Vírou v Boha se netají ani trenér chorvatských fotbalistů, kteří se nečekaně probojovali do nedělního finále.
Nejeden hráč to udělá při nástupu na hřiště, před kopnutím důležité penalty nebo při oslavě gólu. Přežehná se.
Víceré vnější projevy náboženské víry jsme měli možnost zaregistrovat i na letošních fotbalových mistrovstvích světa v Rusku.
Asi nejpamátnější zůstane situace po skončení zápasu mezi Belgií a Panamou, který pozdější semifinalista turnaje vyhrál 3: 0. Belgičan
Romero Lukaku a Panamčan
Fidel Escobar si na trávníku
klekli blízko sebe a oba se modlili. Zajímavostí je, že Lukaku je katolík a Escobar evangelík. Záběr modlících se soupeřů se okamžitě šířil sociálními sítěmi.
Stejně jako radost hráče z Nigérie, který se
radoval z vítězství svého týmu s růžencem v rukou.
V některých týmech se prosilo o pomoc z nebes i společně. Reprezentanti Mexika měli před nečekaným vítězstvím nad Německem společnou mši, hráči z Tuniska zase před zápasy spolu recitovali v šatně z Koránu.
Víra je velmi důležitá i pro úspěšného trenéra chorvatského týmu, který se probojoval do nedělního finále šampionátu.
Zlatko Dalič se nedávno vyjádřil, že se mu daří díky víře v Boha. Prozradil také, že s sebou nosí růženec, ke kterému vždy sahá, když přijde náročná chvíle.
"
Za všechno, co se mi v mé profesionální kariéře podařilo, vděčím své víře a svému Pánu," řekl Dalič před začátkem mistrovství světa. "
Bez silné víry a motivace by to bylo velmi těžké dosáhnout."
"
Když člověk ztratí jakoukoliv naději, musí se spoléhat na našeho milosrdného Boha," dodal trenér nečekaných finalistů šampionátu.
První se pokřižoval Slovák
Oslavy gólů, při kterých se úspěšní střelci přežehnali, jsou dnes běžnou věcí.
Pravděpodobně prvním hráčem, který v minulosti slavil gól takzvaným "pokřižováním se" byl fotbalista ze Slovenska. Byl jím
Ladislav Petráš, který na světovém šampionátu v roce 1970 v Mexiku skóroval za tým Československa jako jediný. Jeho dva góly však nestačily a mužstvo se vracelo domů se třemi prohrami.
Způsob, jakým vstřelené góly oslavil, však zůstal památným. V zápase proti Brazílii i s legendárním Pelém se Petráš po vsítění jediného gólu Československa rozběhl k postranní čáře, poklekl si, pokřižoval se, a než k němu přiběhl první spoluhráč Josef Adamec, setrval jakoby v krátké modlitbě.
"
Bylo to spontánní. Prostě jsem si klekl a pokřižoval se. A proč-zač, to nevím. Někdo vyskakuje, někdo dělá salta, někdo kotrmelce. Já jsem se pokřižoval. Pokud si dobře pamatuji, byl jsem první, kdo to tak udělal. Dnes to dělá každý druhý hráč, který dá gól nebo teprve jde na hřiště," řekl po letech Petráš pro šport.sk.(Více v článku
Pamätné okamihy: Keď sa Laco Petráš prežehnal"
Kdybych chtěl být moudrý, tak si to dám patentovat."
Zpočátku se zdálo, že tato událost může způsobit skandál. Bylo totiž nemyslitelné, aby hráč socialistické země v době normalizace před téměř 53 tisíci diváky na stadionu a dalšími tisíci před obrazovkami veřejně předvedl podobné gesto. Slovenský útočník si však z rozruchu, který po této situaci nastal, těžkou hlavu nedělal.
"
Nikdo se nad tím nepozastavoval. A ani po návratu domů. Nikdo to neřešil. A neměl jsem z toho problémy, nikdo ,důležitý' mi to nikdy nepřipomínal. Pokud to někde mělo větší ohlas, tak v mé rodné vesnici. Tam si to lidé cenili, udělalo jim to dobře, že jsem udělal to, co bylo pomalu zakázané," říká bývalý reprezentant, podle kterého média celou událost nafoukly. On sám z ní nechtěl dělat žádný velký příběh, protože to pro něj není nejdůležitější věc.
Video:
LADISLAV PETRAS
https://www.youtube.com/watch?time_continue=3&v=SmA0Uo7Z63s
Oslava gólu Ladislava Petráša
v zápase proti Brazílii na MS v roku 1970,
který Československo prohrálo 1:4
Přežehnání ve skotském derby
V nedávné fotbalové historii se udály případy, kdy se vnější vyjádření víry nesetkalo vždy s pochopením.
Bouřlivé kontroverze vyvolalo před dvanácti lety přežehnání fotbalisty ve skotském Glasgow. Metropole je dlouhodobě místem náboženských neshod mezi katolíky a protestanty, které jsou patrné nejen na fotbalových stadionech.
V únoru 2006 se v derby souboji, takzvaném Old Firm zápase, proti sobě postavily městští rivalové - "katolický" Celtic a "protestantský" Rangers. Brankáře Celticu
Artura Boruce po něm obvinili, že přežehnáním se během zápasu adresoval posměšné gesto fanouškům Rangers.
Golman polského původu dostal od policie výstrahu za podněcování násilí. Tento přečin mu zapsali i do rejstříku trestů. Boruc se stal nakonec předmětem pololetního vyšetřování, které proběhlo na základě několika stížností. Zástupci skotské katolické církve pociťovali z obvinění křivdu a vyjádřili se, že považovat přežehnání za kriminální delikt je alarmující.
"
Sport je pro náboženskou svobodu významný, protože nabízí společný občanský prostor, kde se setkávají lidé různých tradic a společně zápasí o společný cíl,"
říká Jennifer Brysonová z institutu pro náboženskou svobodu, která sledovala, jak reagují rozhodčí na situace, kdy fotbalisté během zápasu v různých formách projevují navenek svou víru.
Uvádí například případ, kdy si izraelský fotbalista
Itay Shechter v Rakousku po vstřelení branky v zápase Ligy mistrů poklekl na hřišti a s židovskou čepičkou kipa se krátce pomodlil. Od rozhodčího za to dostal žlutou kartu.
V roce 2011 zase ženský fotbalový tým z Íránu nenastoupil na olympijský kvalifikační zápas. Rozhodčí totiž nedovolil hráčkám, aby měly na hlavách tradiční muslimský šátek hidžáb.
"
Vaše vlastní svoboda je ochráněna, jestliže má náboženskou svobodu i váš bližní jiného vyznání," dodává Jennifer Brysonová.
Adam Takáč
Převzato z
https://www.postoj.sk/,
článek z 12. 7. 2018 naleznete
zde.
