Maria, Panna a Matka Maria, pravzor Církve

Církev nazývá Pannu Marii „Pravzor Církve“, protože v ní je přítomno celé tajemství Církve. Údy Církve jsou povolány buďto k snoubenectví, nebo k mateřství. V obou těchto povoláních je vyjádřeno tajemství Církve, jak je tomu v Marii.


Ti, kteří žijí v křesťanském manželství, ztělesňují svou plodností mateřství Církve. Ti, kteří zůstávají kvůli Kristu svobodní, žijí již nyní snoubenectví Církve, na kterém budeme mít jednou v nebi všichni účast, protože v nebi se nebudou lidé ženit ani vdávat, nýbrž budou jako andělé v nebi (Mk 12,25).

Z duchovního hlediska žijí však křesťané obě tato povolání. Tím, že se zcela odevzdávají Kristu, žijí všichni v duchovní rovině povolání ke snoubenectví. Tak například křesťanské manželství mohou manželé prožívat jen jako snoubenectví s Kristem. Na druhé straně i ti, kteří žijí bez manželství, stávají se matkou mnoha dětí, jak říká Písmo: Raduj se, neplodná, která jsi nerodila... Ta, která byla osamělá, bude nyní žít jako matka mnoha synů (Iz 54,1). Tak i ti, kteří jsou svobodní, mohou být díky milosti matkou mnoha dětí!

Maria, Matka Boží

Maria je Matkou Ježíšovou a tím je také Matkou Boží, jak říkají již první koncily. Tato definice je pro mnohé kámen úrazu. Titul „Matka Boží“ a „Bohorodička“ je však plně oprávněný, protože Ježíš je Slovo, věčný Syn Otce. A tuto Osobu Maria porodila v těle, je tedy Matkou této Osoby a tím Bohorodička. Pro Marii platí zvláštním způsobem to, co říká sv. Pavel v listu Římanům:Ty však, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy (Řím 30).

Maria jako předvykoupená

Ještě dříve, než Maria počala ve svém lůně Tělo Slova, byla, jak řekl anděl, „milostiplná“. Zde však platí: Z milosti zdarma docházejí ospravedlnění, protože je vykoupil Ježíš Kristus (Řím 3,24). Protože byla Maria ospravedlněna ještě předtím, než se Ježíš stal člověkem, nazýváme Marii „předvykoupená“, tzn. Kristem předem vykoupená. Tuto milost předvykoupení obdržela Maria vzhledem k pozdějšímu vykupitelskému činu Ježíše Krista.
Nacházíme zde krásnou paralelu ve Starém zákoně, který je vždy předobrazem Nového zákona. V knize Geneze čteme, že Eva, i když se muž rodí z ženy, byla vytvořena z Adamova žebra. Tento obraz nachází své naplnění vzhledem k Marii, protože jako předvykoupená vzešla Maria z Krista a v něm má své trvání. Maria vychází z otevřeného Kristova boku, symbolu jeho sebeoběti, jeho utrpení a jeho vykoupení. Podle lidské přirozenosti se však Kristus narodil v čase z Marie Panny.
Maria je proto nazvána „milostiplná“ ještě dříve, než přijala Krista ve svém těle. To vyjadřuje anděl ve svém pozdravu (Lk 1,28): Bůh daruje Marii milost předvykoupení nikoliv vzhledem k ní samé, nýbrž vzhledem k jejímu Synu Ježíši Kristu a také vzhledem k naší spáse. To, co Maria přijala, přijala jako správkyně pro ty, pro které nám byla dána. V tomto smyslu píše sv. Petr: Služte jeden druhému jako dobří správcové mnohotvárné Boží milosti (1 Petr 4,10).

Maria počatá bez poskvrny hříchu

Maria je neposkvrněné početí, protože zvláštním darem milosti všemohoucího Boha zůstala uchráněna jakékoliv poskvrny dědičného hříchu. Titul „Neposkvrněné početí“ znamená, že byla v lůně své matky počata bez dědičného hříchu. Obdržela tuto Boží milost vzhledem k Ježíši Kristu. Maria jakožto chrám, který přijme tělo Ježíše Krista, měla být od počátku zcela čistá a svatá. Maria byla od počátku Boží chrám a Duch Svatý přebýval v ní (srov. 1 Kor 3,16). Byla tedy nejsvětějším chrámem Ducha Svatého (1 Kor 6,19).

Maria prostá všeho hříchu

Jako Matka Boží a nevěsta Ducha Svatého zůstala Maria po celý život prostá od všeho hříchu. Tento titul tedy na rozdíl od titulu „Neposkvrněného početí“ znamená, že po celý život plně spolupracovala s Boží milostí, takže se nedopustila ani nejmenšího osobního hříchu. Jedná se tedy o dva různé pojmy se dvěma různými obsahy.

Maria – svobodný člověk

I když byla Maria „prostá všeho hříchu“, šla cestou životní pouti stejně jako my všichni. Někdy můžeme nabýt dojmu, že se katolíci vystavují nebezpečí dívat se na Marii jako na nebeskou bytost, která je člověkem jen jakoby napůl, a tak trochu ji zbožšťovat. Říci, že Maria ani nemohla žít jinak, ona musela být nepo skvrněná, je však velký omyl. Maria byla ve všech svých rozhodnutích dokonale svobodná. Právě ona musela být dokonale svobodná, protože svoboda patří k Boží podstatě a Maria je bytost Bohu nejpodobnější. Maria byla tak dokonale svobodná, že mohla říct andělovi také „ne.“ Mohla také říct: „Já už mám jiné závazky, snad se k této nabídce můžeme vrátit později.“ Maria měla všechny důvody k takové odpovědi. Tím, že se měla stát těhotnou bez viditelného otce, vystavovala se nebezpečí, že bude podle Mojžíšova zákona ukamenována. Ona se však zcela svobodně rozhodla přijmout Boží nabídku.

Maria – panenská nevěsta

Maria je svým povoláním pravzor Církve, proto také zůstává pannou, tak jako je Církev ve svém konečném stavu nevěstou Kristovou. Proto není lhostejné, zda Maria měla ještě další děti, jak tvrdí někteří moderní teologové. Mariino panenství hraje důležitou roli. Tito teologové však utonuli v povrchnosti a odmítají všechno, co je zázračné, tajemné a veliké. Proto vymýšlejí námitky proti Mariinu panenství. Maria však je svatá dcera Otce, čistá a věrná nevěsta Ducha Svatého a panenská Matka Božího Syna. 8. září oslavujeme po 25. prosinci ty největší a nejslavnější narozeniny v dějinách lidstva.


Vyšlo v časopise Světlo 36. ČÍSLO / XIV. ROČNÍK