Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Mk 6,7-13) popisuje vyslání apoštolů. Až dosud byli v roli přihlížejících. Viděli Ježíšovy zázraky, slyšeli jeho nauku, byli svědky jeho odmítnutí. Mise, kterou nyní Dvanácti dostávají, není nezávislá, ale mají ji konat v Ježíšově jménu.
Krátký úryvek má tři stupňující se scény. V první Ježíš nejdříve svolává svých Dvanáct a vysílá je. Ve druhé části dostávají od svého Mistra instrukce a nakonec evangelista Marek ve třetí části nabízí sumář, ve kterém hovoří o úspěšném naplnění poslání.
Poslání apoštolů se dotýká tří aktivit: ohlašovat pokání, vyhánět zlé duchy a uzdravovat. Začíná se naplňovat poslání, které ohlásil učedníkům při jejich povolání: "
Udělám z vás rybáře lidí." (Mk 1,17)
Na cestě
Vyslání po dvojicích odráží starozákonní praxi, když na svědectví před soudem se vyžadovala přítomnost alespoň dvou svědků. Učedníci mají vydávat svědectví o Kristu. Dvojice je zároveň vyjádřením společenství a vzájemné opory v tomto poslání. Tváří v tvář obtížím, pokušením, pronásledování, budou se moci ve společenství modlit, vzájemně se napomenout, řešit problémy.
U seznamu věcí, kterých se apoštol má vzdát a nebrat s sebou, nejde o doslovný výklad. V knize Exodus se při vysvobození z egyptského otroctví uvádí Boží nařízení "
Budete mít přepásaná bedra, obuv na nohou a hůl v ruce." (Ex 12,11) Obuv, oblečení a hůl byly základním vybavením poutníka na cestu. Když Izraelité putovali pouští, měli se spolehnout na Boží blízkost. Pán Ježíš vyzývá apoštoly,
aby měli radikální důvěru v Boha a spolehli se na přijetí ze strany ochotných lidí. Učedník se nemá ničím "připoutat" nebo "zdržovat" při hlásání evangelia. Prosme o takové pastýře. Zároveň my sami vytvářejme prostředí, které bude přát šíření Božího poselství a nevytvářejme překážky, které by odvedly Kristovy učedníky z cesty evangelia.
Olej ve Starém zákoně symbolizuje radost a úctu, ale také Boží povolání. Uvedení do kněžského a královského úřadu doprovázelo pomazání olejem. Pán Ježíš zmiňuje pomazání olejem v podobenství O milosrdném Samaritánovi jako způsob ošetření ran a v tomto duchu se zmiňuje i List Jakubův: "
Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá starší Církve; ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně." (Jak 5,14) Zmínka o pomazaní nemocných olejem v našem úryvku je biblickým základem pro nauku Církve o pomazaní nemocných jako jedné ze sedmi svátostí, které založil Kristus.
Nepřijetí je součástí poslání
Pán Ježíš připravuje své následovníky i na odmítnutí, které se však nemá stát výmluvou při naplnění poslání. "
Ale kdyby vás na některém místě nepřijali a neposlouchali, odejděte odtamtud a setřeste prach z nohou na svědectví proti nim" (Mk 6,11) Pro Izrael byla půda jejich zaslíbené země posvátná, protože byla darem od Pána. Prorok Izaiáš vyzývá zajatce v babylonském zajetí, aby před návratem do zaslíbené země setřásli ze sebe prach pohanských národů: "
Setřes ze sebe prach, povstaň, posaď se, Jeruzaléme, rozevři pouta svého hrdla, zajatá dcero Siónská." (Iz 52,2) Je to symbolické gesto. Ježíšův učedník musí být opatrný, aby při evangelizaci nepřebral na sebe nesprávnou nauku, ale zachoval a odevzdal Ježíšovu nauku nezměněnou.
Kristovo evangelium se neměří úspěšností ve společnosti. Nepodlehněme módě peoplemetrů.
Naším úkolem je věrně ohlašovat Boží poselství. Úspěch je v Božích rukou.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 13. 7. 2018 naleznete
zde
