Ať se člověk podívá na cokoli stvořeného kolem sebe, vždy může žasnout nad promyšleností, se kterou je vše nastaveno a zapadá to do sebe. Dokonce tak, aby byly vytvořeny podmínky příznivé pro život. Pojďme pohlédnout na to, co je nad zemským povrchem a jaký to má pro nás význam.
Atmosféra je vrstva plynu nad povrchem planety. Vytváří bariéru mezi Zemí a vesmírem, která nás chrání před nebezpečným slunečním zářením a zmírňuje kolísání teplot ve dne a v noci tak, že průměrná teplota povrchu Země je 15 °C.
Atmosféra se skládá z vrstev, které jsou závislé na teplotě a složení. Lidský život probíhá v troposféře, která sahá do výšky kolem 10 km nad povrchem a rozhoduje o počasí na Zemi. Nad troposférou jsou stratosféra, mezosféra a termosféra. Přibližně ve výšce kolem 500km je exosféra. Čím vyšší vrstva, tím řidší je atmosféra. Ve výšce nad 100km plynule přechází v kosmický prostor, kde není ovzduší ani teplo.
Ochranná vrstva ozonu v dolní části stratosféry (20-30km nad povrchem) je důležitá pro život na Zemi. Jako velký štít kolem Země pohlcuje 98% škodlivého ultrafialového slunečního záření (UV). V případě nefungování (nepohlcování) by UV záření rozbilo částice DNA a nakonec by zničilo veškerý život na Zemi.
Ozonová vrstva je citlivá na činnost lidí, jako je třeba používání aerosolů a chemikálií v ledničkách a také v průmyslu. Tyto chemické vazby rozbíjejí částice ozonu a zbavují je možnosti pohlcovat UV záření. Nepohlcené a nebezpečné záření může dosáhnout zemského povrchu, zvláště ozónovými dírami nad severním a jižním pólem.
Při pohledu z kosmické lodi bychom viděli modrý obal kolem Země, jsou to dolní vrstvy atmosféry. Modře vypadají proto, že modré světlo je více rozptylované atmosférickými plyny než světlo v jiné vlnové délce. Modř oceánů je odrazem modři nebeské.
