Úspěšnost léčby pomocí transplantace krvetvorných buněk u dospělých pacientů je 60 – 80 %, u dětí 70 – 90 %. Pomůžete i vy? Vstupní vyšetření trvá přibližně 10 minut – 10 minut, které mohou zachránit lidský život.
Český registr dárců krvetvorných buněk vznikl v roce 1991 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a je zapojen do sítě více než 60 registrů po celém světě.
Mezi hlavní činnosti registru patří nábor nových dárců, jejich evidence a vyhledávání vhodných dárců nebo štěpů pupečníkové krve pro české i zahraniční pacienty.
Registr eviduje a vyhledává potenciální dárce pro české i zahraniční pacienty na základě testů známých jako „typizace HLA“. Human Leukocyte Antigen je systém dědičných znaků na bílých krvinkách, který je velmi různorodý a zásadně ovlivňuje vzájemnou snášenlivost transplantovaných buněk a organismu nemocného. Registr je mezinárodně propojen s dalšími registry, což umožňuje vyhledávat dárce na celém světě.
Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá v úzké rodině, největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci. V případě, že se dárce v rodině nenajde, začíná se vyhledávat mezi nepříbuznými dárci v databázi registru. Proto je nutné počet dárců v databázi registru neustále doplňovat o nové, zdravé a mladé lidi.
Ročně v ČR onemocní přibližně 100 pacientů některým typem leukémie a 1000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně. Ne u všech je ale tento způsob léčby vhodný. A naopak ne všichni pacienti se transplantace dočkají – ať už z důvodu, že není nalezen vhodný dárce nebo není úspěšná předchozí léčba. Úspěšnost léčby pomocí transplantace krvetvorných buněk u dospělých pacientů je 60 – 80 %, u dětí 70 – 90 %.
V posledních letech se navýšil počet diagnóz, u kterých lékaři používají transplantaci krvetvorných buněk jako vhodnou a účinnou léčebnou metodu. Navíc počet pacientů s těmito onemocněními každým rokem vzrůstá, tudíž potřeba doplňování stále nových dárců trvá. Transplantace krvetvorných buněk je často poslední a jedinou možností léčby u těchto nemocných. Jednou z hlavních podmínek vstupu do registru, je věk 18 – 40 let. Tato věková hranice se může někomu zdát nízká, ale má své opodstatnění. Při výběru vhodných dárců, lékaři transplantačních center zvažují řadu faktorů. Jedním z nich je věk dárce. Lékaři volí co nejmladší dárce. Úspěšnost přihojení štěpu pacientovi tak bývá vyšší. Pravděpodobnost, že bude dárce vybrán k odběru, se tedy s přibývajícím věkem snižuje.
Proto je mimo jiné naším úkolem, oslovovat cílovou skupinu mladých a zdravých lidí, kteří by byli ochotní do registru vstoupit a dát tak naději k nalezení shody mezi nimi a potencionálními pacienty.
Podmínky vstupu do registru:
ˇ věk 18-40 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
ˇ hmotnost více než 50 kg
ˇ zdravotní pojištění platné v ČR
ˇ dobrý zdravotní stav (žádné závažné onemocnění - ani v minulosti)
ˇ bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
ˇ ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
ˇ ochota věnovat svůj čas a pohodlí
ˇ ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
Dárcovství krvetvorných buněk je dobrovolné, bezplatné a anonymní!
Dárce do registru vstupuje s plným vědomím, že je k dispozici pro všechny pacienty, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk na celém světě!!!
Způsoby odběru:
Jak probíhá odběr krvetvorných buněk?
Prokáže-li se shoda mezi dárcem a pacientem, požádá transplantační centrum o odběr krvetvorných buněk a navrhne vhodné termíny. Příprava dárce začíná přibližně měsíc před samotným odběrem. Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu - odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření a případně další doplňující vyšetření.
Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk má dárce právo kdykoli změnit. Pokud se rozhodne odstoupit od odběru v době, kdy se nemocný pacient již plně připravuje k transplantaci (podstupuje chemoterapii, ozařování), může tím vážně ohrozit jeho život.
Prosíme tedy dárce, aby zodpovědně zvážili své možnosti.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:
1. Odběr kostní dřeně
Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace.
Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové narkóze - dárce v době odběru necítí žádnou bolest.
Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce).
Příprava a samotný odběr vyžadují celkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru).
Dárci kostní dřeně se navíc 7-21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna až dvě jednotky krve k pozdější náhradě té darované dřeňové.
Rizika
Mohou se objevit běžná rizika spojená s anestezií a samotným operačním výkonem. Bezprostředně po narkóze může dárce trpět nepříjemnými pocity (mírná zmatenost, žaludeční nevolnost, ztížené polykání).
Většina dárců pociťuje několik dní po odběru únavu a určitou bolest v oblasti vpichů. Ta je velmi podobná bolestem zad po námaze nebo po pádu a postupně odezní.
V místě vpichů se může vytvořit hematom. Riziko případného zanesení infekce je vzhledem k používání jednorázových sterilních setů minimální.
Odebrané množství kostní dřeně nepřesáhne 5-10 % celkového objemu. Všechny ztráty si zdravý organismus v krátké době nahradí přirozenou regenerací. Další komplikace jsou vzácné.
2. Odběr krvetvorných buněk na separátoru
Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí přístroje - separátoru.
Před odběrem krvetvorných kmenových buněk ze žíly je nutné buňky dárce krátkodobě namnožit a vyplavit z kostí do krevního oběhu. Čtyři večery před odběrem proto dostává formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu.
Dárce je "napojen na separátor loketními žílami, pouze ve vzácných případech, kdy dárce nemá kvalitní žíly, je použit centrální žilní katétr.
Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny. Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu.
Asi 2–3 hodiny po skončení odběru může být dárce bezpečně propuštěn domů.
Rizika
Během podávání stimulačního přípravku (NEUPOGEN) se mohou u dárce objevit příznaky, které se velmi podobají chřipce - únava, nespavost, bolesti kloubů, zad a svalů. Tyto obtíže jsou krátkodobé a dají se ovlivnit podáváním léků na zmírnění bolesti.
V průběhu odběru na separátoru se u některých dárců může vyskytnout přechodný pokles hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie), což se projeví nepříjemným brněním a pocitem slabosti. Tomuto stavu se preventivě předchází podáním rozpustného vápníku těsně před samotným odběrem. Další komplikace jsou vzácné.
Zdravotní stav dárců po obou způsobech odběru je dlouhodobě sledován. V průběhu prvního roku po odběru jsou zváni na kontrolní vyšetření krve a pravidelné kontroly každé tři měsíce. Po dobu deseti let po odběru pak vždy jednou ročně.
Separace kmenových buněk z krve i odběr kostní dřeně jsou běžně používanými postupy, s nimiž mají čeští lékaři dlouholeté zkušenosti. Dosud nebyly u žádného z našich dárců zjištěny jakékoli pozdější nebo dlouhodobé následky odběru.
Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze dvou způsobů odběru podstoupí.
Aktuální čísla:
Počet dárců v Českém registru dárců krvetvorných buněk (IKEM): 30 618
Počet dárců na celém světě: 32 224 748
§ Ve světových registrech je tedy evidováno necelé 1% z dospělé populace. K tomu aby dárce našla většina pacientů, je to stále málo. Ve Vietnamu není registr dárců kostní dřeně.
§ Každé 3 minuty je na světě diagnostikován další člověk, který onemocněl poruchou krvetvorby.
§ Více než 50% pacientů nalezne svého nepříbuzného dárce v zahraničním registru (v CSCR je to více než 60%)
V našem registru aktuálně hledáme vhodného dárce pro 54 dětských a dospělých pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně.
Vstupní vyšetření:
Zájemce, který se rozhodne pro vstup do registru, musí podstoupit vstupní vyšetření, které zahrnuje vyplnění vstupního formuláře, podpis informovaného souhlasu a odběr malého vzorku krve nebo stěr slin. Z odebraného vzorku biologického materiálu se poté v laboratoři testují HLA znaky (dědičné znaky na povrchu bílých krvinek), na základě kterých poté hledáme shodu mezí dárcem a příjemcem.
Při vstupním vyšetření preferujeme odběr krevního vzorku, protože přímo na místě vidíme nejen kvalitu žil daného dárce, které jsou pro odběr krvetvorných buněk velmi důležité, ale také vidíme celkovou reakci dárce při odběru, zda dárce odběr i pohled na krev zvládá. Stěr slin při vstupním vyšetření využíváme především při náborech v terénu nebo umožňujeme tímto způsobem vstup dárcům, kteří to mají daleko do Prahy nebo do našich oficiálních náborových míst.
