Podle jednoho starobylého přísloví "i místa mají svou duši". Platí to i pro svaté město Jeruzalém, ve kterém křesťané uctívají místo, kde byl Ježíš ukřižován a hrob, do kterého byl pohřben a ze kterého třetího dne vstal z mrtvých. Svátek Povýšení Svatého kříže, který dnes slavíme, bezprostředně souvisí s dějinami Baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě.
V roce 325 Makarius, biskup Jeruzaléma, který se účastnil na prvním ekumenickém koncilu v Niceji, požádal císaře Konstantina o dovolení, aby na místě ukřižování a pohřbení Ježíše mohl začít stavět křesťanský chrám. Po obdržení souhlasu se následující rok začaly práce na stavbě.
V té době přišla do Jeruzaléma Helena, matka císaře Konstantina, aby našla kříž, na kterém byl ukřižován Boží Syn. Legenda říká, že ve staré cisterně našla tři kříže. Jelikož s Ježíšem byli ukřižováni i dva lotři, pravost Kristova kříže se potvrdila tím, že se jím dotkli těla mladíka, který právě zemřel a vrátil se mu život. Poutník z Bordeaux zachytil ve svých poznámkách, že když v roce 333 navštívil Jeruzalém, viděl místo, které se nazývá Kalvárie a místo, kde byl pohřben Kristus.
Konstantínovská pětilodní bazilika byla slavnostně posvěcena 13. září v roce 335. Zatímco nad Ježíšovým hrobem se tyčila majestátní kupole, místo Kalvárie bylo na otevřeném prostranství, jak vidíme na fotografii modelu.
V následující den 14. září v roce 335 si všichni věřící mohli uctít relikvii Svatého kříže. Tato bazilika přetrvala 3 století. 20. května 614 Peršané vydrancovali Jeruzalém, mnoha křesťanů usmrtili, další vzali do zajetí. Z baziliky ukradli relikvii Svatého kříže. Ve Svaté zemi zanechali po sobě velké množství zničených a poškozených kostelů. Byzantský císař Heraklios Peršany porazil a v roce 629 v slavnostním průvodu přinesl relikvii Svatého kříže. K této události se váže i tento příběh. Když se Heraklios oblečený do bohatých císařských šatů chystal vejít do brány, která vedla na Kalvárii, nemohl udělat ani krok. Tehdy mu jeruzalémský biskup Zachariáš vzkázal, aby odložil bohatý oblek, protože se nehodí k pokoře Ježíše Krista. Císař poslechl, oblékl si běžné šaty obyčejného člověka, zul se a bosý, nyní už bez problémů, vynesl svatou relikvii na původní místo.
V liturgickém kalendáři se postupně vyvinuly dva svátky. První se slavil 3. května a křesťané si jím připomínali nalezení Svatého kříže svatou Helenou. Druhý svátek se slavil 14. září, kterým si křesťané připomínali výročí posvěcení Baziliky Božího hrobu, jakož i opětovné získání relikvie za císaře Heraklia. Odtud pochází i název svátku "Povýšení". Po úpravě liturgického kalendáře zůstal jen jeden svátek, ten dnešní, do kterého jsou zahrnuty všechny zmíněné události. Některé křesťanské církve nadále slaví oba svátky odděleně.
Dnešní vzhled baziliky pochází z 12. století, kdy byla nově vybudována poté, co ji v roce 1009 sultán al-Hakim nařídil úplně zbourat. Křesťanům bylo dokonce zakázáno modlit se na jejích zříceninách. V roce 1014 paradoxně sultánova matka, která byla křesťanka, se zasloužila alespoň o částečnou opravu baziliky, kterou dal zničit její syn. Mnozí vděčíme právě našim matkám za dar křesťanské víry. Slavnostní posvěcení nové baziliky se uskutečnilo až 15. července 1149. Když poutník přišel před její brány, do baziliky byl uveden těmito slovy: "
Toto svaté místo bylo posvěceno krví Krista. Naše posvěcování nemůže nic přidat k jeho svatosti."
V souvislosti se Svatým křížem je třeba zmínit ještě jeden den - Velký pátek. Během velkopátoční liturgie probíhá i obřad uctění Svatého kříže. Z příběhu císaře Heraklia se odvozuje na Velký pátek obřad, při kterém papež, bez papežského prstenu, bez slavnostního roucha a bosý uctí kříž.
Úctu relikvií výstižně vysvětlil svatý Jeroným: "
Nechceme uctívat relikvie, nemáme je obdivovat. Už jen ze strachu, že se spíše pokloníme stvoření než Tvůrci. Ale uctíváme relikvie mučedníků, abychom lépe obdivovali toho, jehož mučedníky jsou."
Úctou Ježíšova kříže v našich domácnostech, na posvátných místech (kostely, kaple, hřbitovy), na veřejných místech (úřady, nemocnice, školy, náměstí), neuctíváme dřevo, to by byla modloslužba. Připomínáme si toho, který na něm zemřel za nás a za naši spásu, neboť "
Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nezahynul nikdo, kdo v něho věří, ale měl život věčný." (Jan 3,16)
Poselství dnešního svátku výborně vyjádřil známý český zpěvák Pavel Helan ve své písni "Rapper": "
Po ulici jde rapper a má na krku kříž, zastaví ho kněz: Co to máš na krku, víš? Rapper řekne: Respekt brácho! To znamená Ježíš, a jestli víš, co pro nás učinil, tak zvedni ruce výš, aha."
(píseň najdete zde)
V některých farnostech se udržuje pěkný zvyk právě na svátek Povýšení svatého kříže požehnat kříže, které si pak věřící odnesou do svých příbytků, nebo nosí na krku ne jako ozdobu či talisman, ale jako vyznání křesťanské víry.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 14. 9. 2018 naleznete
zde
