Církev nazývá Pannu Marii „Pravzor Církve“, protože v ní je
přítomno celé tajemství Církve. Údy Církve jsou povolány buďto
k snoubenectví, nebo k mateřství. V obou těchto povoláních
je vyjádřeno tajemství Církve, jak je tomu v Marii.
Ti, kteří žijí v křesťanském
manželství, ztělesňují svou plodností
mateřství Církve. Ti, kteří
zůstávají kvůli Kristu svobodní,
žijí již nyní snoubenectví Církve,
na kterém budeme mít jednou
v nebi všichni účast, protože
v nebi se nebudou lidé ženit ani
vdávat, nýbrž budou jako andělé
v nebi (Mk 12,25).
Z duchovního hlediska žijí
však křesťané obě tato povolání.
Tím, že se zcela odevzdávají
Kristu, žijí všichni v duchovní
rovině povolání ke snoubenectví.
Tak například křesťanské manželství
mohou manželé prožívat
jen jako snoubenectví s Kristem.
Na druhé straně i ti, kteří žijí
bez manželství, stávají se matkou
mnoha dětí, jak říká Písmo:
Raduj se, neplodná, která jsi nerodila...
Ta, která byla osamělá, bude
nyní žít jako matka mnoha synů
(Iz 54,1). Tak i ti, kteří jsou
svobodní, mohou být díky milosti
matkou mnoha dětí!
Maria, Matka Boží
Maria je Matkou Ježíšovou
a tím je také Matkou Boží, jak
říkají již první koncily. Tato definice
je pro mnohé kámen úrazu.
Titul „Matka Boží“ a „Bohorodička“
je však plně oprávněný,
protože Ježíš je Slovo, věčný
Syn Otce. A tuto Osobu Maria
porodila v těle, je tedy Matkou
této Osoby a tím Bohorodička.
Pro Marii platí zvláštním způsobem
to, co říká sv. Pavel v listu
Římanům:
Ty však, které předurčil,
také povolal, a ty, které povolal,
také ospravedlnil, a ty, které
ospravedlnil, také uvedl do slávy
(Řím 30).
Maria jako předvykoupená
Ještě dříve, než Maria počala
ve svém lůně Tělo Slova, byla,
jak řekl anděl,
„milostiplná“. Zde
však platí:
Z milosti zdarma docházejí
ospravedlnění, protože je vykoupil
Ježíš Kristus (Řím 3,24).
Protože byla Maria ospravedlněna
ještě předtím, než se Ježíš
stal člověkem, nazýváme Marii
„předvykoupená“, tzn. Kristem
předem vykoupená. Tuto milost
předvykoupení obdržela Maria
vzhledem k pozdějšímu vykupitelskému
činu Ježíše Krista.
Nacházíme zde krásnou paralelu
ve Starém zákoně, který
je vždy předobrazem Nového zákona.
V knize Geneze čteme, že
Eva, i když se muž rodí z ženy,
byla vytvořena z Adamova žebra.
Tento obraz nachází své naplnění
vzhledem k Marii, protože
jako předvykoupená vzešla Maria
z Krista a v něm má své trvání.
Maria vychází z otevřeného
Kristova boku, symbolu jeho sebeoběti,
jeho utrpení a jeho vykoupení.
Podle lidské přirozenosti
se však Kristus narodil v čase
z Marie Panny.
Maria je proto nazvána „milostiplná“
ještě dříve, než přijala
Krista ve svém těle. To vyjadřuje
anděl ve svém pozdravu
(Lk 1,28): Bůh daruje Marii milost
předvykoupení nikoliv vzhledem
k ní samé, nýbrž vzhledem
k jejímu Synu Ježíši Kristu a také
vzhledem k naší spáse. To, co
Maria přijala, přijala jako správkyně
pro ty, pro které nám byla
dána. V tomto smyslu píše sv.
Petr:
Služte jeden druhému jako
dobří správcové mnohotvárné Boží
milosti (1 Petr 4,10).
Maria počatá
bez poskvrny hříchu
Maria je neposkvrněné početí,
protože zvláštním darem milosti
všemohoucího Boha zůstala
uchráněna jakékoliv poskvrny
dědičného hříchu. Titul „Neposkvrněné
početí“ znamená,
že byla v lůně své matky počata
bez dědičného hříchu. Obdržela
tuto Boží milost vzhledem k Ježíši
Kristu. Maria jakožto chrám,
který přijme tělo Ježíše Krista,
měla být od počátku zcela čistá
a svatá. Maria byla od počátku
Boží chrám a Duch Svatý přebýval
v ní (srov. 1 Kor 3,16). Byla
tedy nejsvětějším
chrámem Ducha
Svatého (1 Kor 6,19).
Maria prostá všeho hříchu
Jako Matka Boží a nevěsta
Ducha Svatého zůstala Maria po
celý život prostá od všeho hříchu.
Tento titul tedy na rozdíl od titulu
„Neposkvrněného početí“ znamená,
že po celý život plně spolupracovala
s Boží milostí, takže
se nedopustila ani nejmenšího
osobního hříchu. Jedná se
tedy o dva různé pojmy se dvěma
různými obsahy.
Maria – svobodný člověk
I když byla Maria „prostá
všeho hříchu“, šla cestou životní
pouti stejně jako my všichni.
Někdy můžeme nabýt dojmu,
že se katolíci vystavují nebezpečí
dívat se na Marii jako na nebeskou
bytost, která je člověkem
jen jakoby napůl, a tak trochu ji
zbožšťovat. Říci, že Maria ani
nemohla žít jinak, ona musela
být nepo skvrněná, je však velký
omyl. Maria byla ve všech svých
rozhodnutích dokonale svobodná.
Právě ona musela být dokonale
svobodná, protože svoboda
patří k Boží podstatě a Maria je
bytost Bohu nejpodobnější. Maria
byla tak dokonale svobodná,
že mohla říct andělovi také „ne.“
Mohla také říct: „Já už mám jiné
závazky, snad se k této nabídce
můžeme vrátit později.“ Maria
měla všechny důvody k takové
odpovědi. Tím, že se měla
stát těhotnou bez viditelného otce,
vystavovala se nebezpečí, že
bude podle Mojžíšova zákona
ukamenována. Ona se však zcela
svobodně rozhodla přijmout
Boží nabídku.
Maria – panenská nevěsta
Maria je svým povoláním pravzor
Církve, proto také zůstává
pannou, tak jako je Církev ve
svém konečném stavu nevěstou
Kristovou. Proto není lhostejné,
zda Maria měla ještě další děti,
jak tvrdí někteří moderní teologové.
Mariino panenství hraje důležitou
roli. Tito teologové však
utonuli v povrchnosti a odmítají
všechno, co je zázračné, tajemné
a veliké. Proto vymýšlejí námitky
proti Mariinu panenství.
Maria však je svatá dcera Otce,
čistá a věrná nevěsta Ducha Svatého
a panenská Matka Božího Syna.
8. září oslavujeme po 25. prosinci
ty největší a nejslavnější narozeniny
v dějinách lidstva.
Vyšlo v časopise Světlo 36. ČÍSLO / XIV. ROČNÍK