Zbožný Šimon Štok, kterého Bůh už za života obdařil darem prorockým a divotvorným, založil bratrstvo sv. Škapulíře a to následkem zjevení se blahoslavené Panny Marie.
Když byl totiž Šimon vyvolen za generála řádu Karmelského, zjevila se mu dne 16. července 1251 blahoslavená Panna Maria a nabádala ho, aby i mezi věřícími hleděl rozšiřovat úctu k ní a podala mu škapulíř jako zevnější znak svých ctitelů.
A také slíbila všem svou mateřskou pomoc a ochranu v životě i smrti, kdo její škapulíř nosit a se čistotou mravů vyznačovat bude. Na památku této milosti zavedena byla v církvi slavnost sv. Škapulíře bl. Panny Marie Karmelské.
Škapulíř, který údy toho braterstva nosí, bývá posvěcen jako štít víry, naděje ve všemohoucí pomoc boží proti všem nepřátelům naší spásy, coby zevnější znak zvláštní úcty, lásky a pobožnosti k Matce božské a její ochrany k tomu, aby se pobožnost, mravnost a poctivost mezi lidmi rozmáhala a všichni byli pravými dítkami té, která Bohu nejlépe a nejčistěji sloužila, Marii, Matce Kristově. Církev udělila braterstvu sv. škapulíře mnohé milosti a odpustky, z nichž nejdůležitější jsou odpustky v hodině smrti.
Škapulíř nosí pod obyčejným rouchem, a máme dost příkladů, jak Matka boží chránila v různých nebezpečích a pokušeních své ctitele, kteří nosí její roucho - škapulíř.
Ctihodný Otec De la Colombiere ze Společnosti Ježíšovy říká: Mezi všemi církevními pobožnostmi není žádná, která byla početnějšími a hodnověrnějšími zázraky potvrzena, nežli pobožnost sv. Škapulíře. Nebe, zem a všechny živly ustoupily zázračné síle tohoto roucha, a zákony přírody časem změnily svůj běh kvůli těm, co zbožně nosili to sv. roucho. Mnozí byli z nejděsivějších propastí bez urážky vysvobození; jiní byli pod rozvalinami zachování na životě. Druhým dýka a kulka nepřátel neuškodila. Na moři utišilo to roucho nejbouřlivější bouře, zbloudilé lodě dovedlo na pravou cestu a mnohým zachránilo život, kteří se už už měli stát kořistí vln.
To milostné roucho ukázalo i v povětří a ohni svou sílu, neboť zachránilo ty, co padli z věže, domů, stromů, nebo co přišli skrze požár do nebezpečí. Tímto sv. rouchem mnozí byli náhle z nezhojitelných nemocí uzdravení, ba i mrtví vzkříšeni. Slovem:
Svatý škapulíř vydobude pomoc v potřebách a nebezpečích.
Přece, to jsou jen tělesná dobrodiní.
Ohledně duše však ještě podivnější věci vykonal
a působil sv. škapulíř.
Kolik duší vyrval už sv. škapulíř ze spárů ďábla.
Zlí duchové sami to dokázali.
Jeden takový křičel jednúc z posedlého:
O roucho, kolik duší vytrhuješ nám z pekla!
Máme více takových případů,
že ti, co nosili sv. škapulíř,
v hodině smrti byli silně pokoušeni,
aby odhodili od sebe sv. škapulíř.
Tak velmi nenávidí satan sv. škapulíř,
poněvadž žádný zatracený nezemře se škapulířem.
Každý, kdo ho nosí, obdržuje milost,
když ale nechce pokání činit,
tehdy sám odhodí sv. škapulíř
nebo jiným způsobem
bývá mu odňat,
a nezemře jím oděn.
O tom by se dalo hodně příkladů uvést.
Sebevrazi nemohli to vykonat, jen když škapulíř odložili. Oproti tomu, velcí hříšníci, kteří ani v hodině smrti nechtěli se zpovídat, když ale přijali sv. škapulíř, zanedlouho kajícně a zkroušeně zemřeli.
Podivuhodná událost vypravuje se v životopise bl. Šimona Stoka, která i svědectví podává, jak pomáhá Matka boží skrze škapulíř svůj často v největších potřebách. Když byl blahoslavený Šimon v Anglii, stalo se, že jakýsi zeman byl v souboji smrtelně poraněn. Šimon, když se o tom dozvěděl, spěchal k němu. Raněný volal ďábla na pomoc proti svému sokovi a o zpovědi a přijetí sv. svátostí nechtěl nic slyšet. Zuřením vysílil se zcela tak, že bez sebe zůstal, a okolo stojící očekávali každým okamžení jeho poslední výdech. Jen Šimon byl spokojený a plný důvěry. Pokřižoval nemocného svatým křížem a položil na něj škapulíř, který byl od Matky boží obdržen a vroucně prosil Pána za ubohého. Sotvaže dokončil modlitbu, probudil se nemocný z mdloby své a milostí boží pohnut, s hojnými slzami vyznával své hříchy, odříkal se ďábla a zatracoval svůj dosavadní život. S příkladnou pobožností přijal sv. svátosti a zemřel potom docela spokojeně. Po smrti zjevil se svému bratrovi, který pochyboval o jeho spáse a ujistil ho, že na přímluvu Panny Marie, že na těle měl její sv. škapulíř, dostal od Boha tolik síly, že všechny nástrahy a pokušení zlého ducha mohl přemoci a k Bohu se kajícně navrátit.
Panna Marie nenechá žádný skutek lásky bez odměny ani jednou, co největší hříšník teprv na smrtelné posteli vykonal. Sv. Františkovi Xaverskému bylo zjeveno, že zlý nepřítel stěžuje si zvlášť na dva druhy lidí, kteří mu mnoho duší odnímají. Jeden druh náleží z takových, co vždycky více a více rozšiřují pobožnost k blahoslavené Panně: a druhý náleží z těch, co nosí sv. škapulíř. Z těchto posledních málokterý přijde do jeho rukou v hodině smrti, poněvadž Maria vytrhuje mu je z ruky. Ctihodný otec de la Colombiere říká: Ze všech pobožných cvičení, kterými Pannu Marii ctíme, není žádného, kterým si zajistit můžeme lásku a pomoc mocné Matky boží u trůnu božího a to jak v životě tak zvláštně v hodině smrti, nežli zbožné nošení sv. škapulíře. A proto by měl každý především na to vynaložit největší horlivost a vytrvalost. Kolik duší bylo by navěky zachráněno, kdybychom byli apoštoly sv. škapulíře. Alespoň křesťanské matky dejte včas přijmout a obléci své dítky do roucha Matky boží.
Všichni, co nosí škapulíř, jsou pod zvláštní ochranou Marie. Ti, kteří nosí sv. škapulíř, považují se i za bratry a sestry řádu Karmelského a účastní se na všem, co dobrého se v řádu vykonalo a koná. Tomuto řádu dal Bůh velké svaté, mezi jinými sv. Terezii. A Matka boží chce i ty, co nosí sv. škapulíř, v první sobotu po jejich smrti vysvobodit z očistce. A ještě mnohé jiné milosti jsou spojené se svatým škapulířem. Zajisté by všem prospělo, kdyby se tento způsob uctění Matky boží rozmáhal mezi současnými křesťany. Nemysleme si, že je to věc chatrná. Bůh často malých věcí potřebuje k velkým milostem, a co se očím lidským zdá být nepatrné, je v očích božích velké a záslužné.
Kdo nosí škapulíř bl. Panny Marie, na vědomí dává, že chce být jejím dítětem, že vždycky a všude chce ji mít na paměti a že celým životem chce Matce nebeské čest a radost působit. Jako sv. kříž je znakem Kristovým, tak sv. škapulíř je znakem Matky Panny a Královny naší a braterstvo sv. škapulíře je vojsko mariánské, které za příkladem Matky Kristovy kráčí a následuje Krista poctivým a kajícím životem.
Zdroj: Originální text z časopisu POSOL BOŽSKÉHO SRDCA JEŽIŠOVHO, z roku 1915, číslo 7
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 15. 7. 2018; 17. 7. 2022 - 5167 přečtení)
