osobní soud
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 5: Nebe
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 6 - peklo
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 7 - očistec
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 8 - události před koncem světa
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 9 - Církev na konci časů
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 10 - Antikrist
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 1)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 2a)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 2b)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 11 - Fatimské zjevení a závěr dějin část 3.
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 12 - Druhý Kristův příchod a poslední soud
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 13. - Nové nebe a nová země
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 14. - Reinkarnace
