Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Jan 6,60-69) hovoří o odchodu mnoha učedníků od Ježíše, ale podává také jedno z nejsilnějších mesiášských vyznání z úst apoštola Petra. Předchází mu Ježíšova přímá otázka adresovaná apoštolům "
I vy chcete odejít?" Krize víry přichází i do našeho života. Jakou odpověď si zvolíme my?
Pokud bychom přečetli ještě dva další verše (70-71), dokončíme celou 6. kapitolu. V těch dvou posledních verších je zmínka o zrádci Jidášovi. Závěr Ježíšovy eucharistické řeči je tedy skutečně velmi dramatický. Už to není jen reptání zástupu, ale přidává se krize povolání jeho učedníků, o kterých evangelium říká, že "mnozí" od Ježíše odešli. Následuje nádherné Petrovo vyznání Ježíšova božství, na které však Ježíš reaguje napomenutím, že i jeden z Dvanácti se postaví proti němu.
Chodit s Ježíšem
V případě učedníků není důvodem odchodu od Ježíše obava z pronásledování, ale
nesouhlas s jeho učením. Můžeme být každou neděli v kostele, a přece nesouhlasit s Kristem a žít si vlastním životem, jakoby Boha nebylo. To není utopie, ale realita naší doby a naší země. Možná nejde ještě výrazným způsobem o ten viditelný odchod od Ježíše, ale
srdcem, hodnotami, konkrétními názory a stylem života jsme se již mnozí vzdálili od pravdy evangelia.
Řecké sloveso "peripateo" doslova znamená "chodit, kráčet". Evangelista Jan poznamenává, že povolání prvních učedníků se událo, když Jan Křtitel se svými učedníky "
viděl Ježíše jít kolem" (Jan 1,36, je použito sloveso "peripateo") a učedníci ho hned následovali. V biblickém významu sloveso "kráčet" slouží k obraznému vyjádření "žít jistý životní styl".
"
Kráčet ve světle" znamená žít podle Božích přikázání.
"
Kráčet v temnotách" znamená vzdálit se od plnění Boží vůle. Když tedy v našem úryvku evangelista uvádí o mnoha učednících, že opustili Ježíše "
a více s ním nechodili" (Jan 6,66 a také je použito sloveso "peripateo"), chce tím vyjádřit skutečnost, že
dosavadní učedníci si zvolili život bez Mistra. Rozhodli se pro jiný životní styl a příklad, než život Krista.
Alternativy bez Krista
Ježíšova autorita nepochází z pozemského zdroje: "
tělo nic neznamená." (Jan 6,63) Přišel od Otce s Boží mocí, proto jeho slova jsou Duch a život. Přestože apoštoly vyvolil Ježíš, jejich
svoboda zůstává nedotčena. Pán jim ponechává možnost opustit ho: "
I vy chcete odejít?" (Jan 6,67) Petr si však uvědomuje důsledky: "
Pane, ke komu bychom šli?"
Pokud se člověk rozhodne opustit Krista, musí si být vědom důsledku, že se rozhoduje pro alternativy, v nichž Krista nenajde. Neexistuje situace "jsem" a zároveň "nejsem" Kristův učedník.
Jestliže Pán Ježíš mluvil o sobě jako o Chlebu života a "
kdo bude jíst z tohoto chleba, bude žít navěky," (Jan 6,51), nyní se Petr svým vyznáním "
ty máš slova věčného života" hlásí k Ježíši a k jeho příslibům. Petr mluví v množném čísle, protože vystupuje jako "mluvčí" dvanácti ("
my jsme uvěřili"). Mějme v sobě předsevzetí, aby Petr byl i naším mluvčím, tzn. aby jeho slova vystihovaly to, co sami v hloubi našeho srdce prožíváme.
Apoštoly čeká ještě dlouhá cesta víry, na níž se odehraje útěk zpod kříže, Petrovo zapření, Jidášova zrada, ale i přijetí Ducha a rozptýleni do celého světa. Pan se stal člověkem, aby zachránil svět, ale to nefunguje automaticky, bez nás. Každý si musí najít cestu k Otci a Kristus chce nás na této cestě doprovázet, neboť On je cesta, pravda a život.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 24. 8. 2018 naleznete
zde
